Jak je to s daňovými amnestiemi? Mám u nás možnost beztrestně doplatit daň z nepřiznanéhopříjmu?
Jan Horn
Daňové amnestie využívají některé státy za účelem zvýšení příjmů státní pokladny o nepřiznané zdanitelné příjmy daňových subjektů. Amnestie pak umožní daňovému subjektu takové příjmy zdanit výměnou za beztrestnost. Státem, který v poslední době využil daňové amnestie, je například Itálie, která doufá, že tak státní pokladna dodatečně získá více než pět miliard eur. Ministerstvo financí České republiky nicméně oznámilo, že daňovou amnestii neplánuje a řešení dané problematiky přinese nový daňový řád, který nabude účinnosti 1. ledna 2011.
Na obdobném principu, jakým je daňová amnestie, funguje i takzvaná účinná lítost, která je jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti a je upravena v trestním zákoníku. Pokud někdo úmyslně nepřizná či zkrátí daň, vystavuje se nebezpečí postihu, a to za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Účinná lítost však za splnění určitých podmínek umožňuje daňovému subjektu návrat do legality. U zkrácení daně musí dojít k dobrovolnému napravení škodlivého následku (tedy k uhrazení daně). Účinnou lítost lze tedy v Česku v souvislosti se zkrácením daně aplikovat již dnes.
Nová úprava dané problematiky v daňovém řádu pak řeší především problematiku lhůt pro vyměření daně v případě, kdy dojde k využití účinné lítosti, nebo k odsouzení daňového subjektu za daňový trestný čin. V této souvislosti je důležité upozornit na problematiku prolomení lhůt pro stanovení daně ze strany správce daně. V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, bude správce daně oprávněn vyměřit daň do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, a to bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně (taková úprava v současném zákoně o správě daní a poplatků chybí). To znamená, že bude-li daňový subjekt v trestním řízení odsouzen, hrozí mu kromě trestněprávního postihu ještě vyměření zkrácené daně za celé období. Přitom není úplně jasné, jak správce takovou daň několik let zpětně stanoví – a například možnost využít v daném případě stanovení daně podle pomůcek by mohlo být pro daňový subjekt prakticky likvidační.
Ondřej Trubač, advokát advokátní kancelář Havel & Holásek
