CHOV SKOTU - Na počátku devadesátých let chovu skotu čeští zemědělci moc nevěřili. Kravíny postupně zely prázdnotou. Důvod byl prostý: o maso a mléko byl na domácím trhu čím dál menší zájem, sušené mléko se přestávalo vyvážet do rozvojových zemí na dluh a stát odmítal zbytečnou výrobu dotovat. Po propadu spotřeby v první polovině 90. let se dnes české mléko opět těší rostoucí oblibě, a to nejen doma.
Státem dotované zemědělství prožilo po roce 1989 pořádný šok. Zánik státních statků, rozpad družstev, omezení státních dotací, restituce, privatizace – snad žádné jiné odvětví hospodářství nezažilo tolik změn jako zemědělství. A projevilo se to i na výrobě.
Po liberalizaci cen v roce 1991 sice například ceny mléčných výrobků vzrostly strmě o 44,5 procenta, ale současně se výrazně zvýšily ceny vstupů. Například pohonných hmot a ostatních výrobků z ropy o 176 procent, tepelné energie o 99 procent, elektrické energie o 144 procent, přípravků na živočišnou výrobu o 39 procent, náhradních dílů o 103 procenta a stavebních hmot o 67 procent. A zdražování pokračovalo. V devadesátých letech vlastně na trhu nebyly stanovovány závazné pevné ceny nebo cenové limity u spotřebitelských či farmářských cen zemědělských výrobků a potravin. Obecně platilo, že cena musí být přiměřená a výrobce ani prodejce nesmějí dosahovat nepřiměřeně vysokého zisku.
Socialistická idylka
Jenže už neplatilo to, co v dobách centrálně plánovaného hospodářství. Tehdy se růstu nákladů přizpůsobovaly i nákupní ceny, což spotřebitelé nijak nepociťovali, protože platili stále stejně. Rozdíl prostě dorovnal stát. Výsledkem tohoto neekonomického a netržního postupu byla nízká intenzita výroby mléka, poloviční ve srovnání se špičkovými zeměmi.
Zemědělci v dobách socialismu nebyli nijak tlačeni k nákupu a chovu specializovaných plemen s vysokou užitkovostí. Přizpůsobit se novým podmínkám ze dne na den pak pro ně nebylo vůbec jednoduché. Ani pro spotřebitele, léta zvyklé na levné potraviny.
S růstem cen se tak spotřeba mléka a mléčných výrobků stále snižovala. Například v roce 1991 poklesla ve srovnání s rokem 1989 o 18,4 procenta. A tento trend pokračoval i v dalších letech.
Ceny rostly, spotřeba klesala
„Postupný pokles poptávky po živočišných výrobcích v uplynulém roce se letos zákonitě prohlubuje v závislosti na růstu cen zboží po daňové přestavbě,“ potvrzoval na počátku roku 1993 ve třetím čísle Profitu Jaromír Randák z ministerstva zemědělství. V rubrice Ožehavý problém v článku Mléko především z hor uvádí: „Početní stavy zvířat se postupně dostávají do relace s nabídkou a poptávkou. Tento trend je nejmarkantnější u skotu a krav. Poprvé v historii českého zemědělství poklesl počet skotu pod tři miliony kusů a krav pod milion kusů. Přitom dále předpokládáme, že bude pokračovat změna struktury stáda krav s důrazem na specializovaná plemena pro produkci mléka a hovězího masa.“
Na otázku, s čím mohou do budoucna zemědělci počítat a na čem mohou stavět své podnikatelské záměry, odpovídá: „Pro produkci mléka v České republice bude chováno 700 až 800 tisíc krav s dvoustrannou užitkovostí a dojného plemene. Počítá se s nákupem mléka ve výši 3 až 3,5 miliardy litrů, které bude možné prodat na domácím trhu. Pokud by zájem trhu o mléko a výrobky z něj stoupl, je žádoucí reagovat na požadavky zvýšenou užitkovostí, ale nikoliv jako dříve zvyšováním počtu krav.“
Ani šance na export nebyly v té době velké. V Evropě výroba mléka také v roce 1992 poklesla o jedno až dvě procenta, aniž by se to projevilo na vyšší ceně. Řada zemí, včetně Spojených států, naopak subvencemi podporovala vývoz výrobků z mléka. Dostat se tak na evropské nebo dokonce světové trhy bylo téměř nemožné, i když v té době nebyli zemědělští výrobci omezováni výrobními kvótami, jak to bylo běžné například v Rakousku nebo Německu. Kvóty přišly až se vstupem Česka do Evropské unie.
Vyhlídky pro chov skotu nebyly růžové
„Agrární program podporuje, případně omezuje chov v určitých oblastech tak, aby byly využity především trvalé travní porosty, ustájovací a výrobní kapacity i lidský potenciál.
Pro nejbližší období se nepočítá s výraznými změnami v produkci mléka a hovězího masa. Dá se proto předpokládat, že stavy dojnic budou nadále klesat. Navíc se výrazněji projeví větší zájem trhu po mléku a výrobcích z něho s nižším obsahem tuku, poklesne i poptávka po másle. Zde sehrává výraznou roli konkurence rostlinných tuků,“ vysvětlil Jaromír Randák. Se změnou stravovacích návyků začali Češi nahrazovat máslo rostlinnými tuky. V roce 1992 se snížila spotřeba másla v Česku oproti předchozímu roku o deset procent, klesala i spotřeba smetany, sušeného mléka a sýrů.
Chov skotu a výroba mléka se zemědělcům nevyplácely. Ceny placené českým chovatelům se snižovaly i v době, kdy v okolních státech rostly. Například v roce 2003 se vykupoval litr mléka za 7,70 korun. Zvyšovat se začaly až od loňského podzimu, průměr za litr v roce 2007 činil 8,40 korun. Ceny, vedle vyšších cen krmiv, ovlivnily také klesající evropské zásoby a sucho v Oceánii, která je největším světovým vývozcem mléka. Dalším důvodem je i rostoucí zájem o mléčné výrobky v Číně a i jinde v Asii.
Podle odborníků porostou ceny mléka i letos. Spotřebitelé v Česku si už na vyšší účtenky zvykli, spotřeba čerstvého a trvanlivého mléka se též u nás zvyšuje. V loňském roce v Česku 423 tisíc krav nadojilo 2,39 miliardy litrů mléka. Podle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Veleby platí mlékárny v současné době producentům surového mléka kolem deseti korun za litr.
Pusťte se do toho!
Budoucnost českého zemědělství a především chovu skotu už nevypadá tak černě jako v minulosti. V období před vstupem do Evropské unie bylo české zemědělství převážně ztrátové, pak se postupně jeho situace zlepšovala. Díky příspěvkům z národních zdrojů a Evropské unie skončilo loňské hospodaření domácího zemědělství v zisku 13,7 miliard korun. Unie očekává, že se bude dál zvyšovat poptávka po mlékárenských výrobcích, proto zvyšuje kvóty na výrobu mléka. Úplně zrušeny by pak v celé Unii měly být v roce 2015.
Chov skotu a výroba mléka mají dnes opět příjemné vyhlídky. I když je výroba mléka náročná, dlouhodobá a klade vysoké požadavky na hygienické podmínky, mohla by přinášet zisk. Spotřeba mlékárenských výrobků totiž ve světě stále stoupá. Podle odborníků má Česká republika navíc několik výhod. Jednou z nich je velikost farem. Velikostní struktura zemědělských podniků v Česku se výrazně liší od struktury podniků v ostatních členských zemích Evropské unie. Podniky s více než 50 hektary zemědělské půdy zaujímají 92,2 procenta z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Česku může pomoci i strategická poloha v Evropě, vyhovující strojové vybavení a dosažitelnost pracovní síly. „Je to jen na vás, pusťte se do toho,“ doporučil českým chovatelům na odborném semináři ve Žďáru nad Sázavou Thomas Clinton, majitel farem v Irsku, na Novém Zélandu a v USA.
