Umělá inteligence poslední dobou výrazně hýbe celým světem. Na obrovský potenciál tohoto odvětví upozornilo především vydání chatovacího robota ChatGPT, který funguje na principu takzvaných velkých jazykových modelů (LLM). Ty sice existují již několik let, ale většina lidí začala jejich důležitost a význam chápat až poté, když v praxi viděli, co všechno ChatGPT dokáže. A právě tato situace, kdy se s novinkou lépe seznámila i široká veřejnost, podle mnoha expertů výrazně pomohla v dalším rozvoji celého odvětví umělé inteligence.
Vědci však v současnosti pracují také na mnoha dalších slibných projektech, které mají potenciál zásadně změnit celou naši společnost. V Jižní Koreji minulý měsíc výzkumníci oznámili objev prvního supravodiče na světě, jenž by měl dobře fungovat i při pokojové teplotě a běžném tlaku.
Tento materiál připomínající horninu byl pojmenován LK-99, a pokud se jeho schopnosti potvrdí, mohlo by to vést k masivnímu snížení množství elektroodpadu, které dnes produkujeme. Jihokorejští vědci jdou ve svých prohlášeních ještě dál a podle Business Insideru dokonce očekávají „novou éru lidstva“.
Protože uvedený objev ještě nebyl nezávisle přezkoumán, oznámení o nových supravodičích se zatím setkalo spíš se skepticismem. Dokument předložený výzkumníky z Pekingské univerzity navíc naznačuje, že počáteční nadšení může být přehnané. Snahy o replikaci supravodičů při pokojové teplotě každopádně stále pokračují. Jen málo lidí si přitom dokáže představit, jak velký by byl význam takového objevu.
Zjevný strach z pokroku?
Další důležitou událostí, k níž došlo v posledních dnech, je opakované dosažení čistého energetického zisku při fúzní reakci. Tento způsob výroby energie by podle mnoha vědců mohl představovat významný posun k ekologické budoucnosti. Úspěšný pokus navíc podpořil argumenty zastánců jaderných reakcí, kteří tvrdí, že se jedná o bezpečný a perspektivní zdroj energie.
Uvést oba zmíněné objevy do praxe bude ale vyžadovat velmi náročné úsilí. Odvětví vědy totiž v současnosti trápí několik komplikací. Jednou z nich je třeba skutečnost, že výzkumníci své objevy často neumí dobře prezentovat a prodat. Dalším problémem je podle několika investorů ze Silicon Valley „zjevný strach z pokroku“.
IT míří vpřed, zbytek se zasekl
Venture kapitalista Marc Andreessen se nedávno nechal slyšet, že svět se od 70. let rozdělil na dvě domény podle toho, v jakých oblastech lze a nelze dosáhnout progresu. „Pokud se nacházíte ve virtuálním světě, je to opravdu úžasné a velkolepé. Když ale nasednete do auta nebo něco jíte, stále žijete v 50. letech,“ myslí si podnikatel.
Andreessen se navíc domnívá, že ,svět atomů‘, který tvoří třeba právě jaderná energie, poznamenala stagnace trvající několik desetiletí. K ní údajně dochází hlavně proto, že nové technologie špatně interagují se stávajícím společenským systémem.
Dopad různých technologií na náš život je přitom téma, kterým se v poslední době zabývá stále více společností. Generální ředitel OpenAI Sam Altman tak nedávno před americkým Kongresem vysvětloval, jaký důsledek může mít umělá inteligence na pracovní místa, dezinformace či zda má potenciál ovlivnit volby.
Inovace v ,atomovém světě‘ by přitom podle Andreessena mohly mít na společnost ještě závažnější dopad než inovace ve světě digitálním. Jinými slovy, pokud vědci a podnikatelé chtějí, aby se široká veřejnost nadchla pro jadernou energii či supravodiče, musí se poučit z příkladu ChatGPT. Lidé zkrátka potřebují vidět výhody pokroku a porozumět tomu, jak jim daná věc zlepší jejich život. Tak prosté to podle něj je.
