Přeplněné pláže, kde najít volné místo je takřka nemožné, drahé nájemné, které si místní nemohou dovolit, či přecpané ulice, kudy neustále proudí obrovský dav lidí. To jsou jedny z nezávažnějších komplikací, jež se pojí s rostoucím fenoménem jménem overturismus, tedy s nadměrným počtem cestovatelů přijíždějících do dané destinace.
Proti záplavě turistů už v mnoha populárních městech dokonce uspořádali i demonstrace, v nichž třeba Španělé návštěvníky vyzývali, aby jeli zpět domů. Podle odborníků ovšem za tento problém nemohou ani tak sami cestovatelé, jako spíše vlády jednotlivých zemí, případně radnice daných měst. Politici a úředníci totiž mnohdy selhali v tom, aby neustále se zvětšující davy turistů nějakým způsobem rozmělnili či přesměrovali.
„Vlády po celém světě si dlouho dobu nemyslely, že by měly v oblasti řízení toku návštěvníků hrát nějakou roli. Cestovní ruch je ale bezpochyby sektor, který přesně takové řízení potřebuje. Existují totiž způsoby, jak zvyšovat kapacitu jednotlivých míst a jak lépe ovládat to, kam davy turistů směřují,“ řekl CNBC Randy Durband, generální ředitel Global Sustainable Tourism Council.
Pomůže třeba vznik „doplňkových“ atrakcí
Řízení toku návštěvníků je poměrně nová strategie, která se v poslední době stále častěji používá právě pro zmírnění dopadů nadměrné turistiky. Tento přístup přitom není založen na omezování úrovně cestovního ruchu, ale právě na lepším managementu lokalit s vysokou koncentrací cestovatelů.
Konkrétní možnosti popsal pro Euro.cz český expert na cestovní ruch Karel Výrut. „Negativní jevy spojené s overturismem lze zmírnit mnoha různými způsoby. Patří k nim třeba lepší organizace pohybu turistů, zatraktivnění méně známých oblastí, nebo zvýšení počtu prohlídek měst s místními průvodci, kteří se vyhnou ucpaným místům,“ vysvětlil Výrut.
Podobné strategie se už osvědčily třeba v Číně. V populárním areálu poblíž sochy Lešanského Buddhy nechala tamní vláda postavit muzeum a další atrakce, které davy turistů dokáží rozprostřít na větší plochu. „Domnívám se, že mnoha ikonickým místům kulturního dědictví po celém světě, kde je přeplněnost problémem, by prospěly právě takovéto doplňkové atrakce. Na nich by se návštěvník dozvěděl veškeré informace o hlavní atrakci, aby u ní následně nestrávil tolik času,“ doplnil Durband.
Každé turistické místo je samozřejmě jiné, takže i v souvislosti s overturismem musí řešit odlišné problémy. Třeba v malé francouzské vesnici Saint Guilhem le Désert došlo k úmrtí člověka na infarkt, za čímž stála i skutečnost, že kvůli hustému provozu měla sanitka problém dostat se na místo. Následně proto radnice rozhodla, že turisté musí svá auta nechat na odstavném parkovišti před vesnicí, což téměř eliminovalo do té doby časté problémy s dopravními zácpami.
Turisti rozhodně nezmizí
V Česku je zatím situace ještě poměrně dobrá – s overturismem se podle expertů potýká pouze Praha 1, centrum Českého Krumlova, Sněžka či Adršpašsko-teplické skály v období letních víkendů. I zde má navíc stát mnoho možností, jak situaci řešit. Bohužel je ale zatím spíše nevyužívá.
„Třeba v Praze je velmi široká nabídka ubytování v soukromí přes platformu Airbnb. Na Praze 1 takto slouží oficiálně sice asi jen 15 procent všech bytů, neoficiálně jich ale může být mnohem více. Z toho pramení obrovská koncentrace turistů na malém území. Jedná se z velké části o černou ekonomiku, která přináší profit pouze majitelům bytů a náklady pro město. Zde je nutná novelizace zákonné úpravy, jež právě probíhá a snad vnese větší řád. Schvalování bude ale asi náročné, jelikož řadu bytů vlastní politici a jiné vlivné osobnosti,“ uvedl Výrut.
Kromě vyřešení problematiky okolo Airbnb navrhuje, aby se Praha snažila dostat turisty i do jiných čtvrtí, které se nachází mimo historické jádro: „Propagace Vyšehradu, Žižkova a dalších zajímavých částí města je aktuálně nedostatečná.“
Jak vyplývá z uvedených příkladů, atraktivní lokality mají skutečně mnoho možností, jak problémy způsobené overturismem zmírnit. Jednotlivé vlády a radnice by se podle expertů měly soustředit na jejich co nejrychlejší zavedení, protože počty turistů se samy o sobě rozhodně snižovat nebudou.
„Poptávka po cestování neklesne, jelikož množství lidí na planetě se neustále zvyšuje, a zároveň s tím roste i střední třída. Musí se tedy zvýšit kapacita jednotlivých míst a zároveň se musí zavést strategie, které povedou k rozmělnění toku návštěvníků,“ uzavřel Durband.
