Základní místo v energetickém mixu Česka by do budoucna měla mít jaderná energetika. Instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie jsou v Česku dostatečné a není třeba je dále rozšiřovat, řekla končící předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. ERÚ podle Vitáskové ušetřil svými kroky každému obyvateli Česka tisíce korun ročně za náklady spojené s povinnými platbami za energie.
„Jsem stále přesvědčena, že jaderná energetika je směr, který by měl být v České republice budován,“ uvedla. Za „nesmyslnou“ označila instalovanou kapacitu fotovoltaických elektráren. Současný celkový instalovaný výkon solárních elektráren v Česku zhruba 2000 megawattů (MW) je stejný jako instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně.
„Stačí se podívat do Německa, co se odehrálo nesmyslným odstavením jaderných elektráren. Soud nedávno rozhodl, že škoda energetickým společnostem jako E.ON a RWE bude nahrazena. Paní (kancelářka Angela) Merkelová řekla bez ostychu: ano, my to zaplatíme. Jde to ale z peněz daňových poplatníků,“ uvedl Vitásková. Dodala, že budoucnost nevidí ani v těžbě lithia a rozvoji akumulace v bateriích. „Je to jenom byznys,“ řekla.
Německý ústavní soud označil v červnu za nezákonnou takzvanou daň z jaderného paliva. Tamní energetické podniky tak mohou požadovat vrácení zhruba 6,3 miliardy eur (166 miliard korun), které v uplynulých letech odvedly státu, spolu s úroky. Pro úplný odchod od jaderné energie se německá vláda rozhodla po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima v březnu 2011. Dokončen má být do roku 2022.
O krok blíž k cínoveckému lithiu. Australané mají další licenci
Podle nejreálnějšího scénáře aktualizované státní energetické koncepce, kterou vláda schválila předloni, má od druhé poloviny 20. let tohoto století jaderná energie předehnat uhlí a tvořit největší část elektřiny vyrobené v České republice. V polovině 21. století mají jaderné zdroje zajišťovat polovinu elektřiny vyrobené v Česku. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku ale brzdí rozhodnutí o způsobu financování projektu.
ERÚ prý ušetřil každému 3500 korun ročně po dobu 20 let
ERÚ podle Vitáskové ušetřil svými kroky každému obyvateli Česka včetně dětí zhruba 3500 korun ročně po dobu zhruba 20 let za náklady spojené s povinnými platbami za energie. „Když to vezmeme u čtyřčlenné rodiny po dobu 20 let, kdy se podpory zpravidla vyplácí, tak je to 280 000 korun pro rodinu,“ uvedla. Podle ní ERÚ mimo jiné pro spotřebitele snížil a stanovil maximální výši poplatku na obnovitelné zdroje na 495 korun za megawatthodinu nebo zabránil boomu biometanu a dalším platbám na dotace.
Prudký růst cen energií v nadcházejících letech Vitásková nepředpokládá, regulovaná část ceny elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele by podle ní v příštím roce měla stoupnout maximálně o dvě procenta. Upozornila ale, že jde o odhad, úřad zatím nemá k dispozici všechna data pro její stanovení. „Není důvod, aby byl případný růst větší,“ podotkla. Dodala, že je dokonce možné, že ceny energií pro domácnosti v roce 2018 proti letošku klesnou.
Stát zpětně vyplatí podporu zdrojům, které mají souhlas EU
Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny. Jsou v ní zahrnuty například poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. U plynu tvoří regulovaná složka asi 20 procent. Stejně jako u elektřiny zahrnuje především poplatek za přenos a distribuci. Druhou část konečné ceny elektřiny tvoří takzvaná silová elektřina. Je neregulovanou složkou a dodavatelé ji určují sami.
Vitáskové končí šestiletý mandát 31. července. Nahradí ji nově zřízená pětičlenná rada ERÚ v čele se současným místopředsedou úřadu Vladimírem Outratou. Loni v únoru poslal Krajský soud v Brně Vitáskovou na 8,5 roku do vězení s ostrahou za to, že dvě solární elektrárny na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněně licenci na provoz. Vitásková vinu popírá a kauzu považuje za vykonstruovanou. Rozsudek není pravomocný.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU