V Ruské federaci byl letos v dubnu přijat nový zákon upravující podmínky investic zahraničních subjektů do společností strategického významu pro národní obranu a státní bezpečnost. Rusko tím získalo další prostředek kontroly vstupu zahraničních subjektů na ruský trh. Na základě tohoto zákona nyní zvláštní vládní komise uděluje souhlas zahraničním subjektům k získání podílu nad stanovený limit v některé ze společností strategického významu. Souhlas se uděluje před uskutečněním transakce. Vstup do společnosti strategického významu nabytím podílu pod stanovený limit musí komise alespoň následně notifikovat. Předsedou vládní komise byl ustaven bývalý prezident a současný předseda vlády Ruské federace Vladimir Putin.
Vymezení oblastí
Společností strategického významu se rozumí ta, která vykonává nejméně jednu ze zákonem vymezených činností. Především jde o společnosti, které nakládají s radioaktivními a jinými nebezpečnými odpady, vyrábějí jaderná zařízení, vyvíjejí zbraně a obchodují s nimi, pohybují se v oblasti letectví a kosmonautiky. Samozřejmě že odvětví těžby ropy a plynu je také strategickou oblastí. Zákon však pamatuje i na další oblasti, jako jsou rozhlas a televize, telekomunikace, vydávání periodických publikací či tisk dokumentů přesahující určitý objem. Strategické oblasti jsou široce vymezené. Vágní specifikace činností proto může katapultovat mnoho firem do skupiny „vyvolených“ strategických společností. Přitom mnoho z nich určitě nebude mít strategický význam pro národní obranu a státní bezpečnost v jejich pravém smyslu.
Kontrola a souhlas
Souhlas vládní komise je vyžadován, pokud by měl nabyvatel získat kontrolu nad společností strategického významu. Kontrolou se rozumí právo vykonávat přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasovacích práv ve společnosti. Dále také právo volit či jmenovat exekutivní orgán společnosti nebo alespoň více než polovinu jeho členů. Kontrola může spočívat i v možnosti určovat rozhodnutí společnosti. Přísnější režim je stanoven pro těžební společnosti, u nichž jsou zmíněné limity sníženy na hranici deseti procent. Rovněž pro cizí státy, mezinárodní organizace a jimi kontrolované firmy jsou stanoveny odlišné, nižší limity.
Zahraniční investor je povinen podat žádost o získání předchozího souhlasu se zamýšlenou transakcí k ruskému antimonopolnímu úřadu. Ten provádí předběžné posouzení žádosti z hlediska splnění předepsaných náležitostí a doložení požadovaných dokumentů. Antimonopolní úřad následně postoupí žádost vládní komisi s doporučením, jak o žádosti rozhodnout. Komise pak vydá souhlas se zamýšlenou transakcí. Může však také uskutečnění transakce podmínit závazkem nabyvatele plnit určité povinnosti či žádost zamítnout. Celková lhůta pro posouzení žádosti a rozhodnutí o ní by neměla přesáhnout tři měsíce. Zákon však umožňuje tuto lhůtu prodloužit o další tři měsíce.
Notifikace a porušení povinností
Zahraniční investor je povinen oznámit komisi nabytí pěti a více procent ve společnosti strategického významu do 45 dnů. Notifikaci je třeba doložit mnoha dokumenty a informacemi vztahujícími se k nabyvateli a nabývanému podílu ve společnosti strategického významu. Zejména je nutné přiložit prováděcí smlouvu, na jejímž základě byl nabyt příslušný podíl. Zákon dopadá i na transakce, které byly uskutečněné před nabytím jeho účinnosti. Zahraniční investoři proto musejí do stanoveného termínu oznámit ruskému antimonopolnímu úřadu, že drží pět a více procent ve společnosti strategického významu.
Transakce uskutečněná bez předepsaného předchozího souhlasu komise je neplatná. Pokud nelze důsledky neplatnosti transakce účinně aplikovat, může soud rozhodnout o nemožnosti vykonávat hlasovací práva spojená s podílem ve společnosti strategického významu, k jehož nabytí nebyl udělen souhlas. Soud může rovněž rozhodnout o neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou společnosti.
