Co do počtu nakažených je Rusko podle aktuálních údajů
serveru Worldometers.info
desátou nejpostiženější zemí světa. Místní úřady evidují více než 47 tisíc
případů, přičemž jen za poslední den bylo pozitivně testováno přes dalších 4 200
lidí. A zatímco v takové Itálii, Španělsku či Francii se daří křivku nově
infikovaných postupně zplošťovat, zde zatím nadále exponenciálně roste.
Lidí, kteří kvůli koronaviru, respektive v souvislosti s ním zemřeli, je oficiálně pouze přes 400. Andrius Tursa z poradenské firmy Teneo Intelligence se nicméně domnívá, že to není ani tak zásluhou tamního zdravotnictví, jako spíše značně podhodnocených údajů.
„Skutečné šíření nákazy napříč zemí může být významně vyšší,
jelikož panují legitimní pochyby o způsobu testování a vykazování čísel a
jelikož ruské úřady již v minulosti spoustu velkých incidentů úspěšně
zatajovaly,“ řekl pro zpravodajský web CNBC.
Zatímco v ostatních evropských státech tou dobou udeřila epidemie již v plném rozsahu, Kreml se zaváděním omezujících opatření příliš nespěchal. Teprve poté, co Putin koncem března ve svém projevu k národu vyzval spoluobčany, aby zůstali doma a nikam nechodili, rozhodlo se vedení Moskvy uzavřít tamní restaurace, kavárny a další podniky, které nejsou v nastalé situaci životně důležité.
„Myslím si, že je čím dál jasnější, že ruské autority riziko
spojené s covid-19 podcenily. Odpověď přišla příliš pozdě, a výsledkem
toho teď počet nových případů prudce stoupá,“ podotkl Tursa.
Rozhodnutí je na gubernátorech
Putin ve svém březnovém projevu neopomněl představit
program, v rámci něhož budou lidé, kteří nemohou v souvislosti s přijatými
opatřeními nastoupit do práce, pobírat mzdu v plné výši. Toto nařízení se
mělo původně týkat období jednoho týdne na přelomu měsíců března a dubna, během
uplynulých dní bylo nicméně prodlouženo až do 30. 4.
Jenže právě takové jednání mnozí odborníci Putinovi vyčítají. Ve chvíli, jako je tato, se od hlavy státu podle Daragh McDowellové z poradenské firmy Verisk Maplecroft zabývající se mimo jiné analýzou globálních hrozeb očekává, že bude činit i nepopulární rozhodnutí. Rozhodnutí, která budou jeho spoluobčany nějakým způsobem omezovat, ale která jsou v nastalé situaci zkrátka a dobře nezbytná. Od nich jakoby však prezident nyní „dával ruce pryč“ a nechával je především na jednotlivých samosprávách.
Otázkou pak zůstává, zda se Putinovi jeho aktuální postoj politicky vyplatí. Tursa se totiž domnívá, že by konečný efekt mohl být zcela opačný. „Decentralizovaný přístup ke krizovému managementu – tedy delegování zodpovědnosti regionálním samosprávám – má určité výhody, ale myslím si, že to může negativně ovlivnit Putinovu image coby lídra země a garanta stability.“
Klíčové je, zda Rusko stihlo zareagovat alespoň na poslední
chvíli
I McDowellová je přesvědčena, že odpověď Moskvy na pandemii způsobenou nebezpečným koronavirem přišla, podobně jako ve spoustě jiných zemí, velmi pozdě. Důležité však podle ní pro tamní přední politické představitele bude, zda se jim podařilo zareagovat alespoň na poslední chvíli, nebo zda jim naprosto ujel vlak. Protože pokud v jejím důsledku neudrží současnou zdravotnickou a ekonomickou situaci pod kontrolou, mohlo by to od základu změnit zaběhlé pořádky v zemi.
„Jestliže na tyto dvě události dojde, pak by mohla vzrůst nezaměstnanost a dojít k významné krizi ve veřejném zdravotnictví, a v takové chvíli to pak bude mít Kreml složité, protože tím bude zpochybněna oprávněnost toho, proč by zrovna takoví lidé měli být vůbec u moci,“ dodala McDowellová.
Zdroj: www.cnbc.com, www.worldometers.info
