Česko by mohlo v roce 2050 pokrývat až 94 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, říká Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace.
Foto: archiv
Jaká je perspektiva dalšího využití jaderné energie po událostech v Japonsku?
Veskrze špatné. Fukušima je již v tuto chvíli druhou nejvážnější civilní jadernou havárií v dějinách (po Černobylu), a bohužel stále ještě pokračuje. Černobyl rozvoj jaderné energetiky v podstatě zastavil. Fukušima velmi pravděpodobně ukončí současné rozpačité pokusy o jadernou renesanci, která se zejména v Evropě podobá spíše resuscitaci. Nejde ani tak o to, že by politici stavbu nových reaktorů zakazovali. Především se nenajde nikdo, kdo by měl odvahu do nich investovat.
Jaké jsou alternativy k jaderné energetice?
Určitě ne uhlí a ropa. Z dostupných alternativ je zejména v českých podmínkách klíčové zvyšování energetické účinnosti a zateplování. Česko má druhou nejvyšší energetickou náročnost ekonomiky v Evropě. To je první a nejdůležitější krok. Téměř 100 procent výroby elektřiny, a jádro se k prakticky k ničemu jinému nepoužívá, dokážeme i bez nových reaktorů a uhelných elektráren pokrýt z obnovitelných zdrojů.
Obnovitelné zdroje ale zatím nejsou cenově konkurenceschopné s klasickými energetickými zdroji.
Již v tuto chvíli je výroba elektřiny z některých obnovitelných zdrojů, např. větru a vody, levnější než elektřina z jádra a uhlí. S dosavadním trendem se křivky ceny elektřiny z fotovoltaiky, která je nyní nejdražším obnovitelným zdrojem, a z uhlí protnou do deseti let. Takže ano, ekonomicky životaschopné jsou. Náš návrh časového plánu zavádění čistých technologií počítá s výrobou 50 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2035, s 94 procenty v roce 2050.
Někteří odborníci vnímají jádro jako most k alternativním energiím do doby, než budou cenově konkurenceschopné. Může atomová energie sehrát tuto úlohu?
Technicky to jistě proveditelné je, ale nedává to smysl ani ekonomicky, ani z hlediska ochrany životního prostředí. Pokud vezmeme v úvahu všechny externality výroby energie z různých zdrojů, jako vhodné „přechodové palivo“ vychází spíše zemní plyn. Navzdory tomu však počítá náš energetický scénář se snižováním jeho spotřeby oproti současnosti. Limitujícím faktorem je především dožívání současných fosilních a jaderných zdrojů, nikoliv problémy se zaváděním těch obnovitelných.
