Potenciál obrovského množství tepelné energie, která se nachází hluboko pod povrchem Země, se snaží využít na Islandu. Ostrované začali vrtat do hloubky pět kilometrů pod povrch. Chtějí tam narazit na žhavé magma, které jim má přinést až desetkrát více energie než běžné geotermální vrty. Jedná se o první dlouhodobý projekt využití tepelné energie magmatu.
Island je specifickou zemí, jelikož leží na geologickém zlomu uprostřed Atlantiku. Na povrch či do jeho blízkosti se tak dostává rozžhavený materiál z nitra planety, který přináší veliké množství tepla. Islanďané ho ve velkém využívají – geotermální energetika pokrývá 65 procent spotřeby energie. Běžně se ovšem vrtá (zjednodušeně řečeno) do „horkých“ hornin; zatímco vrty do žhavého magmatu jsou zcela jinou a novou kapitolou.
Tu nyní otevírá Islandský projekt hlubinných vrtů (IDDP), když v polovině srpna začal hloubit na poloostrově Reykjanes na jihozápadě ostrova. Do konce roku zde má vzniknout vrt o hloubce pěti kilometrů, který má narazit na magma o teplotě mezi 400 a 1000 stupni Celsia, uvedl ke konci minulého týdne server News Scientist.
„Lidé již dříve takto hluboko vrtali. Ovšem jen do pevných hornin, nikoli do tekutiny,“ prozrazuje o projektu Albert Albertsson ze společnosti HS Orka, která je do projektu zapojena.
Ve vrtu by měla být využita takzvaná „superkritická voda“. To je stav, kdy je voda vystavena teplotě vyšší než 374 stupňů Celsia a tlaku nad 22,05 megapascalu. Není pak ani tekutinou, ani plynem, ale v podstatě na pomezí obou skupenství. Využití superkritické vody někteří vědci přirovnávají k přechodu od dieselového motoru na tryskový pohon.
Pokud se vrt podaří, mohl by systém dosáhnout energetického výkonu 50 megawattů. U běžného geotermálního vrtu je to desetkrát méně, kolem pěti megawattů. Padesát tisíc domů by se poté mohlo těšit na dodávky energie z jednoho jediného vrtu.
Islanďané vděčí za revoluční objev náhodě. Před sedmi lety hledali na severovýchodě země superkritickou vodu; že však narazí na magma o teplotě mezi 900 a 1000 stupni Celsia, netušili. Posléze vrt upravili, aby vedl „méně horkou“ trasou, napojili turbínu a testovali výrobu energie – ovšem neúspěšně, zařízení později zkorodovalo. Vrt ale dosáhl v testovacím režimu na výkon 30 megawattů a Islanďané v něm spatřili příležitost. Do jeho zkoumání investovali miliony. Současný projekt má přitom mít větší a hlavně dlouhodobý potenciál.
Ne všude je využití geotermální energie bezproblémové. Čtěte:
Špinavější než uhlí. Turecko poznává geotermální energii
Pro geotermální energetiku to na Islandu znamená hodně. Země upřednostňuje hydroelektrárny, které vyrábí téměř tři čtvrtiny procent elektrické energie. To by se mohlo změnit. Ovšem nikoli hned – pokud bude vrt ke konci roku úspěšný, bude následovat dva a půl roku trvající zkušební provoz.
Ostrov, ve výrobě elektřiny stoprocentně zelený, by navíc mohl pokročit se svými smělými plány na vývoz elektřiny do Evropy. K položení podmořských kabelů do Británie ale nedojde dříve než v roce 2022, píše deník The Guardian.
Podobně specifické podmínky jako Island mají také Havajské ostrovy, kde se rovněž v roce 2007 narazilo při jednom vrtu náhodně na magma. Američané ovšem velké nadšení z objevu neprojevili a vrt zabetonovali.
| Produkce elektrické energie na Islandu (2015) | |
|---|---|
| Hydroelektrárny | 73 % |
| Geotermální elektrárny | 27 % |
| Produkce energie (elektřiny i tepla) na Islandu | |
| Geotermální elektrárny | 65 % |
| Hydroelektrárny | 20 % |
| Ostatní zdroje (včetně fosilních) | 15 % |
Zdroj: Askja Energy
Čtěte dále:
Tahoun ekonomiky. Islandský turismus má nezvyklé pomocníky
Jak po brexitu lákat naštvané Brity? Island dává letenku zdarma
