Jak je skutečně levná čínská pracovní síla?

6. 12. 2004

Neexistují hodnověrné údaje, ale americká vláda provádí výzkumy

Americký úřad pro statistiku práce (BLS) každoročně porovnává výrobní mzdové náklady ve Spojených státech s přibližně třicítkou konkurenčních zemí světa. Nejnovější zpráva z 18. listopadu uvádí, že na dolary přepočtená průměrná hodinová mzda zahraničních dělníků vzrostla loni o dvanáct procent ve srovnání se čtyřmi procenty ve Spojených státech.
V těchto statistikách však přímo bije do očí absence Číny. BLS nemůže srovnávat mzdové náklady na práci v továrnách ve Spojených státech a v Číně, protože o této asijské velmoci neexistují hodnověrné statistické údaje. Proto je velmi těžké odhadnout konkurenceschopnost Číny.
Nyní se informační deficit začíná napravovat. Letos v létě najal úřad BLS Judith Banisterovou, americkou konzultantku v Pekingu, aby profiltrovala záplavu neúplných a často nepřesných statistických údajů Číny. Její cíl: vypočítat průměrnou mzdu v čínské továrně za předloňský rok – poslední, v němž jsou údaje k dispozici. BusinessWeek obdržel první přehled jejích zjištění, která budou koncem tohoto měsíce předložena BLS.
Její odhad? Mzdové náklady v čínské továrně představují všeho všudy 64 centy na hodinu. Ačkoli jde jen o hrubý údaj, který je poskládán z neúplných statistik, je to stále nejpřesnější dosud zkompilovaný odhad. Zahrnuje jak mzdy, tak i příspěvky zaměstnavatele na zaměstnanecké výhody a sociální pojištění. Navíc se netýká pouze továrních dělníků ve městech, na které se většinou soustřeďuje pozornost, ale také daleko početnějších továrních dělníků na venkově a okrajích měst. Pro srovnání: hodinová mzda v továrně ve Spojených státech předloni činila 21,11 dolaru a ve třiceti dalších zemích, které sleduje současná zpráva BLS, průměrně 14,22 dolaru.
Jak se Banisterová dostala ke svému odhadu, to je příběh trpělivého pátrání po údajích. Vzhledem k tomu, že BLS chce její údaje v budoucnosti replikovat, Banisterová spoléhala pouze na oficiálně zveřejněná čísla. Demografka ze Stanfordovy univerzity a bývalá zaměstnankyně amerického úřadu pro sčítání lidu začala u čínské Statistické mzdové ročenky. Ta se však týká jen 30 milionů továrních dělníků ve městech. Navíc zahrnuje pouze mzdy a neuvádí zaměstnanecké výhody ani sociální pojištění. Aby doplnila prázdná místa, musela se Banisterová dostat k tak obtížně dostupným údajům, jako jsou statistiky ministerstva zemědělství o venkovských továrnách. Spolu se svou asistentkou našly zásadní údaje o příspěvcích na sociální pojištění jen díky tomu, že vytrvale prohlížely stovky svazků v knihkupectví čínského ministerstva práce a sociálních věcí.

ZÁPADNÍ SAZBY Banisterová uvádí, že Čína má asi 38 milionů továrních dělníků ve městech. Oněch 30 milionů, o kterých získala údaje, vydělává v průměru 1,06 dolaru na hodinu. Dalších zhruba 71 milionů továrních dělníků na venkově vydělává okolo 45 centů na hodinu, průměr tedy činí 64 centů. V současném přehledu BLS je nejnižší hodinová mzda v Mexiku, a to 2,48 dolaru.
Vzhledem k nízkým životním nákladům se v Číně za 64 centů nakoupí stejně, jako za 2,96 dolaru ve Spojených státech. Banisterová odhaduje, že inflačně upravené platy se ve městech v letech 1990 až 2002 zdvojnásobily. (Domnívá se, že rostly i mimo města, ale neodhaduje o kolik.) Počítá s tím, že v letech 1995 až 2002 klesl počet dělnických míst ve městech asi o jedenáct milionů, protože státní podniky se zbavovaly zaměstnanců, a naopak mimo města vzrostl o pět milionů.
Západní společnosti by neměly připlout do Číny a předpokládat, že zaplatí 64 centů na hodinu. Poradce Obchodní rady Číny a Spojených států R. Mark Mechem se domnívá, že firmy obvykle chtějí mít sídlo ve městech, kde jsou mzdy vyšší, a najímat kvalifikované dělníky, kteří vydělávají víc. Navíc údaje Banisterové za předloňský rok nezahrnují nedávné zvyšování mezd. Úřad BLS hodlá v příštím roce zjištění Banisterové přezkoumat. Než zahrne Čínu do svého průzkumu, musí se Číňané zlepšit ve výpočtech. Americké ministerstvo práce zahájilo zkušební průzkum zaměstnanců založený na náhodných vzorcích, a možná již brzy zveřejní výsledky. Projekt BLS zatím znamená začátek. Zjistit informace o mzdových nákladech v Číně je nezbytné. Bez správných údajů nelze vést moderní hospodářství.