Produkty z ekofarem lze zakoupit na internetu
Na nabídku biopotravin se v Česku zaměřilo už osm elektronických obchodů. Jen málokterý z nich je však schopen uspokojit běžnou objednávku každodenních potřeb v celém rozsahu od brambor, květáku a rajčat, přes kravské mléko, tvrdý sýr a biouherák, po chléb, čaj a vejce. Příčinou je především nedostatečná produkce ekozemědělců, k nimž se po prvních letech rozvoje stát stále více obrací zády, ale i mnohá vnitřní omezení prodejců. Přesto zákazníků biobchodů, kamenných i elektronických, stále přibývá. Jsou mezi nimi rodiny, jejichž děti jsou citlivé na rezidua chemických látek v konvenčních potravinách, lidé odkázaní na různé diety, zejména bezlepkovou, ale především potravní specialisté se zvýšenými nároky na kvalitu zeleniny, ovoce, mouky a dalších potravin – makrobiotici, vegetariáni, vegani… A samozřejmě i ti, kterým některé biopotraviny prostě jen zachutnaly. Obecné povědomí o e-shopech s biopotravinami však zcela schází. Rozdíly v rozmanitosti a kvalitě jejich nabídky se poprvé pokusil zmapovat právě zveřejňovaný test Ligy ekologických alternativ, podpořený ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci programů na ochranu spotřebitele.
Poloprázdný koš.
Pouze absolutní vítěz testu z adresy www.rozmaryna.cz byl schopen při kontrolním nákupu přislíbit dodávku více než poloviny žádaných běžných bioproduktů – deset ze šestnácti. Krok s vítězem v tomto směru držel jen server www.zzbrno.cz, který nabídl polovinu požadovaných potravin, ale tím jeho souměřitelnost s vítězem skončila. Závadami ve skutečné dodávce či nejnešikovnějším způsobem objednávky pomocí rok neaktualizovaného půlmegabajtového souboru, který bylo nejprve nutné stáhnout do zákazníkova počítače a posléze přepisovat kódy vybraných potravin do objednávky, si vysloužil pozici největšího propadáku roku.
Ale co ti ostatní, kteří byli schopni dodat dvě tři čtyři, ve třech případech dokonce jen jednu položku žádaného seznamu? Příliš se specializují, a tak domácí nákup biopotravin může být pro náročného zákazníka tvrdou řeholí při kombinování dodávek od různých dodavatelů. To samozřejmě komplikuje účtovaná cena dopravy zboží z obchodu do domu kurýrem nebo poštou, která je optimální pro více produktů, a při překročení určité cenové hranice nákupu dokonce většina prodejců dává dopravní slevu, mnohdy absolutní. Přechytračit tento stav může jen zákazník, který trvalé potraviny bude doma dlouho skladovat. Ale měl by za takových okolností internetový obchod ještě smysl?
Chytračit s nákupem však nakonec museli i organizátoři testu. Aby u některých obchodů splnili cenový limit pro nejnižší možnou objednávku a aby vůbec bylo co balit do kontrolního balíku, museli přikoupit zboží, které původně nechtěli.
Pro salát jen za humna.
Vítězná Rozmarýna sídlí v Praze na Smíchově v symbióze s kamenným obchodem zdravé výživy. „Žena Eva se stará především o odborné zázemí, já jsem spíše obchodník,“ popisuje dělbu práce v rodinném podniku Pavel Semotán. Internetový server www.rozmaryna.cz nabízí zhruba 600 certifikovaných potravin, oprávněných užívat značku bio. Z toho 37 druhů čerstvé zeleniny. Některé z nich však občas na skladě nejsou. „Zejména v létě se snažíme mít co nejvíce čerstvé zeleniny. Jenže natě a saláty o to více vadnou, a tak nemůžeme nakoupit velké zásoby. Když chybí nějaký jiný druh biozeleniny, pak je to většinou proto, že ho ekozahradníci nestačili vyrobit. Celou Prahu, všechny bioobchody včetně internetových, zásobuje pouhých pět certifikovaných pěstitelů, o moc víc jich po Čechách neseženete. Na Moravě je ekozahradníků více. Jenže my se snažíme mít co nejširší nabídku, ale ne za každou cenu. Daleká doprava nejen prodražuje zboží, ale je v rozporu s filozofií potravin pro zdraví. Není rozumné je tahat z druhého konce světa. Když se sečtou klady a zápory, zdravější je to, co vyroste za humny. Jenže pět pěstitelů zeleniny je málo,“ vysvětluje Semotán.
Než před dvěma roky začali Semotánovi na internetu obchodovat s biopotravinami, měli za sebou už dlouhá léta zkušeností jako jejich konzumenti. „Máme bohaté teoretické zázemí, a tak zákazníkům nabízíme podporu všeho druhu na e-mailu i po telefonu. Řekneme jim nejen, jak si mají zboží vybrat a objednat, ale i leccos o jeho vlastnostech a zejména o kuchyňském využití,“ dodává Semotán.
S úsměvem kurýra.
Kurýr Rozmarýny s nákladem potravin vyráží druhý pracovní den po internetové objednávce v domluvený čas na domluvené místo. Zboží se dodává mezi devátou a jednadvacátou hodinou, ale tato hranice se v případě výjimečné potřeby striktně nedodržuje. Za své služby si kdekoli v Praze účtuje 100 korun, přesáhne-li však objednávka 800 korun, je cesta zdarma. Cenu zná zákazník předem, nasčítává se mu při každém uložení další položky do pomyslného internetového nákupního košíku. Zaplatí kurýrovi, až když si zkontroluje, zda je dodané zboží v pořádku.
Rozesílání zboží na dobírku mimopražským odběratelům e-shop zastavil. Vznikaly při něm velké ztráty a obchod prodělával. Nahradí ho jiná služba České pošty – obchodní balík, u něhož je zaručena dodávka do druhého dne a další přepravní výhody. Zákazníka ale vyjde dráž.
Zcela bez dalších výdajů je naopak přímý odběr objednaného zboží v prodejně. Tento způsob však lidé využívají málo, přicházejí většinou jen ti, kteří chtějí čerstvé pečivo i v pozdním odpoledni, kdy už bývá vyprodáno.
„Ideální způsob ze všech tří jmenovaných je kurýr,“ je přesvědčen Semotán. “Prohlubuje osobní vztah zákazníka k firmě, který musí být v souladu s naší prodejní filozofií založen na důvěře. Pak je skoro pravidlem, že zákazník, který se jednou nahodile ozve, se stává našim pravidelným odběratelem,“ vysvětluje.
To je ideální průběh obchodu. Při kontrolní objednávce ale komunikace s novým zákazníkem vázla, kurýr nejprve vyrazil naslepo, a když se po zbytečné cestě konečně domluvil, vrátil se už bez objednaného květáku, který mezitím prodala kamenná prodejna. Ani tato vada však nezviklala porotce, kteří ocenili pestrost bionabídky (vedle šesti set položek kvality bio však Rozmarýna dodává i stejné množství konvenčních potravin), rychlost dodávky i formu distribuce. Nejvýrazněji však zabodovala sofistikovaným pojetím internetového obchodu.
Kamarádská konkurence?
Nestor českého internetového obchodu s více než pětiletou zkušeností www.biopotraviny.cz překvapivě skončil až uprostřed hodnoceného pole. Také v jeho nabídce suverénně vede čerstvá zelenina. Filozofie jeho prodeje je však zcela odlišná. Celý týden shromažďuje objednávky. Ve čtvrtek je uzavře a tři pracovní dny má na jejich sumarizaci, objednání čerstvého zboží od dodavatelů a jeho dovoz do centra obchodování. Zde se zboží roztřídí na základě zakázek a kurýr je v jednom zátahu zcela čerstvé v úterý večer rozveze. Následující den odejdou balíky a zásobí se kamenné prodejny, jak přímo, tak krabicemi pro ty, kteří si přijdou vyzvednout objednávky.
„Například výrobkyně kozích sýrů prokazatelně přijíždí zásobit pražské bioobchody jen v úterý. My je lidem rozvážíme zcela čerstvé. Ale v pátek, kdy jiní teprve reagují na aktuální objednávky, už mají sýry leccos za sebou,“ připomíná Miloš Růžička z portálu www.biopotraviny.cz na obhajobu svého distribučního způsobu.
Semotán vůči takovým poznámkám namítá, že kozí výrobky mají minimální trvanlivost deset dní a že kozí sýry a jogurty nemohou způsob okamžitých dodávek nijak ohrozit. Vzájemnou konkurenci přitom nijak nepociťuje. „Internetové obchodování je spíš druh spolupráce, jak dát společně o sobě vědět,“ tvrdí.
Růžičkovi kurýři po Praze účtují od 60 do 180 korun dle vzdálenosti, k obchodnímu balíku firma připočítává pětadvacetikorunové balné.
Závěrečné biopiruety.
Stříbro patří Brnu. „Získal ho moderní přehledný portál www.biosfera.cz s příjemným uživatelským prostředím a rychlou navigací, dobrou orientací, zda zboží je právě na skladě, i uspokojivou distribucí,“ zdůvodňuje druhé místo předseda poroty z Ligy ekologických alternativ Jiří Dvořák. Spokojen je i se třetím elektronickým obchodem www.dobrykramek.cz, jenž prokázal životaschopnost ve dvou menších městech, v Jaroměři a ve Dvoře Králové. „Vyznamenal se nejlepšími službami při doručení zásilek, protože přikládá letáčky a úhledně balí. Při další objednávce lze uplatnit kupon na poštovné zdarma. A platit v něm lze i stravenkami,“ pochvaluje Dvořák.
Spotřebitelský test ovšem odhalil i vážné obecné nedostatky – přes internet se vůbec neprodává biomaso ani výrobky z něj, jen málo obchodů nabízí certifikovanou zeleninu a zanedbatelná je i nabídka biopečiva. Výrazný podíl biopotravin v celkové nabídce (přes 90 procent) byl jen u dovozce www.vitektrade.cz. Ostatní portály usilující o pověst biobchodů, měly certifikovanou nabídku sotva u poloviny produktů. Plesnivý chleba si však po jedenácti dnech příprav odvážil doručit jen portál www.zzbrno.cz , který navíc bez vysvětlení nezaslal sedm potravin, ač jednu z nich účtoval.
