Asi jako většina lidí považuji za nejbezpečnější finanční nástroje takové, které přinášejí minimální míru rizika, jako jsou vysoce úročené bankovní vklady a státní dluhopisy. Naopak nejziskovější jsou i nejrizikovější – kupříkladu do firem, které působí v oborech s potenciálně vysokým růstem, jako je například technologie a biotechnologie. Za přijatelný kompromis mezi těmito dvěma možnostmi považuji investice do úspěšných blue chip společností, které působí ve stabilních sektorech, kde se dá očekávat dlouhodobý růst. Mám na mysli zejména potravinářské společnosti, energetické firmy a jiné. Jakákoliv investice soustřeďující se na bezpečnost by měla být prováděna s výhledem na dlouhodobé držení tohoto cenného papíru. Své vlastní úspory ukládám do investičních fondů, které kombinují investování od vysoce rizikových až po bezpečné investice. Vedle toho investuji také individuálně při zachování stejné filozofie. Investuji výhradně dlouhodobě, a proto případný úspěch beru z dlouhodobého pohledu. Myslím si, že rozložení rizika do různých sektorů a různých typů investic by z dlouhodobého hlediska mělo přinést pozitivní návratnost. Typ investice také závisí na individuální situaci, v níž se daný člověk nachází. Pokud by mi bylo kupříkladu pětadvacet let a měl bych volný půlmilion, dal bych přednost investici do sportovního automobilu.
