K večeru přibývání oblačnosti od severozápadu, zítra povětšinou zataženo, místy s přeháňkami a pozítří postupné vyjasňování s teplotami blížícími se 25 stupňům Celsia. Dojde-li řeč na počasí, zpravidla nás zajímá, jak bude, nikoliv jak bylo. Díváme se dopředu, abychom věděli, jak se obléct a s jakými povětrnostními vlivy počítat cestou do práce, při víkendové procházce nebo na dovolené u moře. Zajímavý ale může být i pohled do minulosti.
Pro meteorology to bývala, a vlastně stále je zcela běžná věc. I když dnes mají k dispozici sofistikované numerické modely schopné v reálném čase měřit údaje z meteorologických stanic rozsetých po celém světě, nic jim nebrání v tom, aby dali na svoji osobní zkušenost a empirické znalosti. Zjednodušeně řečeno, tu a tam v rozporu s počítačovými daty vsadí na to, že pokud se podobný jev za daných asférických podmínek na daném území v minulosti již vyskytl, dost možná se stejná situace bude opakovat i tentokrát, třebaže počítač předpovídá něco jiného.
Pravda, užívání služby Ventusky, která nově nabízí funkci návratu do více 40 let vzdálené minulosti, z vás nejspíš profesionálního meteorologa neudělá, i tak ale rozhodně stojí za pozornost. „Ventusky v současné době zpřístupňuje několik TB meteorologických dat volně uživatelům,“ říká David Prantl, majitel plzeňské společnosti InMeteo, která za aplikací stojí. „Nově přidaná historická data umožní uživatelům zkoumat historické události, vývoj klimatu a mohou sloužit i jako podklady pojišťovnám při ověřování škod způsobených extrémním počasím,“ dodává s tím, že všechna data jsou veřejně přístupná přímo na Ventusky.com.
Při pohledu do minulosti, která je v rámci aplikace ohraničena rokem 1979, mohou uživatelé zjistit, jaká v jimi zvolený den panovala teplota, jak silný foukal vítr i zda zrovna pršelo. Údaje se navíc neomezují pouze na Česko, k dispozici jsou záznamy pro celý svět.
„Historická data pochází z reanalýzy evropského modelu ECMWF. Lepší zdroj pro globální historická data v podstatě nenajdete – má nejvyšší rozlišení a pochází z kvalitního modelu. Uživatelé si mohou prohlédnout například vývoj srážek při povodních v srpnu 2002 nebo nárazy větru při orkánu Kyrill v polovině ledna 2007,“ vysvětluje Prantl.
Takto zachytila aplikace Ventusky povodně ze srpna 2002Obě zmíněné události patří k nejhorším přírodním katastrofám, které se na našem území v historii samostatné České republiky vyskytly. V případě té první zasáhla některé části země až tisíciletá voda. Jak ukazuje Ventusky, v Praze spadlo 12. srpna i 24 milimetrů srážek na metr čtvereční za pouhé tři hodiny. O život v důsledku povodní přišlo 17 lidí i 134 zvířat z pražské zoo. Škody dle dostupných informací dosáhly výše téměř 75 miliard korun.
V případě Kyrilla, který se do tuzemska dostal přes Severní moře a Německo, zase pro změnu uchvátí pohled na vínově zbarvenou oblast západních a jihozápadních Čech, kde 18. ledna dosáhl vítr rychlosti 38 metrů za vteřinu, respektive 137 kilometrů za hodinu. I tato přírodní katastrofa za sebou zanechala mrtvé – v Česku přišly o život čtyři osoby, celkově pak pětačtyřicet.
V lednu 2007 se přes Česko přehnal orkán Kyrill, rychlost větru místy dosahovala téměř 140 kilometrů v hodiněNázev služby být spojením latinského označení pro vítr a anglického pro oblohu. Na trhu se Ventusky objevila poprvé v roce 2016. Ve standardním režimu nabízí podobné funkce jako jiné podobně zaměřené aplikace. Ať už jde o oblačnost, tlak vzduchu, vlhkost či třeba kvalitu ovzduší. Uživatelům je k dispozici bezplatně na webu i ve formě mobilní aplikace.
