Tempo růstu daňového inkasa se letos zřejmě opět zpomalí
Ačkoliv sociálnědemokratické vládě kdekdo vyčítá, že zlepšování výběru daní používá hlavně jako populární heslo, fakt je, že se loni výrazně zvýšilo tempo růstu daňových příjmů do státního rozpočtu. Podle současných odhadů bylo daňové inkaso do státní pok ladny asi o 2,2 procenta, tedy o 7,2 miliardy korun, vyšší, než se očekávalo. Rozhodující měrou se na tom podílely daň z přidané hodnoty a spotřební daně.
Výnos nepřímých daní byl podle dosud známých údajů vyšší o více než deset miliard, z toho DPH o sedm a spotřebních daní o 3,3 miliardy korun. Lepší daňové inkaso vedlo k tomu, že se po nepřetržitém poklesu od roku 1993 loni asi o jeden procentní bod (na 22,5 procenta) zvýšila daňová kvóta - podíl výnosu daní bez pojistného na hrubém domácím produktu.
Cena a struktura spotřeby.
Výnos daně z přidané hodnoty je závislý na ceně zboží a služeb nakoupených neplátci daně, a jeho vývoj je tedy důsledkem růstu spotřeby. Překročení rozpočtované hodnoty ministerstvo financí mimoto vysvětluje rostoucím prodejem zboží a služeb v rámci aktivního turistického ruchu (incomingu), tedy zdaněným obchodním vývozem, a subjektivním faktorem týkajícím se činnosti finančních úřadů - snížením nadměrných odpočtů.
Nemalý význam měl údajně i pokles spotřebitelských nákupů plátců daně, respektive nižší objem prodeje u menších plátců DPH, což souvisí s posilováním pozice velkých maloobchodních řetězců. Nesoulad tempa růstu výnosů daně z přidané h odnoty a konečné spotřeby, které bylo loni podstatně nižší, je podle ministerstva financí spojeno jednak se zkvalitněním práce správců daní, jednak se spotřebou financovanou příjmy z šedé ekonomiky.
Růst výnosu spotřebních daní je prakticky výhradně důsledkem zvýšení sazby u pohonných hmot a tabákových výrobků. Novela zákona o spotřebních daních zároveň příznivě ovlivnila i inkaso DPH, protože spotřební daně vstupují do jejího základu.
Firmy daly víc.
Jak je zřejmé z tabulky, výnos daní z příjmů celkově poklesl o dvě a půl miliardy, přičemž v rozhodující míře to způsobil odvod daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Ten byl téměř o čtyři miliardy nižší, než předpokládal rozpočet. Příčin je několik a dvě jsou hlavní: doda- tečná úprava daňových zákonů, která zvýšila nezdanitelnou část a upravila daňová pásma, a pomalejší růst mezd.
Tento výpadek byl částečně vyrovnán výnosem daně z příjmů právnických osob, který předčil očekávání o více než tři miliardy korun. Na jeho vývoj protisměrně působilo několik faktorů. Dolů ho tlačila klesající výkonnost ekonomiky a novela zákona o daních z příjmů, která mimo jiné zkrátila dobu odepisování investičního majetku. Ministerstvo financí si ovšem libuje, že tyto vlivy překonal příznivý dopad dřívějších opatření, která - odborně řečeno - „zamezila soustavné erozi daňové ho základu . Pod tím je třeba rozumět hlavně rovnoměrnější tvorbu rezerv na opravy hmotného investičního majetku a zpřísnění pravidel pro uznávání ztrát z prodeje cenných papírů.
Posledním významným rozdílem mezi záměry státního rozpočtu a skutečností je o dvě miliardy nižší výnos daně z příjmů fyzických osob se zvláštní sazbou, což se týká úroků z vkladů, dividend, vedlejší pracovní činnosti a podobně. Hlavní příčinou byl pokles úrokových sazeb z bankovních vkladů, který byl rychlejší, než se čekalo při sestavování loň- ského státního rozpočtu.
Jistý optimismus.
Pokud jde o nedoplatky, samo ministerstvo financí konstatuje, že se situace v minulém roce výrazněji nezměnila. Jejich podíl na kumulovaném daňovém výnosu setrvává od roku 1996 na zhruba 3,5 procenta a růst nominálního objemu padá na vrub celkového zvýšení objemu daní.
Zlepšení činnosti správců daně - finančních úřadů a ředitelství - lze konstatovat, nikoliv měřit. Jde o proces vedoucí na jedné straně ke zvýšení daňového inkasa, na straně druhé ovšem k růstu objemu nedoplatků v důsledku zlepšení ko ntrolní a vyhledávací činnosti. Zlepšení výběru daní je tedy běh na dlouhou trať, přičemž rozhodující význam patrně mají legislativní kroky, systémové změny daňové soustavy i zlepšování personálního obsazení finančních úřadů včetně ohodnocení jejich pracovníků.
To ovšem ještě nebude případ letošního roku, kdy vláda sice v návrhu státního rozpočtu hovoří o „jistém optimismu daném „očekávaným zvýšením efektivnosti daňové a celní správy , ale zároveň konstatuje, že předpokládané meziroční zvýšení daňových příjmů o 5,2 procenta je „v okolí horní hranice možných odhadů . Jde ostatně o zpomalení tem- pa růstu, protože loni daňové příjmy stouply ve srovnání s rokem 1998 o osm procent.
