Starší generace vyznává jiné hodnoty než mladší. Naplno se to ukazuje v sousedním Německu, kdy se v debatě střetl profesor psychologie a sociologie se studentem žurnalistiky. Starší vysokoškolský učitel nechápe odklon Německa od jaderné energetiky a zároveň neefektivní výdaje na péči o stovky tisíc uprchlíků. Mladý student problematiku vnímá opačně.
Internetová redakce týdeníku Die Zeit dala dohromady v rámci projektu Deutschland Spricht (Německo hovoří) vysokoškolského profesora z univerzity v Kolíně nad Rýnem se studentem téže školy. Ukázalo se, že na zásadní otázky německé politiky (v září se konají volby) mají protichůdné názory.
Detlef Fetchenhauer je profesorem na katedře ekonomické a sociální psychologie. Pro něj osobně je odklon od jaderné energie, který prosazuje vláda Angely Merkelové, nesmyslný. Naopak pro studenta žurnalistiky na stejné univerzitě Tobiase Pastoorse je jaderná energetika neakceptovatelná. „Atomová energie je schopna uspokojit rostoucí poptávku pro energii bez emisí CO2. Je třeba ji využívat tak dlouho, dokud nebudeme moci naplno využívat obnovitelné zdroje,“ míní Fetchenhauer. Nyní v Německu platí usnesení, že do konce roku 2022 bude odpojen poslední jaderný blok.
Německá přenosová soustava nezvládá odklon od jádra. Čtěte více:
Přenosová síť v Německu byla krok od zhroucení. Problémy trvají
Pastoors každopádně nechce mít v německém energetickém mixu ani uhlí ani jádro. „Myslím, že současné problémy nevyřešíme jen technologiemi. Musíme drasticky snížit spotřebu a s tím i náš konzumní způsob života,“ míní student žurnalistiky.
Fetchenhauer tvrdí, že argumenty odpůrců jádra nejsou o nic silnější než argumenty jeho příznivců. Podle něj by se v tomto případě měli lidé více přiklonit k faktům, neprofilovat se podle svého „světového názoru“ a argumenty tak ideologicky přibarvovat.
Oba se ale shodli na tom, že je ekologicky nezodpovědné v rámci Německa, jež je ze zemí EU největší, používat v osobní přepravě letadla.
Hyperloop rychlejší než letadlo. Čtěte více:
Z Lipska do Berlína za 14 minut? Hyperloop představil plány pro Evropu
Téma, jež rozděluje generace nejen v Německu, ale i v České republice, je přijímání a integrace uprchlíků. V Německu se ale jedná řádově o stovky tisíc, v Česku to jsou stovky, převážně z Ukrajiny. Ze Sýrie za prvních pět měsíců požádalo v ČR o azyl 37 lidí.
Pastoors je proti tomu, aby Německo počet uprchlíků, respektive žadatelů o azyl, regulovalo, stanovovalo horní hranici. Podle něj německá vláda správně v září 2015 přijímala z „humanitárních“ důvodů uprchlíky, kteří přišli zejména balkánskou cestou.
Profesor Fetchenhauer naopak nechápe, proč by daňové poplatníky měl jeden uprchlík stát ročně 10 tisíc eur (260 tisíc korun). „Musí být dosaženo maximálního užitku s omezenými zdroji. V tomto kontextu je přibližně 10 tisíc eur za rok na uprchlíka neefektivně využito,“ zdůraznil sociolog.
Student žurnalistiky je přesvědčen, že záchrana lidského života se nedá přepočítávat na peníze. Shodli se, že peníze by měly jít zejména do uprchlických táborů v Jordánsku a Libanonu, kde žije uprchlíků ze Sýrie nejvíce.
Dále čtěte:
Brusel kvůli kvótám zahájil s Českem řízení pro porušení unijní legislativy
Němčina pro uprchlíky stála deset miliard. Devět z deseti firem je stejně nechce
Integrace uprchlíků v Německu jde „podle plánu“. Do pěti let bude mít půlka z nich práci
