Necelý 47 procent dotazovaných je proti vstupu Turecka do EU
Podporujete vstup Turecka do EU?
- 1) ano 45,0 procenta
- 2) ne 46,8 procenta
- 3) nevím, nemám názor 15,6 procenta
Evropská komise doporučila v prvním říjnovém týdnu, aby členské státy zahájily přístupové rozhovory s Tureckem. Upozornila však, že tento proces bude dlouhodobý. Obsahem pravidelné ankety týdeníku EURO se proto stala otázka, zda čeští manažeři podporují vstup Turecka do unie. Odpovědi byly vyrovnané: takřka 47 procent je proti a 45 procent je pro přijetí země, ležící převážně mimo evropský kontinent.
Účastník Manažerského barometru, který zpracoval první odpověď, se zaměřil na to, jak bude vypadat za několik let společenství, do něhož by Turecko vstupovalo: „Zůstává otázkou, kde bude evropská integrace za řekněme patnáct až dvacet let, kdy by byl vstup Turecka reálný. Je možné, že bude opravdu tvrdé jádro států, které přijmou evropskou ústavu a zbývající skupina, která ji nepřijme a bude fungovat na bázi volnější, než je dnešní EU - k této skupině by se Turecko mohlo mnohem snáze připojit. Do Spojených států evropských by se Turecko zapojovalo mnohem hůře.“
Autor této reakce upozorňuje, že bude zapotřebí pečlivě zvolit, s jakým statutem může být islámský stát členem evropské pospolitosti: „Bude třeba najít speciální a privilegovanou úpravu vztahů. Turecko napravilo hodně v dodržování občanských práv, navíc je spojencem v NATO po dlouhá desetiletí. Pod sliby přijetí do EU také již dávno zpřístupnilo svůj trh evropským výrobkům a dosud nemá adekvátní zacházení. Turecko bylo vždy evropským mostem k islámu a pokud ho ponecháme zcela bez zvláštní privilegované úpravy, napomůžeme místním horlivcům k cestě do fundamentalistické náruče. Nicméně plný členský statut pro islámskou, většinou neevropskou zemi, s tak velkým počtem obyvatel, kteří jsou kulturně i pracovními návyky zcela jiní než Evropané, nelze připustit.“
Finanční nesrovnalosti panují v unii již v současné době, situace by se měla stabilizovat: „Podle mého názoru není turecké hospodářství (kromě západní části země) dostatečně připraveno a již dnes jsou v EU rozdíly mezi příspěvky jednotlivých států a požadavky na dotace či podpory. Nejdříve by se měla stabilizovat situace uvnitř unie včetně nových států a potom uvažovat o přistoupení dalších. Otázkou také zůstává, zda bude EU dále EU po případném vstupu země, která je větší částí v Asii.“
Další hlas zastává postoj, že stát se sedmdesáti miliony obyvatel by neměl zůstat osamocen: „Izolace by Turecku nepomohla a přes řadu výhrad k plnění jejich přístupových kritérií si myslím, že jejich vstup do EU napomůže rozvoji demokracie v Turecku a v Evropě.“
Tento ředitel hodnotí dosavadní stav evropského společenství a rozebírá jeho současné potíže: „Pokud by to mělo být EU jako model úzké obchodní, ekonomické spolupráce s dalšími prvky spolupráce v prokazatelně prospěšných oblastech, jako může být obrana. Pokud je ale EU byrokratický moloch s prvky často nesmyslné unifikace i v oblastech neadekvátních, politických či v oblastech sice relevantních, ale „socialisticky“ pojatých – viz. dotační politika, vstup do takové EU Turecku ani unii neprospěje. To ale není problém Turecka, ale jenom EU samotné.“
Již nyní jsou v unii potíže s tím jak získat dostatek financí, a proto je nutné připravit reformu: „Vstup Turecka do unie jenom zesiluje tlak na její finanční reformu, která je nezbytná, jinak země jako Velká Británie nebo Německo přestanou mít dost peněz na svůj příspěvek do EU a ještě dříve nebudou ochotni ho platit. A to by byl začátek konce unie.“
Propojení Evropy není zdaleka tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. Tento respondent si myslí, že jednodušší parametry mělo nastaveno někdejší Evropské hospodářské společenství: „Na příkladu Turecka je vidět problém evropské integrace. Kdyby současná Evropa byla bývalým EHS, jednotným ekonomickým prostorem, pak by vstup Turecka byl velkým přínosem. Protože je Evropa EU, tedy téměř jednotným politickým prostorem je vstup politicky a kulturně zásadně odlišného Turecka velkým problémem, který de facto ohrožuje současnou EU. Odpověď leží zcela jinde. Chce-li být EU integrovanou politicky, ekonomicky a kulturně harmonizovanou Evropou, pak nemůže přijmout Turecko. Naopak, chce-li EU být co nejširším hospodářským prostorem a přijmout Turecko, pak musí zcela rezignovat na svou snahu politicky zasahovat do vnitřních záležitostí členských států a smí se zabývat pouze harmonizací vnitřního trhu.“
A podle posledního respondenta ankety by neměl nikdo být zaražen skutečností, že se s Tureckem pro EU počítá: „Turci jsou nám blíže, než si dovedeme představit. Příměr s tureckým hospodařením už pár let neplatí, spíše by si řada tureckých firem mohla pro nefungující veřejný sektor osvojit paralelu jako český stát…“
Odpovídalo 109 manažerů
