Když v roce 2004 předstoupil Sergio Marchionne (17. června 1952 - 25. července 2018) s vážnou tváří v obleku, který téměř nikdy nenosil, před novináře a oznámil, že přijal funkci generálního ředitele automobilky Fiat, v té době na pokraji krachu a prodělávající kolem dvou milionů eur denně, v hlavě mu pravděpodobně nezněla slova písně skupiny Triky a pověry: „Na vlastní žádost byl jsem právě přijat do funkce ředitele firmy Fiat, madonna mia, končím s životem Dia“ Nejen proto, že ji neznal, ale i proto, že životem Dia nikdy nežil. Byl ztělesněním odpovědnosti i úspěchu.
Narodil se roce 1952 v Chieti v regionu Abruzzo italskému otci a matce dalmatského původu, ale ve třinácti letech odešel i s rodiči za příbuznými do Kanady. Nejprve tam vystudoval filozofii, následovala ekonomie apo ní ještě práva.
Studium završil titulem MBA. Živil se mimo jiné jako daňový poradce pro Deloitte & Touche a poté se začal věnovat právu coby advokát. Když hodnotil význam svých univerzitních studií, řekl: „Nevím, jestli ze mě filozofie udělala lepšího advokáta, nebo lepšího jednatele. Ale určitě mi otevřela oči a otevřela moji mysl“
Jeho prvořadou prioritou po nástupu do Fiatu bylo zvrátit ekonomický úpadek společnosti. Ale nevěnoval se jen penězům a číslům. Uvědomoval si, jak důležití jsou pro automobilku její zaměstnanci.
Přes týden objížděl závody, jednal s bankami a navrhoval řešení. O víkendu, když byla továrna prázdná, se vracel do Mirafiori, aby se přesvědčil, vjakém prostředí dělníci pracují. Prohlédl si šatny, kantýnu i záchody a všechno od základu změnil, aby zaměstnanci pracovali v důstojném prostředí.
Fiatu se pod jeho vedením začalo rychle dařit. Dokonce tak dobře, že v roce 2009 vstoupil do právě zkrachovalého Chrysleru.
Po dvou letech byl i Chrysler v zisku a po pěti letech se skupina Fiat Group stala jeho stoprocentním vlastníkem. Vedle Fiatu a Chrysleru řídil Marchionne od roku 2014 i firmu Ferrari, kterou rodina Agnelliova rovněž většinově vlastní. V čele jmenovaných společností stál ještě několik dní před svou náhlou smrtí, způsobenou komplikacemi po operaci ramene. Vzhledem k prudkému a nevratnému zhoršení jeho zdravotního stavu byl ve funkcích narychlo vystřídán. O jeho úmrtí informovala rodina Agnelliova s neskrývaným smutkem. Sergiovi Marchionnemu totiž vděčí opravdu za mnoho. •
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
