Protože jednotlivé ekonomiky napříč světem investují do jaderných reaktorů, aby snížily svou uhlíkovou stopu, dá se očekávat, že se v roce 2025 vyrobí ve světě rekordní množství elektřiny pomocí jaderné energie. Ta během příštího ledna v tomto ohledu pravděpodobně předstihne uhlí. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Obecně bude globální poptávka po elektřině sílit a z velké části bude podporována přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Ke svému fungování ji vyžadují třeba elektromobily, tepelná čerpadla i celá řada zelených
průmyslových procesů. Tyto nové dodávky by podle agentury měla nicméně pokrýt výroba z větrné a solární energie, která bude počátkem příštího roku tvořit zhruba třetinu celkové světové produkce.
Někteří lidé z oboru tuto informaci vyhodnotili jako předzvěst konce fosilních paliv. Tohoto názoru je třeba Dave Jones z energetického think-tanku Ember.
„Konečně se zdá, že svět je za vrcholem fosilní energie, což je zásadní milník v energetické transformaci,“ uvádí pro deník The Guardian s tím, že do éry klesající fosilní energie jsme vstoupili už v minulém roce. Základem je nyní výrazné snížení CO2. „Děláme správné věci, jen je musíme dělat rychleji,“ dodává.
Ještě více úsilí
Že je k dosažení uhlíkové neutrality zapotřebí ještě více úsilí, si myslí i výkonný ředitel IEA Fatih Birol, který aktuální vývoj nicméně vítá. „Energetický sektor produkuje více emisí oxidu uhličitého než kterýkoli jiný ve světové ekonomice. Takže je povzbudivé vidět, že rychlý růst obnovitelných zdrojů energie a neustálé rozšiřování jaderné energie jsou na cestě k tomu, aby v příštích třech letech pokryly veškerý nárůst celosvětové poptávky po elektřině,“ komentuje.
Za tuto skutečnost z velké části vděčíme obrovské dynamice v oblasti obnovitelných zdrojů, mezi kterými momentálně vede stále levnější solární energie, a návratu k jaderné výrobě. „I když je zapotřebí většího a rychlého pokroku, jde o velmi slibné trendy,“ říká Birol.
Jak vyplývá z roční analýzy IEA, celosvětová poptávka po elektrické energii se v roce 2023 zvýšila o 2,2 procenta. Do roku 2026 by pak měla narůst o 3,4 procenta, přičemž silnější zájem bude patrný hlavně ze strany Číny, Indie a oblasti jihovýchodní Asie.
Třicet let stejná spotřeba
Zároveň IEA upozornila na nerovnoměrné podmínky týkající se výroby a spotřeby elektrické energie. Typickým příkladem je Afrika, kde sice celkové dodávky vzrostly, spotřeba energie na hlavu po celém kontinentu ale stagnuje již více než tři desetiletí. To v důsledku samozřejmě brzdí hospodářský a sociální vývoj, protože se lidé obracejí ke znečišťujícím zdrojům energie, jako jsou biomasa a parafín. Nedostatek snadno dostupné elektřiny rovněž brání dětem ve vzdělání a ohrožuje lidské zdraví pokaždé, co dojde k výpadku proudu v nemocnicích.
Pro představu, podle IEA nemají přístup k elektřině čtyři z pěti Afričanů, a to z velké části proto, že většina investic do fosilních paliv směřuje spíše do infrastruktury určené pro vývoz, než aby prospěly přímo tamním obyvatelům.
Paradoxně je to přitom právě Afrika, která má jeden z největších světových potenciálů pro solární a větrnou výrobu. Disponuje rovněž velkým množstvím nerostných surovin potřebných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako je třeba kobalt a měď. Jenže potenciální producenti čelí vysokým nákladům, mnoho vlád proto naléhá na instituce, jako je Světová banka, aby upravily své postupy a obdobný rozvoj umožnily. „Mezinárodní společenství musí spolupracovat s africkými vládami, aby umožnilo naléhavý pokrok, který je potřebný,“ uzavírá Birol.
