Po deseti letech vyměnil vědu za banku. Věslav Michalik (41) se původně věnoval oboru, který s finančnictvím nemá společného zhola nic. „Laicky řečeno jsem prováděl počítačové simulace interakce ionizujícího záření s DNA,“ konstatuje jaderný fyzik, Několik let pracoval také ve špičkovém ruském středisku jaderného výzkumu v Dubně, v němž po druhé světové válce otec ruské atomové bomby Igor Kurčatov postavil fázotron, nejrychlejší urychlovač částic své doby. Působil v něm mimo jiné i nositel Nobelovy ceny za fyziku Ilja Frank. Michalik ukončil svou vědeckou činnost v roce 1994. „Když jsem se vracel z Ruska do Čech, pochopil jsem, že chci-li dál dělat vědu, musím každý rok jezdit pravidelně nejméně na tři měsíce do zahraničí. Jinak neuživím rodinu. Druhou variantou bylo dělat něco jiného. Jednou jsem řekl svému kamarádovi, který měl čerstvě dodělané MBA, že jsem viděl někde v novinách inzerát na Analyst Corporate Finance. Ptal jsem se ho, co to je. „Jdi to dělat, to zvládneš v pohodě Tak jsem se přihlásil a začal dělat analytika.“
Do byznysu.
První krůčky v kariéře finančníka Michalik udělal v roce 1995 v Živnobance. Příliš starostí s tím, že vytvářet bankovní analýzy je činnost od jaderné fyziky značně odlišná, si nedělal. „V té době spousta lidí s přírodovědným vzděláním šla do financí. Doplnil jsem si vzdělání, vzal jsem nějaké kurzy na MBA a vplul do toho poměrně rychle,“ vzpomíná. V Živnobance vydržel téměř dva roky, než ho zlákali rakouští investiční bankéři. „Dostal jsem dobrou nabídku z IB Austria. Vedení hledalo nějakého šéfa pro Prahu, v níž vznikal tým corporate finance.“ Z „nějakého šéfa“ se stal jednatelem, výkonným ředitelem a předsedou představenstva investiční firmy. Po vzniku CA IB Securities prý jeho kolegové z Vídně usoudili, že může být užitečný, a tak je rovněž členem vedení CA IB i v Rakousku. „Snad se to povedlo, nikdy jsem se nebránil něco organizovat nebo řídit,“ konstatuje.
Tato slova potvrzuje jeho někdejší kolega a současný ředitel odboru korporátní klientely HVB Bank Dušan Hladný: „Michalik přicházel do rozbouřených vod. Všichni jsme s napětím očekávali, co se stane, a nestalo se nic. Znal naše výsledky, nechal nás dělat práci tak, jak jsme byli zvyklí.“ Do HVB Bank si Michalik odskočil na dva roky v době, kdy vrcholil spor mezi německým a rakouským křídlem banky. Stal se členem představenstva, na starost dostal korporátní klientelu. Právě tuto oblast převzal po tehdejším generálním řediteli HVB Bank Karlu Kratinovi, kterého v nejvyšším křesle nahradil David Grund.
Dokonalý člověk.
Michalika jeho dávní i současní kolegové charakterizují shodně jako přátelského člověka, brilantního analytika s obchodním duchem. A logikou vědce. „Ať dostane jakékoli dokumenty týkající se třeba staršího obchodu, okamžitě se v nich orientuje a navrhuje zlepšení,“ říká generální ředitel pražské burzy Petr Koblic, Michalikův bývalý kolega. Nyní na Koblicovu práci Michalik dohlíží. V roce 2001 se stal se předsedou dozorčí rady burzy. „Jeho schopnost analýzy je pozoruhodná a na rozdíl od jiných vědců, kteří se pohybují ve finančním světě, má velkého obchodního ducha,“ dodává Koblic. Právě tento obchodní duch Michalika vyhnal po dvou letech z banky zpět do světa velkých investic. „Když dostanete nabídku od vedení skupiny, ve které působíte, abyste šel do představenstva banky, tak to neodmítnete. Přesto jsme již v době, kdy odcházel do HVB Bank, věděli, že tam nezůstane natrvalo,“ ujišťuje Michalikův kolega z představenstva CA IB Securities Filip Otruba. To potvrzuje i Hladný: „Problém byl, že přišel z malého kolektivu do vedení divize, která měla 260 lidí, a musel dělat spoustu administrativní práce. Poznal jsem, že i kvůli administrativě to pro něj není práce navždy, byl totiž nucen zabývat se spoustou věcí, kterými se zabývat nechtěl.“
Politik.
„Vždycky mě zajímalo to, co se kolem mě děje. Od malička jsem vedl nějakou patru,“ popisuje Michalik začátky své politické dráhy. V době, kdy v Čechách začala revoluce, pracoval v ruském dubenském ústavu. „Založil jsem tam Občanské fórum. Dokonce při první návštěvě prezidenta Václava Havla v Moskvě jsem byl pozván na recepci coby zástupce ústavu,“ vzpomíná.
Po návratu do Čech se Michalikovi jako novousedlíkovi v Dolních Břežanech nelíbilo mnoho kroků tehdejších komunálních politiků, a tak se věcí veřejných začal účastnit nejdříve jako aktivní pozorovatel, poté jako hybatel. „Občas jsem jako občan zašel večer na zastupitelstvo, a pak to ve mně vyvrcholilo. Zjistil jsem, že není možnost jak jinak dění ovlivnit než stát se zastupitelem. Tak jsem s partou známých dal dohromady nezávislou kandidátku, udělali jsme si rozpočet a spustili jsme volební kampaň,“ popisuje. Vyvěsili billboardy, obešli vesnici od domu k domu. Ve volbách sdružení Rozkvět získalo dvanáct mandátů z patnácti. Od roku 2004 je Věslav Michalik starostou Dolních Břežan.
