V Německu hnije úroda. Nemá ji kdo sklízet

26. 6. 2018

Autor: Bernd Wüstneck/dpa / Profimedia

V Německu mají problém se zajištěním dostatku lidí pro sezónní sběr jahod a chřestu. Chybí zejména zkušení lidé, kteří mohou řídit ostatní. Na poli sběrači dostanou necelých 9 eur na hodinu, zásilkové služby platí o dvě eura lépe. Pracovníci dojížděli v minulých letech hlavně z Bulharska, Rumunska a Polska. S tím, jak se v těchto zemích snižuje nezaměstnanost, farmáři bojují s nedostatkem lidí a část úrody musí nechat na poli.

Kdo zachrání jahody? Tuto otázku si klade řada německých zemědělců, kteří pěstují oblíbené ovoce, které se musí rychle sklidit, aby se nezkazilo. Bohužel se to často nedaří. Stejnou otázku si kladou i producenti chřestu. Zemědělským podnikům totiž chybí sezónní pracovníci.

„Na začátku roku jsme si mysleli, že vše bude probíhat jako loni. Nyní už víme, že to bude vážné. Něco se musí stát,“ řekl týdeníku Die Zeit Burkhard Möller, šéf svazu zaměstnavatelů v zemědělství a lesnictví GLFA.

Jde o to, že zemědělci mají problém sehnat na sezónní práce lidi. Oficiálně jejich počet rok od roku klesá. V roce 2010 to bylo 330 tisíc, loni 286 tisíc. Zatím ale šlo o pomalý proces, který šel zvládnout, dodal Möller.

Tento rok ale bude složitější. Zejména jde o sklizeň chřestu a jahod. Musí se rychle sklidit a lidé musí pracovat ohnutí. Pěstitelé těchto plodin najímají ročně okolo 160 až 180 tisíc lidí. Jihoněmecká asociace pěstitelů chřestu a jahod VSSE podle průzkumu mezi tisícovkou svých členů uvedla, že 90 procent firem hlásí problémy s náborem pracovníků, polovina firem své problémy považuje za vážné. Proto se část sklizně se musela nechat ladem na polích.

Chybí ti, co jezdili každý rok

„Chybí nám zejména dobří pracovníci, kteří mohou řídit ostatní a jezdili opakovaně každý rok,“ prohlásil Simon Schumacher ze svazu VSSE. Podle něj je potřeba řešit nedostatek lidí na politické úrovni, aby víza dostávali lidé z Ukrajiny a těch balkánských zemí, které nejsou členy EU.

Problém je v tom, že dříve do Německa jezdili sběrači z Rumunska, Bulharska a Polska. S tím, jak se v těchto zemích snižuje míra nezaměstnanosti a ekonomikám se daří lépe, sezónní pracovníci už nejezdí tolik, jako tomu bylo v předchozích letech. Nevyplatí se jim to.

Souvisí to i s tím, že v průměru si na hodinu v zemědělství vydělají 8,84 eura, což je aktuální minimální mzda v Německu. Ve stavebnictví nebo v zásilkové firmě dostanou o dvě až tři eura víc. Navíc tam získají možnost práce na delší dobu, než jsou tři měsíce.

Do Itálie bez ohnutých zad

Pokud už se lidé z východní Evropy vydají na západ, aby si přes léto vydělali sběrem ovoce a zeleniny, míří do Belgie nebo Nizozemí, kde je minimální mzda v zemědělství okolo 9,7 eura na hodinu. Nebo jedou podle Schumachera do Itálie sbírat ovoce na stromech a nemusí si ničit záda.

Zemědělci jsou navíc pod tlakem řetězců s potravinami, jahody se dovážejí z Polska, kde jsou mzdové náklady nižší a pracují tam Ukrajinci.

Němečtí farmáři tlačí berlínskou vládu, aby uzavřela dvoustranné dohody se zeměmi, jako jsou Ukrajina, Bělorusko, Srbsko a Bosna, které by umožnily najímat lidi na sezónní práce bez vízové povinnosti. Nyní se na vízum čeká sedm až dvanáct měsíců, stěžuje si Schumacher.

Uprchlíci nebo nezaměstnaní, kteří žijí v Německu, prý o práci na poli nemají podle zemědělských svazů zájem, protože nenabízí dlouhodobou perspektivu. Spíše hledají místo v průmyslu.