* Baví vás lékárenství i po 20 letech?
Jsem přesvědčen, že je to velmi perspektivní obor. Vždyť kde máte po škole tolik možností uplatnění a de facto nulovou nezaměstnanost?
* Na webu máte spoustu zpráv ze zahraničí, jak je získáváte?
Denně sleduji zhruba 600 zdrojů. Za 20 let si díky osobním kontaktům vytvoříte rozsáhlou síť, kterou jen tak za pár let nevybudujete. Proto máme informace, které jinde nenajdete. Apatykáře dělám tak, jak bych si sám představoval kvalitní informační zdroj, a vybírám, co mě jako farmaceuta zajímá. To nikdo mimo obor neumí, nenapadne jej souvislost mezi tématy tam, kde je pro farmaceuta zřejmá.
* Jak prestižní záležitostí je být na Apatykáři?
To se musíte zeptat těch, kteří jsou v našich podcastech. Ale protože oslovení hosté reagují velmi rychle a se zájmem, předpokládám, že to pro ně prestižní je. Mí němečtí kolegové tvrdí, že nebýt na takovém webu je v Německu bráno jako oborové faux pas a neodpouští se.
* Jak dokážete skloubit práci v lékárně s Apatykářem a osobním životem?
Apatykář mě živí, práce v lékárně mě ale vždy bavila a chci zůstat v kontaktu s pacienty. Za zpravodajstvím se skrývá ohromná práce. Musíte projet všechny zdroje, oslovit konkrétní osoby a dostudovat si případně danou část legislativy. Často také vyjíždíte za hosty nahrávat. Na spánek už moc času nezbyde, osobní život trpí. K tomu potřebujete velmi tolerantní partnerku, která vám poskytne zázemí a vaši práci podporuje. Já mám ohromné štěstí, že jsem tu svou před 25 lety našel (v lékárně) a moc jí děkuji, že to se mnou tak dlouho vydržela. •
