Lídři EU ujistili Británii, že takzvanou irskou pojistku chápou jen jako dočasné řešení, britská premiérka Theresa Mayová ale v tomto ohledu nedostala žádné právně závazné záruky. Ostatní země Evropské unie mají velký zájem přesně zjistit, jakou má vlastně Británie představu o svých budoucích vztazích s unií po brexitu. Řekl to rakouský kancléř Sebastian Kurz poté, co v noci sedmadvacítka zopakovala, že nehodlá k novému vyjednávání otevírat text dohody o britském vystoupení.
„Pojistka je míněna jen jako krátkodobá, ne třeba pro příští desetiletí. Myslím, že bylo třeba to ze strany EU říci jednoznačně, aby nám Británie v tomto mohla věřit,“ podotkl Kurz. V nočním stručném prohlášení šéfové států a vlád 27 unijních zemí napsali, že ideálně chtějí s britskou stranou dosáhnout dohody o budoucím těsném partnerství ještě před koncem předpokládaného přechodného období. V takovém případě by pojistka nezačala fungovat vůbec.
Pokud by se vyjednávání nové smlouvy protáhlo za konec přechodného období, je cílem EU dál rychle pracovat na nové dohodě, aby pojistka, která ve snaze o neexistenci hranice na irském ostrově fakticky drží britské Severní Irsko v evropské celní unii, platila co nejkratší dobu.
Diplomaté ale upozorňují, že EU britské straně neslíbila nic právně závazného a do finálního textu prohlášení 27 lídrů nakonec nebyl zařazen bod, který možnost právně závazných záruk zmiňoval jako variantu pro brzkou budoucnost. Rumunský prezident Klaus Johannis dnes navíc odmítl, že by sedmadvacítka počítala v lednu s mimořádným summitem EU, kde by mohly být podobné záruky potvrzeny. „Očekáváme, že se to vyřeší hlasováním v (britském) parlamentu,“ poznamenal.
Přečtěte si esej: Divadlo Za kanálem
Poté, co Mayová kvůli jisté prohře stáhla počátkem týdne projednávání dohody o vystoupení v britském parlamentu v tomto týdnu, čeká se parlamentní diskuse o textu před 21. lednem. Mayová dnes při příchodu s novináři nemluvila, podle britských diplomatů se před začátkem jednání summitu sešla k dvoustranným rozhovorům s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Prezidenti a premiéři některých zemí ráno potvrzovali, že unie a její státy se začínají s plnou vážností zabývat variantou takzvaného tvrdého brexitu, tedy okamžitého britského odchodu k 29. březnu 2019 bez jakékoliv dohody či následného přechodného období se všemi důsledky plynoucími z přetnutí nynějších těsných hospodářských vazeb.
„Brexit bez dohody není dobrý pro nikoho,“ zdůraznil lucemburský premiér Xavier Bettel. Jeho belgický kolega Charles Michel ale poznamenal, že přípravy na tuto možnost by měly zrychlit, pro Belgii by byl totiž podobný vývoj velmi bolestivý.
Už v noci na dnešek oznámil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že unijní exekutiva plánuje 19. prosince zveřejnit veškeré údaje, které státy i EU jako celek potřebují, aby se mohly na tvrdý brexit zodpovědně připravit.
Dále čtěte:
