Zdokonalené technologie zvýšily bezpečnost a efektivitu výroby atomové elektřiny
Dle Světové meteorologické organizace, jež je součástí Organizace spojených národů (OSN), byl loňský rok pátým nejteplejším v historii. A posledních deset let nejteplejším desetiletím. Za oteplování Země může především produkce oxidu uhličitého (CO2). Tento plyn vzniká převážně spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu při výrobě elektřiny – a způsobuje takzvaný skleníkový efekt odpovědný za globální oteplování.
Diverzifikovanější zdroje
Dostatek energie zajišťuje hospodářský růst, ale spotřeba energie, která se až z 80 procent získává z fosilních paliv, ohrožuje klimatické podmínky na Zemi. Důsledkem globálního oteplování jsou enormní sucha v jedné oblasti světa a záplavy v jiné, což způsobuje obrovské škody na úrodě a majetku. Proto se snižování emisí CO2 stalo jedním z hlavních cílů OSN a priorit Evropské unie pro 3. tisíciletí.
Významnou část emisí CO2 vyprodukují miliony automobilů používaných na celém světě. Společnost si začíná uvědomovat hrozbu klimatických změn, což dokazuje i pokrok v oblasti elektromobilů, které namísto fosilních paliv využívají elektrickou energii, nebo ve snižování energetické náročnosti domácích spotřebičů. Odborníci na celém světě se však shodují, že v boji proti globálnímu oteplování lze zvítězit, jen pokud se začnou používat diverzifikovanější zdroje elektrické energie. Jen tím lze pokrýt rostoucí poptávku po elektřině zejména v rychle se rozvíjejících zemích světa, jako je Čína nebo Indie. Odhaduje se, že celosvětově se spotřeba elektrické energie do roku 2050 ztrojnásobí.
Bez státních subvencí
V současnosti existují dva zdroje energie, které na rozdíl od fosilních paliv neprodukují žádné skleníkové plyny – obnovitelná a jaderná. Z obnovitelných zdrojů má nejlepší využití elektřina z vodních zdrojů. Její rozvoj je však omezený a budování elektráren ve velkém otvírá další environmentální otázky. Solární a větrná elektřina hrají stále větší roli, ale omezuje je faktor proměnlivosti dodávek do sítě a pokles příznivých podmínek pro výrobu, a proto je nutné je zálohovat jinými zdroji.
Také z tohoto důvodu lze v současnosti zaznamenat renesanci jaderné energetiky, která společně s obnovitelnými zdroji dokáže snížit produkci skleníkových plynů a účinně bojovat proti klimatickým změnám. Jaderná energie se za posledních deset let ukázala jako bezpečná a relativně levná alternativa k fosilním palivům. Zdokonalené technologie pro výrobu jaderného paliva a provoz elektráren totiž zvýšily bezpečnost a efektivitu produkce elektřiny. Několik zemí hodlá bojovat proti globálnímu oteplování výstavbou nových jaderných elektráren. Jaderné bloky se na rozdíl od obnovitelných zdrojů budou stavět zpravidla na komerční bázi bez státních subvencí a při dodržování přísných mezinárodních bezpečnostních standardů.
Nové technologie
Desítky nových jaderných bloků přibudou v Evropě, Severní Americe i v zemích s vysokým hospodářským růstem a produkcí oxidu uhličitého, jako je Čína a Indie. Díky tomu mohou tyto země snížit své emise CO2 a zároveň zajistit dodávku elektrické energie pro rozvíjející se průmysl a domácnosti.
Výzkum a vývoj v energetice přináší stále nové technologie a možnosti. Například nové druhy jaderného paliva umožňují zvýšit jednotkové výkony, částečnou recyklaci a výrazně snížit atomový odpad. V důsledku toho se snižuje radiační zatížení reaktoru, zvyšuje bezpečnost a prodlužují cykly provozu, čímž klesají náklady na výrobu elektřiny. Existují však i další řešení, jež směřují k reaktorům takzvané čtvrté generace, případně k energetickému využití termonukleární fúze. Zařízení (ITER), které se v současnosti buduje na jihu Francie, napodobuje podmínky uvnitř slunce a v případě úspěšného provozu by mohlo vést k neomezenému zdroji energie, jenž neprodukuje žádné skleníkové plyny.
