Íránský jaderný program je palčivé geopolitické téma. Íránci snahy o výrobu jaderných zbraní sice popírají, světové mocnosti tomu však dlouhé roky odmítaly věřit. Vše měla změnit Jaderná dohoda z roku 2015, kterou kromě Íránu podepsaly i Spojené státy, Francie, Německo, Velká Británie, Rusko a Čína. Výměnou za výrazné omezení jaderného programu se Írán může zapojit do mezinárodního obchodu, dosavadní sankce byly omezeny či rovnou zrušeny.
V roce 2018 se však americký prezident Donald Trump rozhodl za Spojené státy od dohody odstoupit. Podle něho byla smlouva značně nevýhodná a Íránci měli porušovat podmínky dohody. Byla to právě IAEA pod Grossiho vedením, které posléze dokázala, že Íránci skutečně obohacovali uran nad dohodnutou úroveň, která je však výrazně pod hranicí potřebnou pro atomové zbraně.
„Zjistili jsme, že Írán v současné době disponuje větším množstvím obohaceného uranu než před dvěma lety. Na druhou stranu množství je stále výrazně menší než v roce 2015, kdy Írán dohodu podepsal,“ řekl Grossi pro německý týdeník Der Spiegel. Šéf IAEA nicméně upozorňuje, že ani v případě získání potřebného množství a kvality obohaceného uranu to automaticky nemusí znamenat, že daná země může mít ihned jaderné zbraně ve svém arzenálu.
„Aktivita [íránského jaderného programu] po podepsání jaderné dohody klesla. Nikdy se však neutlumila kompletně,“ upozorňuje Grossi. Proto se IAEA v posledních letech výrazně zaměřila na Írán, kde na rozdíl od dalšího jaderného „potížisty“, Severní Koreje, mají inspektoři mezinárodní organizace do areálů přístup. „Íránský jaderný program je vysoce sofistikovaný. V minulém roce jsme tam provedli více než 400 inspekcí,“ řekl Grossi. V Íránu funguje i jaderná energetika, jejíž rozvoj by se měl do budoucna rozšířit.
Podle Grossiho není diskutovaná jaderná dohoda u ledu, jelikož ostatní země mimo USA za smlouvou stojí. „Německo, Francie, Británie, Rusko, Čína a Írán dali jasně najevo, že je pro ně dohoda velice důležitá,“ řekl Der Spiegelu. IAEA je občas obviňována, že přistupuje k Íránu příliš měkce, s tím její ředitel nesouhlasí. „Nejsme součástí dohody, máme pouze mandát jako inspektoři. Na ostatních je, aby vyvedli důsledky z našich zjištění,“ říká Rafael Grossi.
Další důležitou kapitolou je Severní Korea. Ta od roku 2009 nepovoluje inspektorům z IAEA provádět inspekce, agentura tak nemá kompletní informace, které by mohla vyhodnocovat. Stav severokorejského jaderného programu je tak potřeba kontrolovat například přes satelitní snímky.
O KLDR se během svého mandátu výrazně zajímal i prezident
Trump, dokonce se osobně sešel se severokorejským diktátorem Kim-Čong Unem. „Od
té dob neproběhly žádné další testy nukleárních zbraní. Americký ministr
zahraničí Mike Pompeo mě informoval, že politický dialog pokračuje i nadále,“
řekl Grossi.
Šéf IAEA stojí i za používáním jaderné energie, podle něj jde o čistý zdroj. „Je nezpochybnitelný fakt, že nukleární energie je čistá energie, téměř bez emisí CO2. V dnešní době jaderné elektrárny ušetří ročně dvě gigatuny emisí skleníkových plynů,“ obhajuje jádro. Německý přístup k opuštění jaderné energie neodsuzuje, považuje ho však za „na světě unikátní“.
