V březnu by měla být na ministerstvu průmyslu a obchodu připravena hrubá verze projektu na vznik takzvaného seed fondu. Ten by měl v budoucnu pomoct s financováním začínajících inovativních firem. Fond bude kombinovat veřejnou podporu se soukromým kapitálem. Jaká je jeho základní koncepce?
Foto: Profimedia
V kontextu debat o mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky se stále častěji skloňuje problematika efektivní podpory začínajících inovativních firem formou takzvaného seed kapitálu, tedy zárodečného financování za využití rizikového kapitálu. Příprava takovéto formy financování za využití prostředků z fondů EU právě probíhá na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s mnoha experty z oblasti inovačního prostředí, finančních trhů atd. Do března by měla být připravena hrubá koncepce tohoto seed fondu, která by pak měla být v dalších měsících implementována tak, aby v roce 2012 byla tato forma podpory dostupná začínajícím podnikatelům.
Cílem tohoto projektu je zajistit startovní financování inovativních firem formou rizikového kapitálu za spoluinvestice veřejných a soukromých prostředků. Právě rizikový kapitál umožňuje přístup k financování rozvoje firmám, pro které jsou jiné formy financování nedostupné. Podílí se na urychlení ekonomického růstu a vytváření nových pracovních míst. Dává příležitosti mladým nositelům inovačních myšlenek ke vstupu do podnikatelského procesu a stimuluje jejich rozvoj.
Fond v kontextu kohezní politiky EU
Jedním z klíčových témat pro budoucnost inovačního podnikání v současné době je debata o dalším období kohezní politiky EU po roce 2013. Zatím jsou známy jen hrubé obrysy hlavních priorit a nástrojů podpory příštího programovacího období EU. Nicméně jsme přesvědčeni, že podpora podnikání a zejména inovací by měla být jedním z hlavních prioritních témat. V listopadu 2010 zveřejnila Evropská komise takzvanou 5. Kohezní zprávu, která již nastínila hlavní principy jejího budoucího uspořádání i kontext jejího strategického zaměření ve vazbě na strategii Evropa 2020. MPO si pak v té souvislosti nechalo na podzim roku 2010 zpracovat obsáhlou studii analyzující současnou situaci České republiky a věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v období po roce 2013 (zpracovatelem byl tým společnosti Berman Group).
Jak uvádí studie, i když je makroekonomické postavení ČR podle ukazatelů mezinárodních hodnocení poměrně příznivé, především ve srovnání s novými členskými zeměmi EU z post-socialistického bloku, při podrobnějším pohledu je zřejmé, že toto postavení je zároveň relativně nestabilní a dobrá pozice je dosažena díky několika indikátorům, především u „tvrdých“ vstupů do aktivit VaV (výzkum–vývoj).
Naopak řada měkkých faktorů klíčových pro přechod ekonomiky ke znalostně založené ekonomice zatím v ČR chybí. Fragmentovanost potenciálu VaV české ekonomiky ukazují detailněji především národní data.Celkové výdaje na VaV sice rostou a jejich struktura podle hlavních sektorů je také příznivá, data ale naznačují velmi omezenou provázanost inovačního systému a vysokou koncentraci podnikatelských výdajů na VaV do jednoho odvětví a také do několika málo subjektů.
Makroekonomická analýza provedená v rámci této studie poukázala na silnou závislost růstu české ekonomiky na zahraničním kapitálu a na přílivu velkého objemu zahraničních investic. Analýza znalostních faktorů tuto závislost jen potvrzuje a ukazuje, že i znalostní a inovační aktivity jsou silně ovládány subjekty pod zahraniční kontrolou.
Příprava pilotního projektu
Na základě této studie a po ověření průzkumem mezi relevantními subjekty na finančním trhu i v rámci inovační sféry panuje shoda na tom, že v ČR chybí nástroj financování vzniku a úvodního rozvoje inovativních firem. Cílem MPO v této oblasti je tedy vytvořit takový mechanismus, který umožní financovat období existence potenciálně velmi úspěšných podniků, kde není zatím dostatečné pokrytí soukromými investory, tedy zejména počáteční fáze. Pro tuto aktivitu budou využitelné finanční prostředky Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) vyjednané v rámci dodatečné alokace strukturálních fondů EU v ČR s ministerstvem pro místní rozvoj.
Pojem seed fond je tedy v projektu MPO chápán jako nástroj finančního inženýrství, jehož cílem je podpora začínajících inovačních podniků a který využívá návratné finanční produkty, zejména investice do základního kapitálu, doplňkově však může využívat i jiné typy produktů, například úvěry, záruky apod.
Co se týče finančního modelu seed fondu, zahraniční zkušenosti nám říkají, že vhodné je investovat do profesionálně řízených fondů spolu s privátními investory – optimální poměr je doporučován vyvážený, tedy investice veřejných a soukromých prostředků v poměru 50 : 50. Doporučeno je spíše ponechat převážnou část řízení fondu na odbornících na rizikový kapitál. Ovšem s ohledem na skutečnost, že do fondu budou vloženy veřejné prostředky, je nezbytné, aby byla zachována přímá dohledová a spolurozhodovací role státu.
Podpora inovativních firem
Samotná přímá finanční podpora startupů ze strany státu je jen jedním z nezbytných aspektů. Po vzoru Švýcarska i jiných zemí, kde se daří rozvíjet inovativní prostředí, je nezbytné se zabývat celým „ekosystémem“ podpory vzniku inovací. Tedy celým prostředím, od podpory podnikatelského myšlení na vysokých školách a výzkumných pracovištích přes podporu vzniku spinoff firem, úpravy licenční politiky až po podnikatelský coaching a mentoring a vytváření prostředí důvěry mezi vlastníky nápadů a potenciálními investory.
V ČR vznikají různé iniciativy (mnohé z nich s podporou z OPPI), ať už podnikatelské inkubátory, klastry nebo další projekty podporující aplikaci nových poznatků v podnikatelském prostředí. Nicméně, komplexní ekosystém výše uvedeného typu zatím neexistuje.
Hlavními problémy začínajících firem jsou nedostatečně rozvinuté kompetence související se strategickým a manažerských plánováním, vyhledáváním a využíváním nových příležitostí, omezený přístup k výsledkům výzkumu a vývoje připravených ke komerčnímu využití, nedostatečnou orientací v nabídce nových technologií, pronikáním na vzdálenější trhy a celkovým řízením obnovy toho, co, jak a pro koho firma produkuje.
Pokud tedy chceme formou nového finančního nástroje podpořit vznik nových inovačně orientovaných firem, je důležité zohlednit i tento aspekt a nabízený nástroj doplnit celou škálou služeb, které přispějí jednak k tomu, že zde nápady na takové firmy budou (stále častěji) vznikat, jednak k tomu, že jejich realizace a rozvoj bude úspěšný. Vznik nového seed fondu (ale i dalších finančních nástrojů) v ČR je proto třeba založit na kombinaci s dalšími nástroji přispívajícími k rozvoji inovačního podnikání a také transferu znalostí mezi výzkumem a aplikační sférou. Tyto nástroje by měly zahrnovat mimo jiné:
• specializované podnikatelské služby na rozvoj strategických a manažerských kompetencí jako řízení inovací, strategické plánování například formou individuálního coachingu a mentoringu či specializovaných školicích aktivit,
• podporu rozvoje podnikavosti nástroji zaměřenými na rozvoj podnikavosti od žáků, přes výzkumníky až po začínající podnikatele,
• rozvoj stávající inovační infrastruktury tak, aby se výrazně zvyšovala kvalita nabízených služeb a tyto byly zaměřeny cíleněji na oblast inovačního podnikání,
• podporu spolupráce výzkumu a aplikační sféry,
• podporu dalšího rozvoje podnikatelských záměrů ve fázi rozvoje a růstu – podporu internacionalizace, vyhledávání vhodných partnerů apod.
Věříme, že velkou roli zde mohou sehrát instituce, které mají velké zkušenosti s podporou podniků, včetně těch začínajících – zejména agentura CzechInvest a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Zvažováno je též využití iniciativy EU – například finančních nástrojů JEREMIE. Navíc probíhají konzultace s Evropskou komisí, EIB a EIF.
Zkušenosti z této iniciativy v oblasti seed kapitálu jsou však též zatím pouze malé a i pro EU se z pohledu využití veřejných prostředků pro rizikový kapitál v počáteční fázi vzniku firmy jedná o novou oblast. V oblasti finančních nástrojů bychom však rádi navázali na úspěšné programy finančních nástrojů v oblasti zvýhodněných úvěrů a záruk, které poskytuje ČMZRB.
Projekt je ovšem legislativně a metodicky značně komplikovaný a ukazuje se, že může znamenat nutnost změny některých zákonů, což je poměrně časově náročné. Snahou MPO bude nicméně připravit v relativně krátkém čase vstupní variantu seed financování, která bude realizovatelná i bez změn legislativy, a pak ji postupně rozšiřovat.
Autor je ředitelem sekce fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu.
