Už šest let socialisté plamenně bojují proti korupci. A výsledek? V korupčním indexu Transparency International klesla Česká republika ze třicáté sedmé příčky v roce 1998 na aktuální padesátou první pozici. Situace je za Zemana, Špidly iGrosse daleko horší než za Klause, jemuž ČSSD vypálila cejch ochránce tunelářů.
Levice přejímala otěže za situace, kdy se Česko mohlo srovnávat v míře korupce sBelgií, tehdy nejhorší zemí v rámci EU. Za šest let trvání akce Čisté ruce jsme se dostali na chvost i v rámci rozšířené Unie - jen tři z nových východoevropských členů jsou podle Amnesty International zkorumpovanější než my. Výsledek je to o to horší, že socialisté se už nemuseli zabývat systémovými změnami v ekonomice a mohli se plně soustředit na reformu práva a státní správy. Už se nikdy nedozvíme, jak hladce by obrovské a nutné majetkové přesuny z počátku devadesátých let zvládla levice. Zato je jisté, že vyhořela na úkolech, které na ni zbyly a z nichž sama ochotně učinila středobod své agitace. Tak jako ODS postavila svou image na otevírání ekonomických příležitostí, ČSSD se prezentovala jako strana, která vymete všechny nepořádky. Po šesti letech ale nezbývá než konstatovat, že se jí pouze dařilo uzavírat ekonomické příležitosti a posilovat moc represivního aparátu, zatímco nepořádky se o nic nezmenšily a spíše narostly. Všichni socialisté věří, že liberalizmus je zdrojem nespravedlnosti. Jakmile se ti naši dostali k moci, začali přijímat zákony, jimiž omezili a zregulovali kde co, od podnikání, přes sociální politiku až po školství. Ruku v ruce s tím šlo zvyšování daní a bobtnání státního aparátu. Zvláštní specialitou danou rostoucím významem Stanislava Grosse pak bylo posilování moci bezpečnostních struktur. Regulace, daně a represe, tyto léky ordinované socialisty se ukázaly být jedy, které korupční nemoc jedině zhoršily. Socialisté měli opravdu velkou šanci provést reformu práva, na kterou předcházející garnituře nestačil dech (a možná ani představivost). Jenomže ve svém poslání zklamala. Zatímco Klausovi se podařilo dovést do konce ty systémové změny, které si předsevzal, a obnovil v zemi kapitalizmus, ČSSD vládu práva nenastolila. Proč? Protože místo systémových změn vsadila na krátkodechou represi, místo efektivního vynucování zákonů pouze zahustila a připepřila beztak hustou legislativní polévku. N ejde přeci o to, aby policisté měli stále více pravomocí a peněz, ale aby nebyli zkorumpovaní a aby měli schopné velení. Nejde o množství a tvrdost zákonů, ale naopak o to, aby byly logické, srozumitelné a soudy je efektivně a rychle vynucovaly. A konečně, podnikatelům se nemají házet klacky pod nohy, ale mají se jim vytvořit svobodné a rovné podmínky. Když nelze věřit policii, když se nelze spolehnout na soudy a když místo trhu rozhoduje o úspěchu úředník, je zaděláno na růst korupčního chování. Právě o to se socialisté svým problematickým stylem boje s korupcí postarali.
