Izraelci v pivovaru

Korunní Dvůr je nejrozsáhlejší rezidenční investicí na Vinohradech

Podstatná část jedné z nejznámějších budov pražských Vinohrad, bývalého Měšťanského pivovaru, lehla před třemi lety popelem . V nevyužívaném areálu mělo být tehdy postaveno na 250 luxusních bytů. Objevily se spekulace, že majitel pivovaru, izraelská developerská společnost Africa-Israel Investments, založila požár úmyslně, aby vydělala na pojistce a ulehčila si jednání s památkáři. Vyšetřování ale ukázalo, že jsou tato obvinění neoprávněná. Nyní, s několikaletým zpožděním, zahájí vlastník a zároveň investor areálu stavbu rozsáhlého rezidenčního projektu Korunní Dvůr. Ten bude představovat jednu z největších - a zřejmě i posledních - rezidenčních investic na Vinohradech.

Požár.

Původní plán počítal s tím, že stavba bude dokončena již v polovině roku 2003. Vinou požáru se ale projekt značně protáhl. Krátce po ničivém ohni se objevily spekulace, že celý objekt zapálil vlastník, který si budovu vysloužilého pivovaru nechal pojistit u pojišťovny Zürich na 100 milionů korun. Zástupci pojišťovny odhadli škody na 90 milionů korun. Společnost navíc čekala obvykle nesnadná jednání s památkáři. Jejich zástupci připustili, že poté, co požár starou budovu poničil, nebudou již konzultace s nimi tak složité. Objekt nebyl sice prohlášen památkou, ležel však v památkové zóně Vinohrady-Žižkov-Vršovice. Lokalita, která je památkovou zónou, má ze zákona zvláštní památkový režim,
Vyšetřování prokázalo, že požár zavinila nedbalost pracovníků stavební firmy z Mostu. Dva odpovědní dělníci, kteří zavinili výbuch závadných plynových bomb, byli obviněni. „Prodělali jsme značné peníze. Vždy existovaly spekulace a existovat budou. Může jich využít konkurence, aby na nás vrhla špatné světlo,“ řekl týdeníku EURO Ogi Jakšič, obchodní ředitel společnosti Africa-Israel Investments. Dodal, že doposud společnost nedostala všechny peníze od pojišťovny. Navíc časové prodlení projekt značně prodražilo. Pokud byl na podzim 2000 odhad nákladů 510 milionů korun, dnes přesahují jednu miliardu korun. Autorem projektu Korunní Dvůr je architektonické studio CMC Architects. V první fázi stavebních prací bude zrekonstruován pivovar a přilehlé komerční budovy. Navíc je naplánována výstavba dvou nových rezidenčních objektů. Ve druhé fázi přibude dalších pět obytných domů. Stavba by měla být kompletně dokončena na konci příštího roku.

Byty i ordinace.

„Máme územní rozhodnutí, nyní čekáme na stavební povolení. Poté zahájíme stavbu,“ tvrdí Ogi Jakšič. Na pozemku o rozloze dvou hektarů vznikne přibližně 250 luxusních bytů, kancelářské prostory, fitness a restaurace. Součástí bude i 500 podzemních parkovacích míst. Uprostřed uzavřeného areálu se počítá s rozsáhlým parkem. „Hlavní část projektu tvoří bytové prostory. Velikost bytů se pohybuje od 40 do 150 metrů čtverečních. Zájemce zaplatí v průměru za metr čtvereční 53 až 55 tisíc korun,“ tvrdí Jakšič. Části administrativních ploch by měla být koncipována například jako ordinace zubařů a praktických lékařů, jejichž služeb by mohli využívat obyvatelé komplexu.
Korunní Dvůr je po Paláci Flora druhou velkou investicí na Vinohradech společnosti Africa-Israel Investments, která byla založena v roce 1934 a mezi prvními byla kótována na telavivské burze. „Jako největší izraelský developer rezidenčních projektů jsme doma stavěli kolem jednoho tisíce bytů. Dnes je to asi 600, protože investice se kvůli problematické situace v Izraeli přesouvají do zahraničních dceřiných společností. Jsme pod stálým tlakem, abychom hledali další příležitosti,“ tvrdí Jakšič. „Ukazuje se, že hlavně v Praze se rezidenční trh rozvíjí a má větší perspektivu než nějaké komerční objekty,“ dodává.

Vinohradská chlouba Budova Měšťanského pivovaru v Korunní ulici bývala chloubou Vinohrad. Před více než sto lety, v roce 1893, založila skupina podnikavých občanů Měšťanský pivovar, jeden z největších závodů na královských Vinohradech. Vařilo se v něm pivo, vyráběl slad i led. Prostory, které patřily pivovaru, byly skutečně rozsáhlé. Jenom do sladovny se vešlo více než 600 vagonů sladu. Historické prameny uvádějí, že zdejší pivo bylo znamenité, obzvlášť černý ležák, který doporučovali i lékaři.
Ve dvacátých letech minulého století se v dřevěných budovách pivovarnické zahrady usídlily ateliéry prvního českého filmového podniku společnosti A-B film a filmové laboratoře. V roce 1945 byl pivovar znárodněn a o rok později se stal sladovnou Staropramenu. V posledních letech sloužily budovy jako sklady. V roce 1998 je za více než 100 milionů korun koupila společnost Africa-Israel Investments.