Sourozenci Jandovi se střídají na stupních vítězů
Tentokrát na otázky týdeníku EURO odpovídá golfový profesionál Jiří Janda.
EURO: Jak hodnotíte dosavadní průběh Eurotel PGA Tour 2002?
JANDA: Myslím, že největším přínosem je, že hrajeme na nových hracích plochách. Začalo to v Čeladné, kde je nádherné hřiště, jehož investorem je Stanislav Pross. Tam jsme odehráli první turnaj. Pokračovali jsme v Cihelnách, což je stále nové hřiště, i když v minulém roce se potýkalo s mnoha problémy. Nyní jsme hráli ve Varech a další zastávka je na Konopišti, kde budu mít premiéru. Tour je samozřejmě velkým přínosem. Nehrajeme na dvou místech, jako tomu bylo v minulosti. Dokud nebyl Karlštejn, hráli jsme jenom Vary a Mariánky. Pestrost hřišť je podstatná a důležitá změna.
EURO: V jakém pořadí jste k dnešnímu datu?
JANDA: Jestli se nemýlím, jsem na pátém místě průběžného pořadí. Hrál jsem dobře v Čeladné, kde jsem skončil na rozděleném třetím místě. V Cihelnách jsem byl na patnáctém místě a tady ve Varech jsem sedmý až devátý.
EURO: Kdy jste se poprvé utkal s bratrem jako se soupeřem?
JANDA: Samozřejmě už v mládí. Pokud mám ale hovořit o zápasech, je to vlastně pravidelně každým rokem. Trávíme spolu asi měsíc dovolené, a tak se utkáváme každý den. Sázíme se, ale nikdy nehrajeme o peníze, vždycky jen o večeři. Na Eurotel Tour jsme se již střetli a bratr mě porazil. Poprvé to myslím bylo v roce 1996, kdy on skončil na druhém a já na čtvrtém místě. Potom to bylo ještě jednou, ale nemohu s určitostí tvrdit kde a kdy. Tady ve Varech vyhrál celý turnaj, a to je něco jiného.
EURO: Držíte mu palce?
JANDA: Jestli vyhraje a bude přede mnou, bude to samozřejmě skvělé. Kdybych byl pokaždé na druhém místě, tak jsem v klidu. Samozřejmě mu držím palce a přál jsem mu to daleko víc, než bych přál vítězství sobě. Já už jsem přece jen prožil nějakou tu oslavu vítězství, ale pro něj to byla jeho první. Myslím, že mu to pomůže i psychicky. Jak řekl na vyhlášení výsledků: „Jezdím sem na dovolenou a tahle mi extrémně vyšla.“
EURO: Hecujete se mezi sebou?
JANDA: Jistě! Jak jsem již řekl, nehrajeme o peníze. Dříve jsem mu dával jednu ránu na každou devítku, a to při hře na rány i na jamky. Myslím, že po tomhle vítězství to bude opačně.
EURO: O kolik jste starší?
JANDA: O dva roky.
EURO: Myslíte si, že bratr bude jednou lepší, nebo že budete hrát na stejné úrovni?
JANDA: Bratr je hodně nadaný na všechny sporty a tím, že s golfem začal trochu později, jeho forma také později přichází. Předtím hrál volejbal a zničil si koleno. Má málo času na svůj trénink, protože prakticky denně od rána do večera vyučuje. Vzhledem k tomu, jak málo se může věnovat sobě, hraje neskutečně dobré výsledky.
EURO: Co byste mohl ve své hře využít od bratra a co on naopak od vás?
JANDA: Tak to je jednoduché. Na drivu jsem o něco delší, ale to mu nikdy nevadilo. Jsem velmi dobrý patér, když to o sobě můžu prohlásit. Snad tím neurazím golfového boha, aby mi ty putty nevzal. Bratr strašně dobře čipuje okolo greenu. Je mu jedno, jestli je to sedmičkou, šestkou, nebo devítkou. Když spolu hrajeme a já jsem na greenu, bojí se, že ten putt dám. Já se naopak bojím, když je vedle greenu, protože on to vždycky může čipnout dovnitř. Já bych si od něj tedy vzal čipování a on ode mě asi drive. Musel byste se ale zeptat také jeho.
EURO: Jaký jste měl pocit, když bratr přebíral první cenu?
JANDA: V podstatě to bylo, jako bych vyhrál já sám. Na svůj telefon jsem dostal SMS zprávy, v nichž mi lidé blahopřáli k vítězství, bylo to komické.
EURO: Máte společné přání pro vás pro oba?
JANDA: Chci, aby nám vydrželo naše přátelství, jako tomu bylo doposud.
