Andrej Babiš byl minulý týden opět nucen zdržet se na vládě hlasování.
Šlo o biopaliva, zejména o prodloužení daňového zvýhodnění těch vysokoprocentních, z nichž to pěkně kape do kasičky Babišových firem, a také o standardní povinné přimíchávání biosložky do běžných paliv. Tam se trochu švindluje, protože řepková břečka je dražší než ropný produkt, a tak je potřeba zavést tvrdou kontrolu a s neřádem zatočit, aby nám, vlastně Andrejovi, to kapání nevyschlo.
Ale on za nic nemůže. On nehlasoval, jen ten zákon vládě předložil. Palubní deník je docela zvědavý, jak Babiš a jeho agrofertí poslanci samozřejmě nebudou hlasovat o novém energetickém zákonu, který vrací solidní podporu solárních rozměrů bioplynkám, což je taky byznys ministerského miliardáře, který se v poslední době kvůli politické nepřízni odejité politické garnitury zrovna nedařil. Zákon předkládá ministerstvo průmyslu, a Palubní deník tudíž doporučuje Janu Mládkovi, aby onu ošklivou pasáž o bioplynkách vyzmizíkoval.
ULTRAZVUKOVÝ MEJDAN
Ve Spojených státech se za posledních pár let staly součástí rituálů při čekání na miminko tzv. ultrazvukové večírky. Firma za úplatu přiveze do domácnosti nastávajících rodičů ultrazvukový přístroj a hodinová jízda může začít. Jenže poskytovatelům této téměř dobročinné služby teď nepříjemně ztrpčuje život americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Na svém webu netrpělivé nastávající rodiče varuje, že zbytečné hodinové snímání plodu ultrazvukovým zářením nemusí být zrovna zdravé. Ještě že tak. Kdyby tahle móda dorazila do Česka, třeba by nějakou chytrou hlavu napadlo, že by na to měly začít přispívat pojišťovny.
TEENAGEŘI SPASÍ OPENCARD
Opencard je zachráněna. Tedy možná. Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už spřádá plány na to, jak bude projekt fungovat bez účasti EMS, tedy firmy, která díky IT licencím, autorským právům a zázemí drží město v šachu. A pověst Krnáčové by mohli zachránit teenageři.
Kvůli Opencard ji totiž oslovila parta mladých ajťáků, kteří se už nemohli dívat na to, jak se město v projektu plácá. Podle nich jde systém provozovat za zlomek ceny a daleko jednodušeji než nyní. Nápad vypadá na první pohled lákavě, ale v Praze není nikdy nic jednoduché. Město proto jedná i s velkými hráči, kteří provozují kartové systémy. I ti říkají, že lze rudou jámu na peníze provozovat levněji. Palubní deník Adrianě Krnáčové fandí a přeje jí hodně vytrvalosti a invence. Návrat k papírovým kuponům se ale zatím zdá jako řešení, které nebude dočasné.
NÁVRAT REKA PAROUBKA
Neúnavný expremiér Paroubek se na svém webu Vaše věc osobně přihlásil ke spoluúčasti na záchraně zadluženého Řecka: „Minulý rok jsem v Řecku strávil dva měsíce. Je to krásná země, která je vlastně ze všech stran obklopena mořem. Jako ekonom a jako člověk, který se rozhodujícím způsobem podílel na řízení státu i velkého města, vidím mnoho možností k oživení řecké ekonomiky,“ píše náš přední odborník na správu státu a přilehlých restaurací a jídelen. A má i svůj malý konkrétní cíl: „Sám bych takových námětů jen pro malý ostrůvek Ithaka, kam s rodinou jezdím, měl celou řadu. Problém je, že to nikoho z těch lidí, kteří na ostrově vykonávají samosprávu, nezajímá. Alespoň za sebe musím říci, že když jsem byl v ‚aktivní‘ politické službě, měl jsem zcela jiný přístup.
Pro Prahu, kde jsem po šest let pracoval jako náměstek primátora pro oblast financí, jsem se snažil hledat nejlepší řešení, a to s využitím zkušeností z těch nejlépe prosperujících evropských velkoměst. Pokud chtějí řečtí politici na všech úrovních, od centrální po komunální politiku, přinést Řecku prosperitu, budou muset zcela změnit svůj přístup. Budou se muset dívat přes hranice a přebírat pozitivní zkušenosti z jiných zemí.“
Palubní deník pro začátek doporučuje Jiřímu Paroubkovi vyrazit do Troji, třeba do zoologické zahrady. A teprve odtud se vydat zpět na ostrov Ithaka jako bájný rek Odysseus, pak bude jistě vyslyšen. Zvláště když se cestou staví na Výstavišti pro parťáka Kočku.
