Poznámka na úvod: tento komentář není politický, ačkoli se politiky týká. Vyvěrá z hlubin zoufalství mé ženské duše.
Foto: Profimedia
Minulý týden jsem se dívala na volby na Slovensku. Robert Fico vyprávěl, jak celý den venčil psa a byl klidný, klidný jako tůňka. To vše líčil se studenýma očima upřenýma na zvídavou reportérku. Testosteron z něj jen čišel. Pak popil, pozpíval i hobla mu dali a odkráčel napravovat Slovensko.
Předminulý týden jsem se dívala na volby v Rusku. Vladimír Vladimirovič Putin napravuje Rusko už osm let a jen tak skončit nehodlá. Vyhrál. Testosteron z něj jen čišel. Zaslzel, když davům sděloval, že to bylo vítězství pro Rusko. Tygřice uspával a za uchem drbal. Na koni s holou hrudí jezdil. Potápěl se v neoprenu a amfory nalézal (to se, pravda, trochu nepovedlo). Létal ve stíhačce, jezdil na harleyi a miloval ruskou zem. Nemohl by mne někdo seznámit s jeho píáristou?
Mno… a pak jsem si pustila zprávy. Naše. Bohuslav Sobotka. Petr Nečas. Ach. Petr Nečas v neoprenu? Hmmm. Bohuslav Sobotka polonahý na koni? No jejda. Ještě tak možná Klaus na harleyi (Tlustý na něm taky jezdí). Sašu Vondru ve stíhačce si snad ani představovat nechci.
Pravda, charisma někdy pokulhává i u jiných. Ale Sarkozy charisma nepotřebuje, má Francii a ženu. Merkelová taky ne. Má Německo a ještě není úplně chlap. Pravda, Putin má charisma i Rusko, skoro jsem zapomněla. Ani Sarkozy, ani nikdo jiný ovšem nemění nic na tom, že na naší politické scéně Chlap absentuje. Prostě není. Žádný mužný hrudník mé rentgenové oko pod vrstvou obleku nevypátralo. Prostě poušť.
Když už se mění ten volební zákon, mohla by se stát podmínkou pro zvolení mužnost a povinnost jejího zachování po celé volební období? Děkuji.
Vyhlašuji konkurz na Chlapa v politice. Obávám se, že brzo nás bude víc.
