Jak dostat právo na svou stranu

V Česku najdeme téměř devět tisíc advokátů. Odpověď na otázku, koho z nich vybrat, aby nás zastupoval před soudem, nebo nám poskytl právní pomoc při obchodním jednání, nemusí být vždy jednoduchá.

Autor: Jakub Stadler

Správně zvolený advokát nám však může ušetřit miliony. Co bychom tedy měli při hledání právníka zvážit?

Procházíte městem, otevíráte poštovní schránku, díváte se na televizi nebo posloucháte rádio – můžete dělat v podstatě cokoliv, ale pokud přitom nejste ztraceni někde uprostřed hlubokého lesa, vždy riskujete útok reklamy. Ta vám sice zaplaví mozek přívalem zbytečných informací, jejichž objektivita je do značné míry pochybná, ale občas v ní můžeme nalézt střípek zprávy, která se může hodit.

Budete-li ale hledat poskytovatele právních služeb, dostanete se do zcela jiné situace. Věrná a všudypřítomná přítelkyně reklama začne být nezvykle zamlklá. S výběrem advokáta vám příliš neporadí. Není to proto, že by advokáti obecně považovali tento způsob sebeprezentace za zbytečný či nedůstojný. Česká advokátní komora však své členy drží v tomto ohledu na uzdě – a ta je poměrně krátká.

Na reklamu nespoléhejte

Stavovské předpisy komory advokátům reklamu obecně dovolují. Její kárná komise však zároveň velmi pečlivě hlídá, zda svou formou a obsahem reklama nepřekračuje meze, za nimiž by mohla ohrozit důstojnost advokátního stavu. V minulosti tento orgán rozhodl například o tom, že advokát nesmí inzerovat svoji advokátní kancelář na igelitových taškách. Komise dále zakázala rozšiřování letáků, informujících o činnosti advokáta a nabízejících právní služby. Kárného provinění se dopouští rovněž ten advokát, který své služby nabízí někomu, s kým se pracovně ani soukromě nestýká, a kdo je po něm sám nepožadoval.

Na reklamu či přímé oslovení advokátem se tedy při výběru vhodné advokátní kanceláře příliš spoléhat nemůžeme. Tato skutečnost má však i své světlé stránky. V oblasti právních služeb nás například nematou různé výhodné a ještě výhodnější nabídky známé například z bankovního sektoru. Mezi advokátními kancelářemi ale najdeme i takové, které se jakémukoliv zviditelnění vyhýbají. Důvodem není přílišná skromnost jejích členů, ale skutečnost, že mnozí klienti z různých důvodů ocení absolutní diskrétnost. Tu hledají u kanceláří, o jejichž existenci pokud možno nikdo neví.

Na seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou bylo v říjnu zapsáno 8716 aktivních advokátů. Přesto, že mnozí odborníci již delší dobu vyjadřují obavy, že trh neustále rostoucí počet právních zástupců neunese, stále jich přibývá. Zvyšování počtu advokátů pravděpodobně ještě chvíli potrvá. Napovídá tomu zejména skutečnost, že advokátních koncipientů (tedy potenciálních advokátů) je dnes okolo tří tisíc.

Chcete-li tedy svůj problém svěřit do rukou advokáta, máte z čeho vybírat. Jak ale postupovat, abychom zvolili toho správného odborníka? Při nákupu auta či domu se můžeme do značné míry spolehnout na vlastní rozum a vkus či na radu odborníka. Hledáme-li právní služby, ocitáme se v obtížnější situaci. Auta i domy si můžeme prohlédnout, ale ve složitých právních kauzách se mnohdy vyznají jen ti, kteří je sami řešili či řeší. Laik dokáže správnost postupů profesionálů posoudit jen stěží. Když si chceme dát postavit dům, je jistě důležité, zda se nám předchozí práce architekta líbí či ne, přestože třeba nejsme schopni posoudit technické parametry budov. Pokud však hledáme právní zastoupení, bylo by nemoudré rozhodovat se podle vzhledu hlavičkového papíru či úpravy dokumentů.

Jak tedy klienti advokátních kanceláří postupují? „Nejčastěji se stává, že se na advokáta či advokátní kancelář obrátí nový potenciální klient na doporučení některého jeho stávajícího klienta,“ konstatuje advokát Radek Hudeček z ostravské kanceláře Enenkl Vyroubal Brudný. Jeho odpověď není výjimečná. Na otázku, co k nim přivádí nové klienty, odpověděli všichni námi oslovení advokáti shodně – především je to právě doporučení.

Většina lidí se tedy před tím, než zamíří do advokátní kanceláře, zeptá svých známých, s
kým mají dobrou zkušenost. V ideálním případě zjistí, že někdo, komu věří, měl podobný problém, svěřil jej určitému advokátu, ten jej úspěšně vyřešil – a navíc byl relativně levný. Jenže nežijeme v ideálním světě, a tak se může stát, že takové štěstí mít nebudete.

Jaké právníky potřebujeme?

Jedna ze základních otázek, kterou bychom si měli položit, než začneme hledat advokáta, zní, jak velký je náš problém a jaký je jeho charakter. Měli bychom se tedy ptát, zda nám bude k jeho vyřešení stačit jediný advokát, anebo zda je to práce pro tým odborníků. Klienti malých kanceláří mohou na rozdíl od těch, kteří se obracejí na ty velké, počítat s individuálním přístupem. „S klientem navazuji užší vztah, než obvykle vzniká mezi právníkem velké kanceláře a jeho zákazníkem,“ říká Jan Matějíček, advokát vykonávající svou praxi samostatně. Advokát Michal Dlouhý z velké mezinárodní kanceláře White & Case s ním souhlasí. „Výhodou malé advokátní kanceláře či samostatných právníků je zejména osobní přístup ke kauze a klientovi.“ K výhodám velké advokátní kanceláře podle Dlouhého naopak patří schopnost poskytnout komplexní právní poradenství s vysokou mírou specializace a počet právníků dovolující týmovou práci na jednom případu.

Uvedené klady ocení zejména větší firmy. „Výhodami velkých advokátních kanceláří s pevnou strukturou je schopnost zpracovat rozsáhlou agendu velké společnosti – například její transformaci či právní audit. Tyto kanceláře mají také možnost zpracovávat ve velkých objemech jednotvárnou agendu typu standardizovaných smluv či vymáhání pohledávek,“ vysvětluje samostatný advokát Ladislav Kolačkovský. Výhodami samostatně působících advokátů či menších kanceláří je pak podle něj schopnost nabídnout různé specializace, které většinou velké kanceláře s ohledem na složení a potřeby své klientely nenabízejí.

Slova Kolačkovského potvrzuje i Robert Němec, partner jedné z největších českých právních kanceláří PRK Partners. „PRK se specializuje na obchodní a finanční právo. V oblasti trestního práva poskytujeme právní služby pouze okrajově. Neděláme obecné občanské a rodinné právo. Důvodem, proč v těchto oblastech právní služby neposkytujeme, je spíše odlišné zaměření naší kanceláře. Jednoduše řečeno, děláme to, v čem jsme dobří,“ konstatuje. Podobně je na tom i ostravská kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři. „Věnujeme se zejména oblasti informačních technologií a obchodního práva, vyhýbáme se trestnímu, občanskému, správnímu a rodinnému právu, protože jim nerozumíme,“ otevřeně přiznává partner této kanceláře Lukáš Jansa.

Zejména ve velkých advokátních kancelářích narazíme na právníky, kteří jsou dokonalými odborníky například v oblasti derivátových obchodů, ale kdyby měli řešit vlastní problém třeba v oblasti rodinného práva, raději si najmou jiného advokáta. Fungují totiž v rámci týmu a věnují se pouze své specializaci. Samostatní advokáti obvykle mívají větší přehled – často provozují to, čemu se říká generální právní praxe. Jejich výhodou je orientace v mnoha oblastech práva, přičemž v některé z nich se samozřejmě vyznají lépe. Složitost našeho právního systému zkrátka nepřipouští existenci univerzálních odborníků.

Hledejme odborníky! Při hledání advokáta bychom si proto měli dát pozor na to, abychom nenarazili na „odborníka na všechno“. Pokud soudíte, že je váš problém v nějakém ohledu specifický, pokuste se ještě předtím, než jej někomu svěříte, zjistit, zda se ten někdo skutečně věnuje dané oblasti. Nejen, že si tím ušetříte čas, ale zároveň se vyhnete nebezpečí, že se vaše věc dostane do nesprávných rukou. „Někteří advokáti připomínají lékaře, který se snaží být neurochirurgem, dermatologem, pediatrem a ortopedem dohromady. Riziko spočívá v tom, že klient většinou nepozná, zda jsou diagnóza a způsob léčby správné, a svému advokátu důvěřuje, což se mu nemusí vyplatit,“ upozorňuje Jansa. Zvláštní pozornost bychom pak měli věnovat výběru poskytovatele právních služeb v situacích, kdy nás čeká přeshraniční spor či se třeba jen chystáme uzavřít smlouvu se zahraničním subjektem. Chceme-li prodat své staré auto sousedovi, bylo by zbytečné najmout si k sepsání kupní smlouvy mezinárodní advokátní kancelář. Hledá-li ale zastoupení například výrobce zboží, který je zároveň distribuuje do nejrůznějších koutů světa, pomoc mezinárodní kanceláře se mu může vyplatit. Právní řády různých států bývají velmi odlišné, a to, že je někdo odborník na české právo, ještě neznamená, že se vyzná i v těch ostatních. Některé advokátní kanceláře působící v Česku se proto sdružují v různých mezinárodních asociacích zabezpečujících vzájemnou pomoc při poskytování právních služeb. Jiné jsou přímo součástí rozsáhlých mezinárodních sítí, v jejichž rámci funguje dobře propracovaný systém spolupráce. Příkladem tohoto typu právních kanceláří je již zmíněná White & Case či CMS Cameron McKenna (obě s&iac
ute;dlí v centru Prahy). „Výhody velkých mezinárodních advokátních kanceláří vidím především v možnosti nabídnout našim klientům právní poradenství stejné kvality napříč různými jurisdikcemi, respektive v celé Evropě. Nespornou výhodou je také vzájemná spolupráce jednotlivých kanceláří a sdílení našeho know-how. Lokální kanceláře takové možnosti nemají,“ podotýká řídicí partnerka pražské kanceláře CMS Cameron McKenna Iveta Plachá. Následující doporučení zní možná banálně, ale neměli bychom na ně zapomínat. Chtějte poznat člověka, který bude řešit váš případ. Přesto, že třeba nebudete schopni posoudit míru jeho odbornosti, zjistíte alespoň to, zda vám vyhovuje jeho přístup k práci a k vám jako ke klientovi. Člověk, s nímž jednáte o uzavření mandátní smlouvy, přitom nemusí být tím, kdo bude naplňovat její obsah. Advokáti totiž svěřují mnohé úkony svým koncipientům – takže se může stát, že se vaší věcí nebude zabývat pouze ostřílený praktik, ale především čerstvý absolvent právnické fakulty. Pokud advokát věnuje vedení svých koncipientů a kontrole jejich výstupů dostatečnou péči, není třeba se tím znepokojovat. Práce advokátního koncipienta má navíc často tu výhodu, že je pro klienta levnější než práce advokáta. Některé kanceláře totiž mají dvojí hodinové sazby – sazba za hodinu práce koncipienta je přitom o poznání nižší než za hodinu práce advokátů. V každém případě je dobré vědět, kdo za vás bude jednat u soudu či kdo sepíše vaši smlouvu. Osobní kontakt s člověkem, který má dostat vaši kauzu na starost, ale není vždy samozřejmostí. Příčinou je strach o klienta. Mnozí advokáti dělají všechno pro to, aby se jejich koncipient s klientem pokud možno vůbec nesetkal. Případy, kdy čerstvý absolvent advokátních zkoušek „odvede“ svému bývalému školiteli jeho klienta, jsou totiž poměrně běžné. Ceny služeb advokátů

Zatímco například v oblasti maloobchodu je stále zásadním problémem skutečnost, že velké nadnárodní firmy tlačí ceny zboží dolů a likvidují tak menší podnikatele, na poli právních služeb tato potíž nevzniká. Služby velkých kanceláří patří naopak k těm dražším. A kolik tedy za právníka zaplatíte?

Ceny právních služeb jsou do značné míry zahaleny rouškou tajemství. Mnoho kanceláří je stanovuje v závislosti na konkrétním případu. „Nemají pevnou cenovou politiku. Ke každému mandátu přistupují individuálně a ceny dojednávají s klientem s ohledem na konkrétní aspekty mandátu. Své služby účtují buď na bázi hodinových sazeb, nebo paušálně. Transakční práce přitom bývá dražší, protože je náročnější a vyžaduje hlubší know-how, zatímco běžné korporační a pracovněprávní poradenství mívá sazby nižší.

„V Praze se ceny za kvalitní právní služby pohybují zpravidla od dvou a půl tisíce až po deset tisíc korun za hodinu. My účtujeme v průměru tři až čtyři tisíce korun, podle složitosti případu,“ říká Jaroslav Havel, řídicí společník advokátní kanceláře Havel & Holásek. Tato pražská kancelář je se svými osmdesáti právníky v současné době největší na českém trhu. Podle Havla patří ve své kategorii k těm levnějším. „Pohybujeme se spíše na spodní hranici sazeb velkých renomovaných kanceláří. Čeští právníci se dlouhodobě snaží být v řadě oborů práva cenově přiměřenější alternativou mezinárodních právních firem,“ vysvětluje.

Obecně platí, že menší kanceláře bývají levnější a pražské jsou zase dražší než ty, které najdeme jinde v republice. „Nejběžnější sazba odměny se u nás pohybuje okolo jednoho a půl až dvou tisíc korun za hodinu právní služby,“ říká advokát Hudeček působící v Ostravě. Nižší ceny potvrzuje i jeho ostravský kolega Jansa. „Naše hodinové sazby se pohybují běžně od dvou do dvou a půl tisíce korun,“ konstatuje.

S ohledem na tyto nikoliv nevýznamné cenové rozdíly je pražský klient hledající právní zastoupení jinde v republice relativně častým jevem. Rozhodně totiž nelze tvrdit, že by úroveň právních služeb poskytovaných v jiných částech Česka byla nižší. Nevýhodou tohoto postupu ale může být náročnější komunikace, pramenící z větší vzdálenosti dělící klienta a jeho advokáta.

V Praze rovněž najdeme (na rozdíl od zbytku republiky) mnoho velkých kanceláří, jejichž právníci mají zkušenosti s miliardovými obchodními transakcemi. Pokud tedy hledáme někoho, kdo by nám pomohl například s velkou fúzí či akvizicí s přeshraničním prvkem, nebo se vstupem na kapitálový trh, je pravděpodobnější, že vhodného odborníka najdeme v naší metropoli. Samostatný advokát z malého města, jehož denním chlebem jsou sousedské spory, by nám v tomto případě moc nepomohl.

Žebříčky těch nejlepších

Hledáte-li pro svůj případ skutečně uznávaného odborníka, mohou vás zajímat i jiné zdroje informací o právnících než vaši přátelé a známí. Zejména v zahraničí mají velký vliv na rozhodování budoucích klientů advokátních kanceláří výsledky průzkumů nezávislých hodnotitelů. „V zahraničí exis
tuje mnoho žebříčků hodnotících úroveň právních firem. K těm nejprestižnějším patří americký Chambers Global nebo britský PLC Which Lawyer?, vypracovávaný společností Practical Law Company,“ uvádí příklady partner advokátní kanceláře PRK Partners Martin Kříž. Tyto a jim podobné žebříčky hodnotí právní servis v zemích celého světa. Díky společnosti Epravo.cz však máme i svá národní nezávislá hodnocení.

První ryze česká vlaštovka, která hodnotila úroveň našich právníků, přiletěla v listopadu roku 2005. Byla jí soutěž Právník roku. Tato mezi právníky stále populárnější soutěž funguje dodnes, nezaměřuje se však na posuzování úrovně služeb advokátních kanceláří, ale na výběr toho nejúspěšnějšího ze všech právníků (tedy nejen z advokátů). Hodnocení advokátních kanceláří se Epravo.cz věnuje teprve od loňského roku. Nesestavuje přímo žebříček v pravém slova smyslu čili pořadí několika nejlepších, ale hledá nejkvalitnější a nejúspěšnější kanceláře ve stanovených oblastech právních služeb.

„Účelem soutěže je nezávislé hodnocení firem v jednotlivých oborech práva a druhým snaha dát českému zadavateli právních služeb návod k výběru lídra právě v daném oboru,“ vysvětluje předseda představenstva pořadatelské společnosti Epravo.cz Miroslav Chochola. Soutěž je pořádána pod záštitou ministra spravedlnosti a odbornou garancí České advokátní komory. A jak se nejlepší kanceláře vybírají? Hodnocení se skládá ze tří složek. „První z nich je hodnocení kanceláří mezi sebou navzájem. Druhou je posudek nezávislých hodnotitelů, což je zhruba čtyřicítka osob z významných firem a státních institucí, kteří s výsledky práce kanceláří přicházejí do styku a jsou kvalitu služeb schopni posoudit,“ popisuje předseda dozorčí rady pořadatele Jaroslav Vaško. Třetí složku hodnocení pak provádí sám pořadatel. Posuzuje přitom právní složitost a společensko-ekonomický význam transakcí, na nichž tyto kanceláře pracovaly.

Na výsledky soutěže se proto lze do značné míry spolehnout. V prvé řadě bychom se ale při výběru kanceláře měli řídit svým vlastním úsudkem. Přesto, že třeba nejsme schopni udělat si názor na odbornost advokáta, mnohé nám napoví i způsob, jakým s námi komunikuje či reference jeho předchozích nebo stávajících klientů.