Menu Zavřít

Jáchyme, vyhoď ho od stroje!

17. 11. 2008
Autor: Euro.cz

Zpomalující ekonomika a strach z dopadů finanční krize začíná pozvolna měnit situaci na tuzemském pracovním trhu.

Dopady světové finanční krize se v Česku projeví sice až za pár měsíců, situace se ovšem zhoršuje už dnes. Některé podniky začaly propouštět, jiné vyhlásily stop stav na nábor zaměstnanců.

Česká republika patří mezi země, kde byla nejvyšší poptávka po pracovnících. Firmy z některých oborů si dlouhodobě stěžovaly na nedostatek zaměstnanců. Šlo převážně o strojírny, stavební firmy nebo dopravce. Podle analytiků se začíná situace na trhu práce měnit. Volných pracovních míst začalo už v říjnu ubývat.

Důvod je ve zpomalující ekonomice, která vytváří méně nových pracovních míst. Potvrzují to poslední údaje ministerstva práce a sociálních věcí. Nezaměstnanost sice mírně klesla, firmy ale volná místa začínají rušit. Očekávají horší rok, snížený odbyt v zahraničí, a proto šetří, kde se dá. Odborníci spekulují, zda se toto šetření v některých oborech příští rok nepřehoupne v masové propouštění.

Míra nezaměstnanosti v říjnu klesla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta, bez práce bylo přes 311 tisíc lidí. Snižování nezaměstnanosti je pomalejší než v předchozích dvou letech. Na jedno pracovní místo dnes připadá už 2,4 nezaměstnaného, zatímco v červnu to byli méně než dva. V říjnu nastoupilo do nové práce 32 995 osob, což je o 5243 méně než v předchozím měsíci a o 6400 méně než v loňském říjnu.

Za měsíc klesla nabídka pracovních míst o téměř deset tisíc. Úřady práce evidovaly ke konci října 130 124 volných míst, což je o více než 13 tisíc méně než v říjnu předchozího roku. A situace bude ještě horší, pokud se na tuzemském trhu projeví dopad finanční krize. Proto analytici počítají v příštím roce se zvýšením nezaměstnanosti z letošních 5,4 na 6,1 procenta.

V rámci Evropské unie si ale Česko nestojí špatně. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávaná Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla v Česku v září 4,4 procenta. V ostatních evropských zemích byla většinou vyšší.

Tuzemské firmy zmrazují příliv nových pracovníků

Hospodářská komora České republiky velmi pečlivě sleduje ekonomický a hospodářský vývoj ve světě, v Evropské unii i v České republice. „Ačkoliv jsou tuzemské banky a tuzemské hospodářství do značné míry stabilizované a dostatečně silné, sdílíme značné obavy z dopadů globální ekonomické krize na podnikatelské prostředí v České republice. Očekáváme významné ekonomické dopady prakticky na celý hospodářský sektor, jako rizikový cítíme zejména textilní a sklářský průmysl, automobilový průmysl, cestovní ruch a další,“ uvádí prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

V některých oborech už se začalo zpomalení ekonomiky nebo dokonce krize projevovat. Brány už zavřely některé sklárny – ve Světlé nad Sázavou a Poděbradech – které jsou součástí sklářské skupiny Bohemia Crystalex Trading. Celá skupina je kvůli nedostatku provozního kapitálu od 22. září v insolvenčním řízení.

Na dlažbě skláři zřejmě nezůstanou. Začínají se o ně přetahovat firmy nejen z blízkého okolí, ale i z větší dálky. Práci jim nabízejí náboráři například z kolínské automobilky TPCA, kutnohorského elektrotechnického specialisty Foxconn nebo strojírenské ČKD Kutná Hora. O brusiče skla má zájem karlovarský výrobce uměleckého a luxusního skla Moser, který obnovil budečskou dílnu v Chlumu u Třeboně. Ale i o samotné sklárny ve Světlé nad Sázavou se zajímají investoři.

Propouštění čeká i automobilový průmysl, který je hlavním tahounem české ekonomiky. Odbyt nových vozů na světových trzích klesá a automobilky snižují produkci. Pro Česko to může mít velmi negativní důsledky.

Personalisté pláčou nad výdělky

Velká poptávka po zaměstnancích a vysoké zisky vyvolaly v minulých letech boom personálních agentur. Nejtěžší bylo přilákat nové síly do Prahy, kde se dlouhodobě pohybovala nezaměstnanost kolem 2,2 procenta. A shánění zaměstnanců bylo stále těžší, což zaměstnavatele hnalo do náruče personálních firem a pracovních agentur. Firmy stále častěji hledaly zaměstnance v zahraničí a k tomu většinou využívaly služeb personálních agentur a zprostředkovatelů.

A tak není divu, že počet firem žijících z hladu po nových zaměstnancích začal prudce narůstat. Jen za loňský rok vydalo ministerstvo práce licence pro 800 nových agentur. Na malém českém písečku jich v současné době „operuje“ kolem dvou tisícovek, některé však fungují načerno. To se nelíbí licencovaným firmám. Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje dvacítku předních agentur s obratem 4,5 miliardy korun, začala bít na poplach. Zlaté éry totiž rychle využili i nepoctivci, kteří kazí dobré jméno oboru.

Na tomto trhu se netočí nijak malé peníze. Podle průzkumů ziskovosti firem byly personální agentury hodnoceny jako jedny z nejziskovějších. Šéf Asociace Luboš Rejchrt potvrdil, že v rámci agenturního zaměstnávání společnosti přiznávaly tržby převyšující šest miliard korun. Skutečné číslo však bude mnohem vyšší, protože většina agentur příjmy nezveřejňuje.

„Podivných agentur, které část mzdy platí dělníkům formou fiktivních cesťáků, přibývá. Jde třeba o všelijaké panelákové firmy navázané na personální ředitele podniků,“ stěžuje si prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt. Oficiálně uvádějí dělníkům velmi nízkou mzdu, ze které platí minimální odvody. Nejde jen o obrovské daňové úniky. Krácením daní vznikají škody nejen státu, ale ztráty mají také zdravotnická zařízení při ošetření pacientů, za které nikdo neplatil zdravotní pojištění. Předseda odborového svazu Kovo Josef Středula odhaduje, že agentury šidí stát na daních a povinných odvodech ročně o několik miliard korun.

České firmy loni podle analytiků utratily například jen za nákup manažerů téměř miliardu korun. Standardní odměna za nalezení špičkového šéfa je třetina jeho ročního platu. Nedostatek kvalifikovaných lidí na vedoucí posty a jejich neustálé přetahování platy zvyšuje.

Například personální agentura Manpower zatím důsledky situace na trhu tolik nepocítila, ale i její ředitelka Jaroslava Rezlerová vnímá určitou opatrnost podnikatelské sféry. „Některé firmy zaujaly vyčkávací taktiku, zvažují, co dál a připravují se na příchod krize tím, že zbytečně nezvyšují náklady,“ říká.

I zástupci dalších agentur potvrzují, že řada českých firem vyhlásila stop stav na přijímání nových zaměstnanců. Důvodem je nejistota ohledně budoucích zakázek a ekonomického vývoje. Zástupci agentur se shodují, že těžší uplatnění najdou zájemci o pozice nejen v automobilovém průmyslu, ale i v bankovnictví a v oblasti obchodu a administrativy. „Opatrnější při nabírání nových zaměstnanců jsou hlavně pobočky zahraničních firem působících v Česku, jimž stop stav vyhlásily centrály,“ tvrdí jednatel personální agentury Psych-Inform Václav Panenka.

„Ekonomika panikaří, i když se ještě nic neděje. Strach a nejistota vytvářejí větší problém, než je realita. Přitom Česká republika má velký polštář ve flexibilitě, jsme schopni vyrábět za sedmdesát osmdesát procent nákladů než jinde v Evropě,“ je přesvědčen konzultant agentury Network Associates Jan Heller.

Jedno je jisté: k masovým náborům zaměstnanců, které rostoucí český trh zažil v uplynulých letech, dnes docházet nebude. Poklesem poptávky je zasaženo nabírání lidí do dělnických pozic. Ale zájem bude i nadále o některé obory, například o svářeče nebo CNC obráběče. Na trhu stále chybí také lidé s technickým vzděláním a se znalostí jazyků. Hlad na trhu ale bude stále po vysoce specializovaných uchazečích, jako jsou krizoví manažeři, odborníci v consultingu, IT specialisté, techničtí inženýři či produktoví manažeři. Například nedostatek IT specialistů, především zkušených programátorů a specialistů na bezpečnostní řešení, je v Česku chronický. Firmy loví uchazeče už na školách a začínají se po nich poohlížet i v zahraničí.

FIN25

Stát chystá změny

Pokud zpomalení ekonomiky a snížení zájmu o zaměstnance neudělá selekci mezi kvalitními a nekvalitními personálními agenturami, udělá to od ledna stát. Novela zákona o zaměstnanosti zpřísní podmínky pro udělení nebo obnovení licence a umožní přísnější dohled nad fungováním všech zprostředkovatelů práce. Asociace poskytovatelů personálních služeb to považuje za rozumné, protože to může přispět k určité kultivaci trhu. Mohou zmizet nepoctivé agentury, které zneužívají nevýhodného postavení cizinců a které používají mafiánské praktiky. A sítem neprojdou třeba i neprofesionální „přeposílači životopisů“, kteří kazí jméno celému oboru.

  • Našli jste v článku chybu?