Judita Štouračová
Česká ekonomika si nepomůže bez podpory zahraničních investic a bez stimulace vlastních exportérů, prohlašuje Judita Štouračová, generální ředitelka organizace na podporu obchodu Czechtrade. Podle jejího názoru by bylo škoda, kdyby měl fungující Czechtrade splynout s jinou institucí, jejíž činnost je omezena jen na zahraničí: Czechtrade má jádro tady, v této zemi.
Doc. Ing. Judita Štouračová, CSc., ukončila studia na pražské VŠE v roce 1960. Praktický život začala v podniku zahraničního obchodu, pak přešla na akademická pracoviště. Nejprve působila ve Výzkumném ústavu národohospodářského plánování a od roku 1969 v Ekonomickém ústavu ČSAV. Od roku 1982 se podílela na výuce na VŠE. Je autorkou řady odborných studií, účastnila se mnoha mezinárodních vědeckých a odborných shromáždění.
EURO: Nedávno jste doprovázela vládní delegaci plus delegaci podnikatelů na cestě po třech středoasijských republikách. Proč právě Czechtrade?
ŠTOURAČOVÁ: Fungovala jsem právě jako členka podnikatelské mise. Důvodů je několik. Vládní delegaci doprovázela poměrně velká mise podnikatelů na úrovni vedení podniku, organizoval ji Svaz průmyslu a dopravy, což je osvědčený organizátor takovýc h misí. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo, aby za něj jela generální ředitelka Czechtradu, neboť Czechtrade je jeho příspěvková organizace. Takže jsem hrála dvojí roli: jednak zástupce ministerstva, jednak partnera podnikatelské sféry. Ze všech tří zemí jsem přivezl a poptávky po českém zboží a nejrůznější nabídky na spolupráci především formou zakládání společných podniků.
EURO: Angažoval se Czechtrade už při přípravě mise?
ŠTOURAČOVÁ: Zatím ne, vše bylo v režii Svazu průmyslu.
EURO: Je snad Svaz průmyslu jakýmsi kooperujícím partnerem Czechtradu?
ŠTOURAČOVÁ: Z podnikové sféry máme dva stěžejní partnery, a to Hospodářskou komoru a právě Svaz průmyslu. Se svazem pracujeme už déle při organizování misí, které přijíždějí do České republiky. Bývají to nejen exportéři z cizích z emí, kteří zde hledají uplatnění pro vlastní produkci, ale většinou k nim patří i dovozci, kteří tady hledají protějšky. A to je naše parketa. Czechtrade existuje totiž především pro podporu exportu. Samozřejmě můžeme pomáhat i dovozc ům při získávání informací, ale nejsme tu proto, abychom podporovali dovoz. A jak ilustruje mise do středoasijských zemí, stal se Czechtrade pro svaz rovněž partnerem při misích našich podnikatelů do zahraničí. Pro všechny účastníky jsme například předem připravili velice kvalitní podkladové materiály, týkající se příslušných trhů a zemí, tamějších obch odních příležitostí a tak podobně. A samozřejmě jsme se aktivně podíleli na seminářích, které se vždy při takové příležitosti v navštívené zemi konají. Se Svazem průmyslu jsme se dohodli, že v tomto směru budeme pokračovat: chystá se další mise na Dálný východ. Navíc je Czechtrade garantem Programu malých a středních podniků a může účastníkům mise, kteří splňují jistá kritéria tohoto programu (jeden z nich je podpora exportu), poskytnout až čtyřicetiprocentní příspěvek na misi právě z tohoto fondu. Pro takovou mladoboleslavskou Škodovku nejsou náklady ani na tu nejvzdálenější misi zase až tak významné, ale pro menší podniky mohou hrát dost značnou roli.
EURO: Jakým způsobem probíhá spolupráce s druhým stěžejním partnerem Hospodářskou komorou?
ŠTOURAČOVÁ: Hospodářská komora reprezentuje - dejme tomu - právě onen střední a malý podnikatelský stav. S komorou máme rozvinutý velice dobrý projekt, který se jmenuje „one-stop-shop a zatím spočívá na doslova intimní spolupráci se č tyřmi snad nejlépe fungujícími regionálními komorami na úrovni okresů. A tyto komory jak z hlediska personálního, tak s hlediska kontaktů s podnikatelskou veřejností jsou připraveny pro to, aby představovaly jakousi prodlouženou ruku samotného Czechtradu: realizují naše aktivity na úrovni okresů. V komorách v Brně, Šumperku, Ostravě a v Plzni jsou tedy místní pracovníci, kteří u nás prošli školením a přesně znají naše možnosti, naše produkty a vědí, v které etapě je třeba už zájemce poslat k nám do Prahy. Celou spolupráci ještě zvelebíme, až budeme přímo vzájemně elektronicky napojeni a až tato místa budou mít přímo on-line vstup do našich databází. Komora uzavřela s Czechtradem memorandum o spolupráci, v němž se hovoří nejen o těchto „one-stop-shopech , ale i o další spolupráci v regionech. Tam je řada dalších možností. Představitelé komory i Svazu průmyslu jsou navíc členy řídící rady Czechtradu, což považujeme za velice důležité. Řídící rada přitom projednává program naší činnosti, zabývá se využitím disponibilních finančních prostředků, koncepcí, našimi novými produkty a tak dále.
EURO: V jisté době budování Czechtradu se hovořilo i o možnosti, že vytvoří síť kanceláří v zahraničí a uvažovalo se i o spolupráci právě s Hospodářskou komorou, eventuálně se Svazem průmyslu. Tato myšlenka se už opustila?
ŠTOURAČOVÁ: Zjistili jsem, že to dost dobře nejde, pokud bereme Czechtrade jako vládní instituci, která je konstruována tak, aby především pomocí „státních peněz sloužila pro všechny exportéry. Kdybychom začali technicky pracovat společně, promíchaly by se vlastně peněžní zdroje z různých kapes, promíchala by se i různá poslání. My jsme vládní agentura, komora i Svaz průmyslu jsou vlastně soukromopodnikatelské subjekty. Pro tože jsme vládní agentura, nemáme komerční ceny. Samozřejmě nejsme altruisti, ale i tak - naše ceny jsou jiné. A hlavně - jsme skutečně pro všechny.
EURO: Rozjela se ale vůbec nějaká zahraniční kancelář komory nebo svazu?
ŠTOURAČOVÁ: Pokud vím, komora má velmi rozpracovanou Moskvu, svaz za pomoci švýcarské vlády, pokud je mně známo, má delegáta v Bernu a za pomoci PHARE dalšího v Bruselu.
EURO: Existuje alespoň spolupráce mezi těmito zástupci a kancelářemi Czechtradu?
ŠTOURAČOVÁ: S delegátem svazu v Bruselu spolupracujeme, dokonce velice dobře.
EURO: Czechtrade má svého člověka v Londýně, ale ten funguje v prostorách tamějšího Českého centra. Je to tak všude?
ŠTOURAČOVÁ: Jen v Londýně, který pokládáme za doslova informační a znalostní studnici. Tam pracuje náš člověk z našeho rozpočtu. Jenže kvůli právním otázkám a kvůli vízovému režimu jsme museli postupovat tak, že náš expert ukončil formálně pracovní vazbu na nás a stal se zaměstnancem Správy Českých center. Czechtrade dnes má v zahraničí ještě čtyři experty financované z programu PHARE. Fungují tak druhým rokem v Číně, Egyptě, Španělsku a v Brazílii. A zdá se, že by tam mohli zůstat asi až do poloviny příštího roku. Nyní jsou připraveni další dva, a to pro Lotyšsko a Turecko, kteří budou pracovat ve stejném režimu za peníze PHARE. Moskvu jsme nechali stranou, protože tu - jak jsem se zmínil a - má velmi rozpracovanou Hospodářská komora. Většina z těchto lidí má kancelář na zastupitelském úřadě. A při této příležitosti si nemohu odpustit nezmínit se o bezvadné spolupráci se zastupitelskými úřady.
EURO: Už nějakou dobu se objevují jisté signály především z ministerstva zahraničních věcí, že by se Czechtrade a snad i Czechinvest, případně i Centrála cestovního ruchu měly spojit s Českými centry. Nabývají tyto signály konkrétnější podobu? A je vám tento projekt blízký?
ŠTOURAČOVÁ: Nejdříve musím právě v této souvislosti upozornit, že činnost Czechtradu v zahraničí představuje jen část našich aktivit. Fakt, že funguje jistý model v Londýně - a říkám rovnou, že funguje dobře - ještě není důvod, ab y se měnila koncepce činností těchto individuálních institucí. Já znám tuto myšlenku z takzvaného projektu 3D (tři dimenze), který na podzim loňského roku předložila Správa českých center. Tento projekt počítal s vytvořením nové agentury nazv ané snad opravdu 3D a ta by vznikla splynutím uvedených institucí. Nepovažovala jsem tento projekt za dobrý, poněvadž znamenal de facto ztrátu identity tří profesionálně profilovaných a hlavně fungujících institucí. Přitom nepřinášel koncepci č i program nového uspořádání a neuváděl efekty, které by z něho plynuly pro podnikatelskou veřejnost.
EURO: Nicméně nedávno ministr zahraničních věcí Jan Kavan na téma koordinace činností těchto institucí hovořil opět v zahraničním výboru Parlamentu a zdá se, že jeho vystoupení opět směrovalo k jejich splynutí.
ŠTOURAČOVÁ: Záměr koordinovat činnost už dnes řeší fungující Rada pro podporu podnikání a exportu, ustavená při ministerstvu průmyslu a obchodu. Jejími členy jsou nejen instituce, o nichž hovoříme, ale hlavně představitelé podnikové sféry. Když se vrátím ještě k tomu projektu 3D, pak musím připomenout, že tato nová agentura byla laděna především na společnou činnost těchto institucí v zahraničí. Když mluvím za Czechtrade, pak zn ovu zdůrazňuji, že naše aktivity se zdaleka nesoustřeďují jen na zahraničí, i když nepopírám, že zahraničí pro nás hraje značnou roli. To nejdůležitější pole činnosti je ovšem tady, uvnitř České republiky. A bojím se, že propojením s organizací, která by zřejmě b yla organizací ministerstva zahraničí, by se toto pole mohlo ztratit.
EURO: Když odhlédneme od kulturní činnosti Českých center, pak centra ovšem také nabízejí jistý servis podnikatelské sféře. Nechci srovnávat kvalitu či hloubku služeb, ale přesto - není to dublování stejných aktivit?
ŠTOURAČOVÁ: Prolínání činností se může odehrávat jen v přenosu informací ze zahraničí. Česká centra mají server, kde vystavují informace ze zahraničí, my máme server svůj vlastní. Profil internetových stránek obou institucí je výrazně odlišný, k jistému mírnému překrytí může dojít pouze v segmentu některých informací ze zastupitelských úřadů v zahraničí, které zasílají informace jak nám, tak Českým centrům. Ovšem my už i jejich informace rozšiřujeme selektivně. Také nechci a ani nemohu posuzovat hloubku a kvalitu ekonomické činnosti Českých center, já ji ani neznám. Podstatný rozdíl je v koncepci internetových stránek, v práci s internetem a v jeho včlenění do celého komplexu proex portních činností Czechtradu. A znovu zdůrazňuji: hlavní smysl Czechtradu přece není jen v přebírání informací ze zahraničí.
EURO: Co víc tedy Czechtrade nabízí?
ŠTOURAČOVÁ: V naší nabídce je například pohybování se v nejrůznějších specializovaných databázích, sami zpracováváme informace, poskytujeme konzultace. Znovu opakuji: jádro činnosti je tady, v naší centrále, která má kontakty a slouží podnikatelské sféře. Její členové sem přijdou a například vyžadují marketi ngovou informaci. Jaký je třeba trh stolního skla ve Velké Británii. My takovou studii buď uděláme sami, anebo máme vstup do placených databází, ve kterých je už třeba umět se pohybovat. K tomu jsme schopni dodat ještě další balík informací typu: kd y se konají ve Velké Británii veletrhy právě tohoto zboží. Czechtrade je prostě profesionálně profilovaná instituce na informační, poradenskou a vzdělávací podporu exportu. V celém komplexu. A v tom je jeho vtip.
EURO: Získáváte od Českých center některé specifické informace, které byste mohli tady poskytovat svým podnikovým klientům? Přece Českých center jsou teď už ve světě skoro dvě desítky.
ŠTOURAČOVÁ: Zatím ne.
EURO: Je dnes Czechtrade už srovnatelný s institucemi na podporu obchodu v jiných zemích?
ŠTOURAČOVÁ: Ve světě existuje už více než stovka takových organizací. Všude, snad ve všech vyspělejších zemích. Modely jsou různé. Většina z nich, především v Evropské unii, má charakter vládních institucí nebo institucí napojených na vládn í orgány. My jsme nejvíce používali evropské modely, držíme se slučitelnosti s Evropskou unií, jsme také členy sdružení takových organizací. Pro nás je nejpřijatelnější irský model, a to ze všech hledisek: měli maléry, problémy s výkonnost í průmyslu i s jeho strukturou. A proto šlo Irsko velmi cíleně právě na podporu exportu a investic. Tyto dva faktory sama pokládám i pro českou ekonomiku za nesmírně důležité. Irský Foreign Trade Board je instituce, která de facto irs kou ekonomiku rozhýbala. A podle irského modelu se formuje náš Czechtrade, i když neopisujeme se vším všudy, ale přebíráme ty prvky, které jsou přenositelné a šité na míru naší ekonomice.
EURO: Jak se liší vaše produktová nabídka od toho, co nabízejí organizace na podporu exportu jinde?
ŠTOURAČOVÁ: Pokud bych vzala za standard či za sto procent to, co tyto organizace poskytují v zemích Evropské unie, pak naše nabídka dosahuje tak třiceti až snad čtyřiceti procent. Například naši zahraniční kolegové nabízejí poradenství ve finan cování vývozu, v kontrole kvality, mají i vlastní vzdělávací programy a tak podobně. Nicméně my máme program, který se jmenuje - myslím, že charakteristicky - Strategie a ten vlastně určuje postupové kroky, jak se Czech-trade v nabídce bude přibližovat úrovni běžné v zemích Evropské unie. A t aké říká, kolik to bude stát.
EURO: Kolik dnes stojí provozování Czechtradu?
ŠTOURAČOVÁ: Dnes Czechtrade pracuje s ročním objemem finančních prostředků nižším než 1,5 milionu eur. Například ve zmíněném Irsku to je 151 milionů eur. Na financování Czech- tradu se asi z osmdesáti procent podílí státní rozpočet, zbytek hradíme vlastní činností. Kromě toho máme jistou dotaci z programu PHARE právě na zahraniční pobyty či na hostování expertů, kteří občas ještě jezdí sem k nám. A nyní jsm e také nositeli ještě programu malých a středních podniků, jak jsem se zmiňovala v souvislosti s jejich možností účastnit se relativně levně zahraničních misí. Zhruba stejný systém financování praktikují obdobné organizace v zemích Evropské unie s tím, že na s everu Evropy je podíl státu na financování programově větší. Mají také většinou formu akciových společností, v nichž si stát udržuje nadpoloviční většinu, podíly pak připadají organizacím typu Svazu průmyslu.
