HOSPODÁŘSKÁ KOMORAHospodářská komora ČR provedla v uplynulých týdnech průzkumné šetření, jehož cílem bylo zjištění, jak jsou programy podpor uzpůsobeny reálným potřebám malého a středního podnikání a jaké tendence dalšího vývoje mezi firmami v tomto sektoru převažují.
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA
Hospodářská komora ČR provedla v uplynulých týdnech průzkumné šetření, jehož cílem bylo zjištění, jak jsou programy podpor uzpůsobeny reálným potřebám malého a středního podnikání a jaké tendence dalšího vývoje mezi firmami v tomto sektoru převažují.
Šetření se zúčastnilo 212 podniků s přibližně rovnoměrným rozdělením počtu respondentů mezi jednotlivými kategoriemi velikosti od mikrofirem až po středně velké firmy s počtem zaměstnanců do 250.
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že téměř všechny (97 procent) podniky mají zájem svoji činnost rozvíjet a rozšiřovat. Pouhá desetina firem zvažuje, že by rozšířila činnost v jiném oboru podnikání, než jakému se věnuje dosud, zbývajících devadesát procent účastníků průzkumu odpovědělo, že rozvoj hodlá realizovat ve stávajícím oboru. „Z tohoto zjištění vyplývá, že programy podpor, které jsou firmám nabízeny, by měly být více inspirativní a spíše zaměřeny na perspektivní obory. Jinak hrozí konzervace struktury ekonomiky, což by v budoucnu mohlo tuzemskému hospodářství působit značné problémy,“ tvrdí zpracovatel průzkumu Hospodářské komory ČR Miloš Brachtl. Více než polovina dotázaných subjektů (55 procent) hodlá hledat odbytiště na domácím trhu, na zahraniční trhy se chystají expandovat spíše firmy větší.
Jeden z okruhu dotazů se týkal způsobu financování, jenž by podniky použily pro realizaci rozvojového záměru. V naprosté většině případů (74 procent) podnikatelé preferují financování úvěrem, pouze v dílčích případech by uvažovali o vstupu společníka (šest procent), o prodeji firmy kapitálově silnější společnosti (pět procent), o majoritní fúzi s jiným podnikem (čtyři procenta) nebo o přechodu na akciovou společnost (tři procenta).
Respondenti průzkumného šetření odpovídali také na dotazy týkající se konkurence, tak jak ji vnímají ve svém oboru a regionu. Jednačtyřicet procent dotázaných subjektů označilo za nejvýznamnější konkurenty všechny firmy v daném oboru působící na území Česka, o něco méně respondentů (28 procent) upřesnilo, že jde o subjekty působící pouze v jejich regionu. Nejvážnější konkurenty představují podniky Evropské unie pro necelou pětinu respondentů, podniky z třetích zemí pouze pro dvanáct procent českých firem. „Důležitým zjištěním pro nás bylo, že za nejvýznamnější konkurenční výhodu považují naše firmy cenu produktu. Programy podpor by podle mne měly na tuto skutečnost zareagovat a směřovat i do výrobní oblasti,“ říká Miloš Brachtl. Hned po ceně výrobku označili podnikatelé za největší „výhodu“ nekalé prostředky posilující konkurenceschopnost produktů, jako je korupce a nekalá konkurence. „Tyto výsledky by měly být jasným signálem, že je třeba pracovat na kvalitě podnikatelského prostředí obecně. Špatná vymahatelnost práva a právní nejistoty podnikatelů, stejně jako nedostatečná kontrola ze strany státní exekutivy, patří k Hospodářskou komorou často kritizovaným oblastem podnikatelského prostředí,“ uzavřel prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
Tuto část připravuje Hospodářská komora ČR Viktorie Plívová, mluvčí HK
