Francouzský státní jaderný gigant Areva zahájil velice expanzivní marketingovou politiku. V Praze otvírá středisko pro obchodní rozvoj střední a východní Evropy. Jak předpokládal týdeník EURO (EURO 14/2009), regionálním ředitelem byl jmenován Thomas Epron, který potvrdil, že se Areva chce zapojit do českého nukleárního programu. Bude usilovat o vítězství v tendru o dostavbu dvou bloků Temelína a nových reaktorů pro Dukovany a Jaslovské Bohunice.
V Itálii je však Areva podstatně dále. Její generální ředitelka Anne Lauvergeonová tam se svými italskými partnery podepsala klíčové dohody, jejichž výsledkem mají být čtyři reaktory EPR postavené v Itálii a nepočítaně dalších ve společném partnerství po celém světě. Předmětem jedné z dohod je francouzská péče vzdělávání Italů v nukleárním oboru. Dohody byly uzavřeny na francouzsko-italském summitu, jemuž spolupředsedali francouzský prezident Nicolas Sarkozy a italský premiér Silvio Berlusconi. Jak popisuje Lauvergeonová, Areva je v Itálii pověřena „vzkříšením jaderného odvětví“. To jsou smělé plány vzhledem k tomu, že největší a nejmodernější reaktor, jaký kdy byl zkonstruován, dosud nikde na světě nefunguje. Vzorovým projektem měl být od roku 2009 reaktor EPR o příkonu 1700 megawattů ve finském Olkiluotu. Jenže původně třímiliardová investice se prodražila už na 5,3 miliardy eur a termín dokončení je v nedohlednu. Mezi Arevou, po odstoupení Siemensu jediným dodavatelem, a finskou elektrárenskou firmou TVO coby investorem zuří finanční spory. Areva před rokem zažalovala TVO o odškodnění ve výši jedné miliardy eur údajně kvůli průtahům se zpracováním výkresů a jiných dokumentů. TVO kontrovala protižalobou na 2,4 miliardy eur jako vyrovnání ušlých zisků kvůli zpožděné výstavbě. Obě firmy jsou vzájemně v permanentní válce. S velkými problémy se potýká i výstavba reaktoru EPR na francouzské domácí půdě. Kolem dvou reaktorů EPR vyrůstajících v Číně je ovšem klid.
