Důchodců přibývá. A nejen u nás. Populace stárne, lékaři si dnes poradí s mnohými chorobami, jež dříve neuměli léčit. Vláda a Parlament hovoří o důchodové reformě a soustřeďují se na to, jak ubývající mládí postupně své rodiče neuživí; kolik dát důchodcům, aby nežebrali na ulici, a jak zabezpečit, aby nezemřeli v nouzi.
Máme dvě možnosti. S dosavadním přístupem bych doporučoval změnit název kategorie občanů na almužníky. Lépe vystihuje to, co se pro ně dělá. To, že se domáhají svých peněz, které po celý život platili, zřejmě nehraje roli. Anebo co začít mluvit o kvalitě a důstojnosti života ve stáří a oslovovat tuto skupinu senioři? I to z nich možná přestane dělat občany druhé kategorie. Nestačí „udržitelný“ život, měl by mít rovněž nějakou přitažlivost.
A obrovskou roli mohou hrát informační technologie. IT zabezpečí komunikaci z domova u méně pohyblivých. Nemusíme vytvářet jen komunity, v nichž si hrajeme na „druhý“ život - i starší lidé mají potřebu se sdružovat, navzájem si radit a pomáhat. E-learningové programy by zabezpečily vzdělání nejen pro účastníky oněch univerzit třetího věku. Kdo ví, možná že by vznikly i pro budoucnost tolik potřebné pracovní síly. Menší mobilita se díky prostředkům informačních technologií dá snadno překonat. Senioři se určitě chtějí bavit: na webové síti jsou filmy, hudba, hry. Pomoci by se dalo zásluhou IT i při řešení jejich zdravotních problémů.
Co je k tomu zapotřebí? Zbavit seniory strachu z počítačů. Průzkumy ukazují, že tato věková skupina využívá komputerů nejméně. Ke změně však nestačí dvouhodinový kurz za stovku v rámci umdlévajícího Národního programu počítačové gramotnosti. Je třeba zapojit učitele, psychology, každého, kdo chce pomoci. Pro seniory je nutné dotovat počítače a připojení z domova. Investovat do vytváření vhodných programů a počítačových aplikací.
Peníze jsou. Evropské fondy jich mají dost. Jenže jejich využití je okrajové, projekty izolované a nesystematické, a tudíž trochu zneužívané komerčními firmami. Proč by senioři nemohli kromě stravenek dostávat také poukázky na slevy počítačů, vybavení a připojení? Aha. Už slyším argument, jak to budou zneužívat jejich děti. Je snad to, že někteří potomci parazitují na důchodech svých rodičů důvodem k tomu, aby se důchody přestaly vyplácet?
Máme instituce, jež se zabývají menšinami, postiženými, ale nikoho, koho by opravdu zajímali senioři. Na to, jak se TO dělá, nám postačí pohled například do Skandinávie. Nebo počkáme, až bude seniorů většina a karta se obrátí?
