Když jde o svobodu vyznání, jsou Izraelci tolerantnější než Švýcaři
Pavel Landovský coby sládek v Havlově Audienci proslavil větu: „Jsou to ale paradoxy, co?“ Těžko najít výstižnější komentář k výsledkům průzkumu, který si podle agentury JTA objednala americká organizace The Foundation for Ethnic Understanding u firmy KEEVOON Research. Jak se Izraelci stavějí k případnému zákazu stavby minaretů na mešitách? Proti se vyslovilo 43 procent dotázaných, pro zákaz bylo 28 procent a nerozhodnutých 29 procent respondentů.
Připomeňme, že nedávné referendum ve Švýcarsku přineslo jednoznačný výsledek: 57,5 procenta tamních voličů se vyslovilo pro zákaz stavby minaretů na mešitách v zemi. Tento poměrně dětinský způsob „boje proti militantnímu islamismu“, což byla podle soudu mnohých skutečná, ale nevyřčená otázka referenda, neměl v zahraničí dobrý ohlas. Dokonce i Vatikán podpořil názor Konference švýcarských biskupů, že se kvůli výsledku hlasování „prohlubují problémy společného života různých náboženství a kultur“.
I z tohoto pohledu je výsledek izraelského průzkumu zajímavý. Vypovídá o tom, že přestože je Izrael jako stát mladý, jeho občané dokážou v denním rozhodování vzít v potaz po generace shromažďované zkušenosti. Z nich vyplývá „zlaté pravidlo“, formulované podle tradice před tisíci lety rabi Hillelem: „Nečiň druhému to, co nechceš, aby dělal on tobě.“ To je zřejmě klíč k interpretaci výsledků průzkumu. Izraelci si ani nemusejí představovat, stačí jim vzpomenout si, jak jim bylo, když je někdo omezoval v praktikování náboženství. Vědí též, že to vždy vybudí krajně radikální reakce. Když se o něco podobného v roce 167 před Kristem pokusil šílený Antiochus IV. Epifanes, povstali Židé v čele s rodinou Hasmonejců a svátek Chanuka se slaví na památku jejich znamenitých úspěchů. Stěží totiž existuje osvědčenější bojová motivace.
Zajímavý je i podrobnější pohled na výsledek průzkumu. Nejsilněji, ze 72 procent, jsou proti případnému zákazu minaretů náboženští sionisté, a pouhých 16 procent z nich bylo pro zákaz. Z ortodoxních věřících bylo 53 procent proti zákazu, pro zákaz 21 procent. Z tradicionálních Židů bylo proti zákazu pouhých 36 procent, ale stejně více než pro zákaz minaretů (31 procent). I sekulární Židé byli více proti zákazu (42) než pro něj (29 procent).
Prezidentem The Foundation for Ethnic Understanding je rabín Marc Schneier. K výsledkům průzkumu uvedl, že když jde o svobodu náboženství, Izraelci jsou mnohem tolerantnější než Švýcaři. Existuje nepochybná a přímá souvislost mezi mírou dodržování vlastního náboženství a tolerancí vůči islámu. Čím dále doprava (podle izraelského politického spektra), tím více roste nesouhlas s případným zákazem minaretů. Skutečnost, že pro zákaz minaretů by byla méně než třetina Izraelců, svědčí podle rabína Schneiera o existujícím prostoru pro oboustranně respektované soužití izraelských Židů a Arabů, bude-li založeno na náboženství, a nikoli na politice.
