JÁDRO V KURSU

Moskva chce stavět desítky nových reaktorů

Rusko chce dát zelenou atomu. Vláda, jak informuje Wall Street Journal Europe, vyslovila předběžný souhlas s výstavbou osmatřiceti nových jaderných reaktorů. Nová zařízení by měla vyrůst do roku 2020. Analytici však zdůrazňují, že velkolepý energetický program je příliš nákladný na to, aby se stal skutečností. A shodují se, že rozmáchlý nástin odráží snahu Putinovy federace o uspokojení vlastních potřeb.

Ministerstvo pro atomovou energii nehovoří o výstavbě nových reaktorů poprvé. Už dvakrát během uplynulé dekády, v letech 1992 a 1993, schválil kabinet detailní záměry. Žádná z chladicích věží, o nichž se kdysi jednalo, dodnes nestojí – po rozpadu Sovětského svazu nebyly peníze. Zájem o jádro brzdily navíc stále živé vzpomínky na černobylskou katastrofu.

O přehodnocení postoje se postaral až nedostatek investic do plynárenství a obavy, že zkolabují zastaralé plynové a uhelné elektrárny. Ačkoliv zásoby plynu v zemi stačí na dalších sto let, pozorovatelé se domnívají, že monopolní Gazprom do odvětví neinvestuje ani tolik, aby udržel produkci na nynějších přibližně 550 miliardách kubíků ročně. „Nedostatečné investice by mohly snížit letošní produkci o 20 miliard kubíků, připustil tento měsíc náměstek Gazpromu Pjotr Rodionov. Společnost Unified Energy Systems, jež vlastní pětatřicet největších ruských elektráren a veškeré vysokonapěťové sítě, pohrozila, že kvůli nedostatku plynu zastaví v zemi dodávky elektřiny.

Náklady na necelé čtyři desítky zvažovaných reaktorů by se vyšplhaly na dvaatřicet miliard dolarů. To je o padesát procent více, než kolik činí letošní ruský rozpočet. Wall

Street Journal Europe naznačuje, že to, zda moskevská administrativa na megalomanském projektu skutečně trvá, není jasné. Ekologičtí aktivisté ovšem troubí na poplach. A upozorňují na vládní představu, že částku na nové reaktory zaplatí poplatky za povolení dovážet nukleární odpad.

Podle nynějších zákonů lze do Ruska vozit tento odpad ze zemí bývalého východního bloku v případě, že se po zpracování opět vyveze. Kabinet už v polovině dubna potvrdil, že do Krasnojarska by mohlo postupně zamířit až dvacet tisíc tun palivových tyčí z civilních závodů v Evropě a Asii, které by přinesly do státní kasy za desetileté období jedenadvacet miliard dolarů. Recyklací by byl pověřen vojenský komplex Majak na Urale. Atomový odborník Greenpeace v Moskvě Igor Forontov nicméně neočekává, že by zákonodárci vyslovili se změnou pravidel souhlas.

Devětadvacet reaktorů, které jsou v rozlehlé zemi v provozu, krylo loni čtrnáct procent celkové energetické spotřeby. Devadesát procent vzestupu spotřeby zajistil atom. Tento ukazatel vládu zjevně inspiroval. Ruské oficiální kruhy nyní argumentují, že bude–li stát uspokojovat domácí poptávku jádrem, mohl by se více soustředit na lukrativní vývoz plynových rezerv. A vycházejí z faktu, že provozování jaderných elektráren je výrazně levnější než je zásobovat plynem. Této premise ale podráží nohy nezbytnost velkých investic do výstavby a bezpečnostního zajištění, připomíná Wall Street Journal Europe.