Riziko použití jaderné zbraně roste. Významnou roli hraje kromě politického pnutí mezi velmocemi i soukromý sektor, který na jaderných zakázkách pro armády vydělává miliardy. Upozorňuje na to nizozemská iniciativa PAX, jedna z členských organizací mezinárodní kampaně za zákaz atomových zbraní ICAN.
PAX ve zprávě za rok 2019 varuje před novými závody v jaderném vyzbrojování. Podle jejích závěrů v současnosti na rozšiřování svých jaderných kapacit pracuje všech devět světových jaderných mocností.
Iniciativa upozorňuje i na to, jak na výrobě prostředků umožňujících potenciální vyhubení lidstva, bizarně profituje soukromý sektor. PAX k letošnímu roku eviduje kontrakty na vývoj, výrobu a údržbu jaderného arzenálu mezi vládami jaderných mocností a soukromými subjekty v celkové hodnotě 116 miliard amerických dolarů (přibližně 2,6 bilionu korun).
Číslo může být i vyšší. Všechny jaderné mocnosti totiž kolem svých zbrojních programů udržují určitou míru tajemství, upozorňuje s odkazem na zprávu server The Intercept.
Myšlence světa bez jaderných zbraní v současnosti nenahrává komplikovaná mezinárodní situace a pnutí mezi velmocemi.
Trump nechce zůstat pozadu
Americký prezident Donald Trump by sice dle svých slov pro agenturu Reuters rád viděl „svět bez jaderných zbraní“. Na druhé straně však vyjádřil určitou míru znepokojení ve smyslu, že by Spojené státy v oblasti jaderných zbraňových kapacit „zůstaly v této oblasti pozadu“.
Navzdory Trumpovým obavám se Američané v počtu jaderných hlavic podle statistik organizace Arms Control drží více než slušně. Nejvíce jaderných hlavic na světě, 6850, vlastní Rusko, USA jsou s počtem 6550 jaderných hlavic druhé. Podle rok staré studie vědců z Michiganské univerzity na tzv. jaderné odstrašení stačí mít k dispozici 100 jaderných hlavic.
I tak ovšem plánuje Pentagon investovat v průběhu tří dekád do vývoje nových prostředků jaderného napadení (bombardérů, raket, hlavic i ponorek) jeden bilion dolarů.
Letos v únoru pak USA z Trumpova popudu odstoupily od mezinárodní dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF. Důvodem bylo údajné porušování smlouvy ze strany Rusů. Kreml následně oznámil zahájení vývoje nových balistických střel, které by měly být dle očekávání hotovy do roku 2021. Podle interpretace serveru Quartz tak právě Trumpovo rozhodnutí odstartovalo nové závody v jaderném zbrojení.
Kdo vydělá na apokalypse?
Mezi firmami, které na jaderném zbrojení vydělávají nejvíce, vyčnívají americké korporace Lockheed Martin, General Dynamics, Huntington Ingalls nebo Honeywell International.
Do jaderného byznysu je ale zapojen třeba i Airbus, který vyrábí nosiče hlavic pro francouzskou armádu. Jaderný arzenál zdokonaluje i Indie, pro niž vyrábí rakety firma Bharat Dynamics Limited.
„Existuje trend směřující k produkci většího počtu raket. Cílem je zaplnit trh střelami a to nezávisle na jejich možném dostřelu,“ sdělila webu The Intercept za iniciativu PAX jedna z hlavních autorek letošní analýzy Susi Snyderová.
Obáváte se jaderného konfliktu?
Problematické je podle Snyderové to, že korporace vydělávají na produktu, který dokáže potenciálně ukončit historii lidstva na planetě.
Propojení s politikou je evidentní. Od chvíle, kdy Trump oznámil stažení USA z dohody o likvidaci rakety středního a krátkého doletu INF, získala firma Raytheon, jedna z velkých amerických zbrojařských korporací, od státu celkem 44 zakázek na rakety v hodnotě více než pěti set milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun), cituje Snyderovou The Intercept.
K ilustraci situace poslouží i takzvané Hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) pomyslně odpočítávající čas zbývající lidstvu do jaderného apokalypsy. Hodiny obsluhované organizací atomových vědců se loni posunuly na hodnotu za dvě minuty dvanáct. Tak blízko půlnoci byly naposledy za Studené války v roce 1953, kdy Spojené státy provedly úspěšný test první vodíkové pumy.
Jednou z nově vyvíjených technologií, které by mohly k propuknutí jaderného konfliktu podle webu The Intercept přispět, je i zařízení na zneškodnění mylně odpálených střel přímo v letu. Na jeho vývoji pro americkou vládu za 16 milionů dolarů pracuje společnost Boeing.
Když stroj selže
Takové zařízení by totiž podle serveru mohlo jadernou taktiku Američanů vychýlit poněkud „nebezpečným způsobem“.
„V minulosti USA zaznamenaly řadu falešných poplachů hlásících jaderné napadení ze strany Sovětského svazu,“ zmiňuje web. „Za to, že tu stále jsme, vděčíme pouze tomu, že žádný z amerických prezidentů na tento falešný poplach nereagoval, částečně zcela nesporně i proto, že věděl, že by takové rozhodnutí bylo neodvolatelné,“ dodává The Intercept.
„Pokud budou budoucí prezidenti věřit, že mohou své rozhodnutí odstartovat apokalypsu vzít zpět, mohli by být zlákání k odpálení raket tváří tvář falešnému hlášení,“ uvádí web s tím, že žádná technologie nepracuje na sto procent, a pokud by jen jediná z mylně odpálených odvetných střel neprovedla zamýšlenou autodestrukci, cíl zasáhne a jaderná války vypukne takřka okamžitě.
K tématu jaderných zbraní dále čtěte:
