Z rozhodnutí Evropské komise tvrdě si došlápnout na nepříliš „čisté“ aktivity Applu v Irsku může profitovat post-unijní Británie. Právě tam by totiž mohly v budoucnu přesun svých evropských centrál zvažovat nadnárodní firmy, nad nimiž se v EU vznáší obvinění kvůli daňovým úlevám. Spojené království by díky brexitu mělo být mimo dosah společné evropské administrativy.
Evropská komise si „tvrdě“ došlápla na Apple a kvůli speciálním daňovým výhodám, kterým se americká společnost dlouhé roky těšila v Irsku, po něm požaduje doplatit na daních 13 miliard eur (351 miliard korun).
Bude li rozhodnutí evropských orgánů skutečně důsledně vymáháno, reakce nadnárodních společností, které v Evropě podnikají, může být podle Georgiose Petropoula z belgického think-tanku Bruegel zajímavá.
Východisko se může nabízet prostřednictvím brexitu. „Evropská pravidla nebudou ve Spojeném království závazná,“ sdělil Petropoulos agentuře Bloomberg. Podle něj tak existuje určitá pravděpodobnost, že by firmy mohly z Irska i jiných státu EU přesunout své evropské centrály právě do Británie.
Irská korporátní daň je v rámci EU nejnižší (oficiálně činí 12,5 procenta). Ta britská (dvacetiprocentní) není oproti ní žádná výhra. Apple a další firmy se však v Irsku těšily zvláštním daňovým výhodám. Podle nejčerstvějších informací zde na daních Apple odváděl jen 0,005 až 1 procento. Ty by si mohl teoreticky vyjednat po brexitu i v Británii.
| Přečtěte si, co si o rozhodnutí Evropské komise myslí Apple: Jsme největší plátci daní na světě, čertí se Apple  |
Ovlivňovat jednotlivé státy jako Irsko a dokonce i Velká Británie k poskytnutí výhodných daňových úlev je pro společnosti typu Applu „dokonale možné“, myslí si Susan Kramerová, mluvčí britské liberálně demokratické strany pro otázky ekonomie. V případě, že nad firmami stojí EU, není podle ní korporátní „šikana“ tak jednoduchá. „EU je v takovém případě rozhodčí, který vynucuje respektování platných pravidel,“ dodává.
Pokud se z nárokování zpětného výběru daní od Applu stane příkladné rozhodnutí evropských orgánů či precedens, bude další vyjednávání speciálních daňových podmínek v EU chůzí po tenkém ledě jak pro nadnárodní korporace, tak pro členské státy. Evropská komise deleguje povinnost vymáhat dlužné peníze právě na ně a hrozí pokutou.
Příliš nekompromisní Apple
Stejně jako Apple stahují své zisky z Evropy ke zdanění do centrály v Dublinu i Google či Facebook. O jejich daňové úlevy se Evropská komise začala zajímat již před nějakou dobou. Apple jako jediný z těch, na které podezření padlo, odmítl s Evropskou komisí o doplacení peněz vyjednávat. Apple se zároveň vyhýbá zdanění svých peněz v USA, kde je podle něj zátěž příliš vysoká. Sazba korporátní daně dosahuje 40 procent.
Daňové kompetence zůstávají v rámci EU v režii členských států. Komise má ale spadeno na vše, co zavání státními úlevami a podporou naznačující neférové podmínky hospodářské soutěže.
V minulosti se v hledáčku komisařů ocitl například řetězec Starbucks, který v Belgii musel na daních doplácet třicet milionů eur. Belgie musí také podle nařízení Bruselu na daních dodatečně vybrat 700 milionů eur od celkem pětatřiceti společností. Daňové podmínky v zemi totiž podle časopisu Fortune některým firmám umožňovaly odepisovat 50 až 90 procent svého skutečného daňového základu.
V současnosti evropští úředníci vyšetřují dohody Lucemburska a společností McDonald’s a Amazon. Podle jejich podezření neodvedl McDonalds v Lucembursku od roku 2009 žádné daně.
| Tvrdý postup EU vůči americkým firmám se nelíbí Washingtonu. Přečtěte si o tom: Brusel vyšetřuje danění globálních firem. USA se to nelíbí  |
