Shánění proradných vědců nebude ani za miliony snadné
Vědcům se naskýtá skvělá příležitost získat deset tisíc dolarů, stačí napsat studii na libovolné téma. Jedinou podmínkou je, aby práce podrývala závěry klimatického panelu, který se sešel před nedávnem v Paříži. Někteří oslovení vědci si však takové nabídky nevážili a rozhořčeně ji vynesli ven. Tak se o tom dozvěděla veřejnost. Všude jinde než v Česku. U nás se podařilo dohledat jen tři zapadlé krátké zprávičky.
Z ostudy kabát má vážený americký institut AEI (American Enterprise Institut), který se netajil tím, že akci zahájil na popud největší světové ropné společnosti ExxonMobil, která všechno platí. Ta shodou náhod získala ve stejné době uznání za vytvoření největšího zisku v dějinách lidstva - 36,13 miliardy dolarů. Právě překonaný loňský rekord patřil s 28 miliardami získaných dolarů téže firmě. Hnutím jediného prstíčku by ExxonMobil mohla financovat některé záchranné projekty životního prostředí. Ona místo toho chce verbovat vědecké stávkokaze.
Čím to, že si pracovníci institutu, kteří sami v minulosti prošli některými významnými funkcemi, myslí, že vědci jsou tak snadno úplatní? Není to nakonec jen nějaký happening, při němž se páni naftoví magnáti nad bezradnými či naopak rozčilenými figurkami vědců ukrutně baví? Na postupy destruktivního rázu je tu příliš málo konspirace i inspirace. A nakonec ani peněz za zradu není na americké poměry kdovíjak mnoho.
Tento vědecký panel má tu zvláštnost, že nikdo z něj neodchází zneuznaný. Když se nějaké dvě skupiny nemohou shodnout, nerozhoduje většina. Problém se zkrátka odloží a do příštího setkání může každý z vědců připravit přesvědčivější argumenty. Tímto způsobem se jistě postupuje pomaleji, ale stále ve shodě. Častý pozorovatel těchto setkání uvádí, že takové hledání nejnižšího společného jmenovatele uklidňuje i horké hlavy. Tvrdí, že by bylo velice obtížné najít klimatology, kteří by byli ochotni závěrečný dokument či jednání Mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC) kritizovat.
Je totiž velmi naivní očekávat od tohoto různorodého vědeckého týmu jakékoli ideologizování. Naopak se mu brání, a to právě v popisovaném případě. David Viner z klimatické sekce univerzity East Anglia popsal iniciativu konzervativního institutu jako zločinnou zkoušku, která chce podřídit vědecká zkoumání svým partikulárním politickým zájmům.
Ještě zatvrzelejší než představitelé institutu jsou zástupci ExxonMobilu. Jsou pověstní tím, že se za každou cenu snaží podkopávat klimatickou legislativu. Ostatní firmy však už tento spor vzdaly a snaží se, aby legislativa byla dobrá a pro průmysl dostatečně předvídatelná. ExxonMobil vynaložil údajně na celou akci získání vědců na svou stranu 1,6 milionu dolarů.
Jak je zbytečné vynakládat takové jidášské peníze, vyplývá už z pracovní atmosféry panelu. Peter Donaldson z BBC ji popisuje následovně: „Pokud nesouhlasíte, co je podstatou problému, je často obtížné nalézt řešení. Diskuse, zda jsou, či nejsou změny podnebí způsobeny lidskou činností, ochromovaly úsilí dosáhnout mezinárodního konsensu, jak proti takovým změnám bojovat.“ Zpráva mezinárodního panelu založená na výzkumu dvou a půl tisíce vědců přispěla do určité míry k tomu, aby tuto diskusi ukončila. Převratné je konstatování panelu o pravděpodobnosti, že vzrůst teploty během dvacátého století je důsledkem především lidské činnosti.
A co na to konkrétní názory vědců? Předseda panelu Rajendra Pachauri uvedl: „V určitém smyslu děláme věci, které se na této planetě neděly už 350 000 let.“ Šéf ekologického programu OSN Achim Steiner ho doplnil: „Užívání fosilních paliv, změny v zemědělství a způsob zpracování půdy zásadním způsobem ovlivňují systémy na naší planetě.“ A do třetice šéfka jednoho z pracovních týmů Susan Solomonová: „Oteplování klimatického systému je nyní jednoznačné. Důkazy pro to existují z pozorování teploty oceánů, tání sněhu a ledu, ze stoupání průměrné světové hladiny moří a z určitých rysů extrémního počasí včetně sucha, těžkých srážek, vln veder a z intenzity tropických cyklonů.“ Solomonová posléze shrnula: „Myslím, že kdokoliv, kdo by riskoval nečinnost, na základě zde dnes předložených důkazů bude jednoho dne v historii považován za neodpovědného.“
V tom světle iniciativa institutu AEI a firmy ExxonMobil působí obzvlášť obskurně. Ale je třeba se neunáhlit, možná někde v ústraní dělá nějaký vědec pokusy, aby si zasloužil svých 10 000 dolarů. Pak ho možná čeká osud Freda Singera. Budou ho všude vodit jako medvěda, protože mezi byznysmeny je odpůrců lidské odpovědnosti za klimatické změny ještě dost a vědců, kteří jsou ochotni se pod to podepsat, zoufalá troška. Já nejsem medvěd, já jsem koupený vědec!
