Počítačové čipy jsou hojně využívané v běžné spotřební elektronice nebo automobilovém průmyslu – tedy pokud je jich zrovna dostatek. Mnoho technologických firem ale pracuje na tom, aby bylo možné podobná zařízení implementovat i do lidského mozku. Jednou z nich je dobře známý Neuralink miliardáře Elona Muska, který tvrdí, že jeho čipy budou sloužit převážně lékařským účelům. Nevylučuje ale ani mainstreamové využití, protože právě to může do budoucna přinést zisky v řádu miliard dolarů.
Většina společností pracuje ve svých výzkumech s takzvaným BCI (brain-computer interface). Toto neurální rozhraní propojuje lidský mozek s počítačem a zajišťuje jejich vzájemnou komunikaci. BCI se v různých formách používá už dnes, a to zejména k obnově ztracených smyslů nebo ovládání protetických končetin.
„Je jisté, že tato technologie svět změní. Zatím ale nedokážeme odhadnout význam ani povahu těch změn,“ řekla serveru Businessinsider.com Anna Wexlerová, odborná asistentka filozofie na katedře lékařské etiky a zdravotní politiky na Pensylvánské univerzitě.
Od sci-fi filmů k byznysu
Ve zdravotnictví se mozkové čipy uplatní hned několika způsoby. Pomáhat můžou hlavně při léčbě psychických onemocnění, jako je deprese, schizofrenie nebo epilepsie. Zároveň dokážou pomoct lidem s omezením pohybu, kterým usnadní každodenní činnosti.
Stejně jako ve známých sci-fi filmech ale hrozí, že celý systém selže nebo bude zneužit. Pěkně to ilustruje například thriller Michaela Crichtona The Terminal Man, jenž byl později i zfilmován. Tento americký spisovatel dokázal už v roce 1972 popsat využití moderních technologií v lékařské praxi a zároveň upozornil na hrozby, které jsou s nimi spojené.
Síla myšlenky v praxi
Technologie mozkových čipů bude časem dostupná i široké veřejnosti. Otázkou ale zůstává, jak velké bezpečnostní a etické riziko s sebou přinese. Nejde totiž jen o samotné polovodiče. Největší problémy se mohou skrývat přímo v lidském mozku, který stále není dokonale prozkoumaný. Ani odborníci tedy nedokážou odhadnout, jak bude na čipy reagovat – minimálně do doby, než proběhne testování na dostatečně velkém vzorku populace.
Někteří jedinci mohou po implementaci pociťovat rostoucí závislost na technologiích. Vyloučené ale nejsou ani změny chování a vnímání sebe sama, což v extrémních případech vede až k násilným činům, nebo dokonce k vraždě. „Pokud má někdo handicap, kvůli kterému nemůže komunikovat, je určitě rád, že existuje technologie, která mu to umožní. Složitější je využití nelékařského BCI, které by zřejmě přineslo řadu nových problémů. A zatím nevíme, jestli by měla technologie takové výhody, abychom kvůli ní dělali kompromisy,“ dodala Anna Wexlerová.
