Naše společnost se zabývá výrobou nábytku. Z ekonomických důvodů jsme oslovili slovenskou účetní firmu s žádostí o zpracování našeho účetnictví.
Tato společnost nám po poskytnutí dohodnuté služby vystavila fakturu bez DPH s odůvodněním, že se jedná o takzvanou službu reverse charge. Je to tak v pořádku? Kdo tedy DPH odvede?
podnikatel z Ostravska
Ano, je to v naprostém pořádku. Firma registrovaná na Slovensku může poskytnout poradenské služby české firmě. Obecně by tato služba podléhala slovenské dani z přidané hodnoty a český odběratel by musel uplatňovat nárok na odpočet daně na Slovensku.
Systém reverse charge, tedy systém obráceného zdanění, však umožňuje, aby slovenský poskytovatel vystavil fakturu bez DPH a daňovou povinnost by vyřídil český subjekt. Faktura přitom musí obsahovat informaci o tom, že se uplatní systém obráceného zdanění.
Narůstající propojování ekonomických vazeb na mezinárodní, zvláště pak evropské úrovni se projevuje i v nárůstu služeb poskytovaných přes hranice jednotlivých států. Z důvodu zjednodušení poměrně komplikovaných otázek zdaňování těchto přeshraničně poskytovaných služeb daní z přidané hodnoty je řada služeb vyčleněna a zdaňována v režimu obráceného zdanění.
Obecně uvedenou problematiku upravuje zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), a to v souladu s úpravou danou Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.
Režim obráceného zdanění je postup, kdy služby nejsou zdaňovány jejich dodavatelem ani poskytovatelem (což je obvyklé), ale naopak jejich odběratelem či příjemcem. Tento postup umožňuje, aby odběratel nebo příjemce zdanil službu ve svém státě namísto složitého uplatňování nároku na odpočet daně ve státě dodavatele či poskytovatele služeb. Služby, kterých se uvedený režim týká, jsou vymezeny v § 10 zákona o dani z přidané hodnoty. Patří mezi ně kupříkladu:
• poradenské, právní, účetní a podobné služby,
• poskytnutí pracovní síly,
• nájem movité věci s výjimkou prostředků pro dopravu,
• elektronické služby.
Zákon obecně stanoví místo plnění při poskytování služeb jako místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. U „obráceně zdaňovaných“ služeb však platí odlišný režim. Při poskytnutí uvedených služeb zahraniční osobě je místem plnění místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání. Je-li služba poskytnuta provozovně, pak je místem plnění místo, kde je umístěna provozovna.
V rámci poslední novely zákona o dani z přidané hodnoty byla nově upravena situace, kdy je určeno místo plnění ve třetí zemi a služba je poskytnuta plátci. Pokud tato osoba spotřebovala uvedenou službu v tuzemsku, je místo plnění stanoveno rovněž v tuzemsku.
Příjemce služby je povinen doplnit na obdržený doklad do patnácti dnů ode dne pořízení tyto údaje:
• datum uskutečnění pořízení,
• základní nebo sníženou sazbu daně,
• výši daně uvedenou v korunách,
• datum, k němuž byly uvedené údaje doplněny.
Při správném uplatnění mechanismu obráceného zdanění je konečný efekt pro příjemce i poskytovatele služby daňově neutrální. Při jeho nedodržení někdy naopak dochází i k dvojímu zdanění služby. Přitom v případech, kdy daň byla nesprávně odvedena v zahraničí, nemá příjemce služby žádný nárok na navrácení daně.
Význam uplatnění správného postupu narůstá jednak s novým požadavkem na rozlišování společností a jejich zahraničních provozoven, jednak s tím, že se od roku 2010 předpokládá další rozšíření okruhu služeb, u kterých bude možné mechanismus obráceného zdanění uplatnit.
Tomáš Pacovský, daňový konzultant Apogeo
