Jadran – pod tímto slovem si nejspíš naprostá většina Čechů zcela automaticky představí týden letní dovolené strávené v některém z chorvatských letovisek s azurově modrým mořem, kamenitými plážemi a došeda zbarvenými horami za zády, kam se v tom lepším případě dostane za nějakých devět hodin autem. Jadran ale nemusí nutně znamenat jen místo, kde cizinci ze střední Evropy své peníze pouze utrácejí. Dá se zde i velmi dobře vydělat, jen je potřeba vědět kde a jak.
Dobrou investiční příležitost nabízí sousední Albánie, respektive tamní nemovitostní trh. I její břehy totiž zmíněný Jadran, potažmo Jaderské moře omílá. Avšak zdejší pláže jsou o dost prázdnější, tedy zatím.
Cestovní ruch, tak jak jej známe z ostatních koutů Evropy, se v této bezmála třímilionové zemi pořád ještě buduje. Turisté sem sice každý rok jezdí v čím dál hojnějším počtu, leč za uvedeným Chorvatskem a dalšími oblíbenými dovolenkovými destinacemi v tomto ohledu Albánie dosud stále zaostává – v roce 2019 do ní zavítalo přes šest milionů zahraničních turistů, kdežto do Chorvatska více než dvacet milionů. To má však jeden veskrze pozitivní efekt – je zde relativně levno. A platí to jak pro sektor služeb, tak právě i na trhu s nemovitostmi.
Jinými slovy, zatímco v takovém Brně stojí jeden metr čtvereční užitné bytové plochy průměrně 125 tisíc korun, a v Praze ještě o dalších devět tisíc víc, v Albánii jej pořídíte za pouhou čtvrtinu. A jako bonus k tomu dostanete právě i výhled na stejně azurové moře, kvůli kterému našinci léto co léto váží onu devítihodinovou cestu do Chorvatska.
„Plně vybavený byt 2+kk lze pořídit za necelé dva miliony, cena stometrového bytu se pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliony korun,“ potvrzuje Daniel Mikulka ze společnosti Myalbania.cz, jež se na investice do realit v této balkánské zemi dlouhodobě specializuje. Jedná se přitom povětšinou o novostavby nacházející se kousek od pláže, podél kterých se vinou krásné promenády se spoustou obchodů a restaurací.
Ceny rychle porostou
Že je Albánie k investicím v oblasti realit zemí zaslíbenou, si Češi podle Mikulky již stihli uvědomit. Jejich zájem o koupi některého ze zdejších bytů či apartmánů v posledních letech kontinuálně roste. Oblíbenou lokalitou se stalo zejména přístavní město Drač, které se nachází jen několik málo desítek kilometrů na západ od metropole Tirany.
„Jen za loňský rok jsme Čechům zprostředkovali prodej 150 apartmánů a stejný zájem vidíme i letos. Byt si pořizují jako investici s občasným využitím pro vlastní rekreaci a v době, kdy ho nevyužívají, ho naše společnost pronajímá turistům, což majitelům přináší další zhodnocení investice,“ podotýká Mikulka.
Pakliže někoho vidina vlastnictví levně pořízeného nového apartmánu na pobřeží Jaderského moře skutečně láká, měl by si dle Mikulky pospíšit. Úměrně s přibývajícím počtem turistů a rostoucí atraktivitou země v očích zahraničních developerů totiž ceny nemovitostí rychle stoupají. „Drač se stává středobodem Albánie, a právě sem aktuálně míří ty nejvýznamnější investice. To se projevuje i na zvyšování cen realit v této lokalitě. Za poslední tři roky zde rostly ceny nemovitostí o 30 procent. A dále porostou,“ předpovídá.
Stejný názor zastává i expertka realitní kanceláře Lexxus Jana Panochová: „Kupující kalkulují s vysokým výnosem kolem osmi procent a s rychlým růstem cen, který povede k vysokému zhodnocení nemovitosti. Albánie usiluje o vstup do EU, po kterém lze předpokládat další akcelerace trhu nemovitostí.“
Pozor na značné odlišnosti
Nákup nemovitosti je obecně komplikovanou záležitostí, která se neobejde bez nutných úředních procedur a pečlivého zvažování všech pro a proti. A v případě, že dotyčný kupuje byt či dům v zahraničí, to platí dvojnásob.
Albánské zákony a právní zvyklosti jsou přirozeně od těch českých diametrálně odlišné, a proto je potenciálním investorům doporučováno, aby se rozhodně nesnažili jednat na vlastní pěst. Namísto toho by se měli obrátit na zkušené odborníky z řad realitních agentů, kteří mají s tamním trhem jisté zkušenosti, a dokážou se s Albánci dorozumět. Ti zkontrolují, jestli byla budova řádně zkolaudována, kdo je jejím skutečným vlastníkem, jakým způsobem k nemovitosti přišel, či třeba i to, zda pozemek, na němž se byt nebo apartmán nacházejí, k oné budově doopravdy patří. „Toto jsou zásadní skutečnosti, které je potřeba prověřit, a to ne pouze tím, že vám Albánci řeknou, ,ano, je to v pořádku‘,“ zdůrazňuje Mikulka.
Kdo tak neučiní, riskuje, že kvůli jistým kulturním odlišnostem přijde zkrátka. „Pro ně je v pořádku vše a na každou otázku dostanete odpověď, kterou chcete slyšet. Následně ale zjistíte, že to neodpovídá skutečnému právnímu stavu nemovitosti. Albánci nerozumí, proč tyto skutečnosti kontrolujeme a proč odmítáme víc než 70 procent nabídek, které jsou na jejich realitním trhu. Pro ně žádná z výše uvedených právních vad nemovitosti není překážkou prodeje apartmánu, ale pro zahraničního vlastníka ano,“ konstatuje odborník na albánský trh s tím, že právní jistota investice bude po měsíci vlastnění apartmánu pořád víc než jen hezký výhled na moře.
Dle Panochové trvá „převod nemovitosti v Albánii většinou podstatně delší dobu, než jak jsme zvyklí u nás“. Pro ty, jež by tato skutečnost nakonec od investice odradila, pak má ještě jeden tip. Stejně zajímavé je díky nízkým cenám rovněž Bulharsko. Zmiňuje konkrétně turisticky oblíbené oblasti okolo Varny a Burgasu.
„V Bulharsku je proces koupě nemovitosti rychlejší, ale zase jsou často nabízeny apartmány v servisovaných komplexech s recepcí, s kterými se pojí vyšší provozní náklady,“ tvrdí Panochová a dodává, že „u obou zmíněných zemí je také třeba počítat s nižšími standardy, než je běžné v tradičních přímořských letoviscích“.
