Spor o 50 metrů: výstavba obřích větrných turbín rozdělila německou vesnici

23. 3. 2018

Výstavba nových větrných turbín probíhala loni v Německu rekordním tempem. Ne všude lidé jásají nadšením. Například v bavorské vesnici Au in der Hallertau severně od Mnichova se místním nelíbí, že by měly dvě stě metrů vysoké větrníky stát pár set metrů od nejbližších domů. Protestující upozorňují na dopady na životní prostředí, i zásah do krajiny. Příznivci větru naopak nechtějí spoléhat na jádro a fosilní zdroje.

Pětitisícová vesnice Au in der Hallertau je rozdělena kvůli sporu o to, zde se na jejím okraji mají postavit větrné turbíny. Ty musí být vzdáleny nejméně 800 metrů od kraje vesnice. V tomto ohledu je místní samospráva nekompromisní. Firma tetra r. e. prý porušuje platnou legislativu, protože turbíny mají stát 750 metrů od části obce Haslach. Menší část zastupitelů ale hlasovala pro výstavbu, která se plánuje už od roku 2013 a o rok později ji schválilo okresní zastupitelstvo ve Freisingu.

Patří k nim Barbara Prüglová. Podle ní nejsou větrné turbíny tak škodlivé pro člověka a životní prostředí, aby muselo rozhodovat 50 metrů. „Raději se vzdám požadovaných 50 metrů, pokud to bude znamenat, že nebudeme muset využívat jadernou energii nebo fosilní paliva,“ řekla pro Süddeutsche Zeitung.

Poloha vesnice, kde větrné turbíny budí vášně:

Další radní Klaus Stuhlreiter odmítá argumenty odpůrců turbín, že mohou zabíjet ptáky a mít negativní účinky na lidský organismus. „Nevidím žádné mrtvé ptáky, kteří leží na zemi, ani žádné lidi, kteří by měli epileptické záchvaty,“ poznamenal s odkazem na větrný park u nedaleké obce Pfaffenhofen, kde bydlí.

Odpůrci výstavby větrných turbín zdůrazňují, že musí být dodržovány předepsané podmínky pro všechny a výjimky nemohou narušovat právo občanů na klid. Radní Hans Sailer tvrdí, že „ekologické“ turbíny rozdělují celou vesnici. Proti výstavbě turbín protestovalo hnutí Windwahnsinn (Větrné šílenství), jež sdružuje několik stovek lidí. Hlavně jim vadily dvě turbíny vysoké přes dvě stě metrů, jež měly být postaveny zmíněných 750 metrů od obce Au. Ani starosta obce Karl Ecker s obřími turbínami blízko vesnice nesouhlasí.

Větrná velmoc

Německo je z pohledu výstavby větrných turbín v rámci EU velmocí. Server windeurope.com uvedl, že loni bylo v Německu postaveno 1792 turbín. Pro srovnání v ČR to bylo jen 11 turbín, v Rakousku 63.

V zemích EU v roce 2017 přibylo větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 15,6 GW, což je nárůst o 25 procent oproti roku 2016. V EU se vítr podílí na 11,6 procenta poptávky elektřiny. Celkem činí instalovaný výkon větrných elektráren 169 GW. 153 GW připadá na pozemní turbíny (onshore), 16 GW na turbíny na moři (offshore).

Počet pozemních větrných turbín postavených v roce 2017
Německo	1792
Spojené království	1067
Francie	714
Irsko	164
Finsko	153
Řecko	136
Belgie	111
Dánsko	100
Švédsko	63
Rakousko	63
Chorvatsko	50
ČR	11
Rumunsko	5

Zdroj: windeurope.org

Protesty proti rozvoji větrné energetiky netrápí jen Bavorsko. V německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zemský parlament řeší stížnosti občanů na větrné parky a zvažuje posunutí hranice výstavby od kraje vesnice na 1000 metrů a prodloužení moratoria na výstavbu dalších zařízení do konce roku 2019.

Mapa větrné energetiky v EU (modrá barva – kumulativní instalovaný výkon v GW, šedá barva - přírůstek v roce 2017)

Upozorňuje se také na nákladnou recyklaci větrných parků. Jejich životnost se odhaduje na dvacet let, tisíce turbín přestanou po roce 2020 v Německu pobírat dotace a řada bude muset skončit. I když je podle německé asociace inženýrů (VDI) 80 až 90 procent materiálů ze starých větrníků recyklovatelných, vyžaduje to dodatečné náklady na jejich odstranění. Kromě toho musí pryč i betonové základy, jež se u starších typů turbín odhadují na 900 tun (nové větší turbíny spotřebují až 3800 tun betonu).

Provozovatelé větrných elektráren počítají s dodatečnými náklady na likvidaci zařízení ve výši 40 až 60 tisíc eur na megawatt výkonu (1 až 1,5 milionu korun). Největším problémem pro recyklaci zůstává kompozitní materiál složený ze skelné tkaniny a syntetické pryskyřice.