Řečníci se na konferenci Forum 2000 shodli, že předpovědi o rychlém konci hospodářské krize jsou velmi pravděpodobně příliš optimistické. Recepty na cestu z ní nabídli různé, nicméně všichni kladli důraz na význam vzdělání a vědy a výzkumu.
Autor: Jakub Stadler
Jak už bývá zvykem, i v rámci letošního Fora 2000 se uskutečnily také panely zaměřené na ekonomiku. Při diskusi moderované Janem Mühlfeitem, šéfem Microsoftu v Evropě, se jasně ukázalo, že hlavní témata konference, tedy otázky lidských práv a míru, úzce souvisí s ekonomickým růstem.
To zdůraznila především Camilla Schippa, viceprezidenta projektu Global Peace Index z Austrálie, když uvedla, že i přes některé nedostatky měření toho, do jaké míry vládne v té které zemi mír, se ukazatel GPI velmi osvědčil. Země zmítané nejistotu a konflikty přirozeně strádají i ekonomicky a přichází o desítky procent HDP za rok, zatímco ty mírumilovné zpravidla vzkvétají. Na předních pozicích v žebříčku se pravidelně umísťuje Nový Zéland, skandinávské státy, Japonsko či Kanada. Česko obsadilo v letošním roce v konkurenci 144 zemí, kde se GPI sleduje, velmi solidní 11. příčku.
Podle Ripranda Grafa, zakladatele společnosti American Asset Corporation, si podnikatelé skutečně nejvíce cení toho, když v zemi vládne stabilita a dobrá veřejná správa (good governence), což souvisí také s nízkou mírou korupce.
Jak dál?
Pokud jde o nejvýznamnější výzvy, kterým budou muset světové ekonomiky čelit při překonávání současné krize a při předcházení těm budoucím, zaznělo několik názorů. Například Jan Mühlfeit se domnívá, že světoví političtí lídři by se měli zaměřit hlavně na řešení globální nerovnováhy mezi státy (věřitelsko-dlužnické vztahy) a více zapojit rozvojové (především africké) země do světové ekonomiky.
Podle Petra Šmídy, jednoho ze šéfů Alfa-Bank, je největší výzvou budoucnosti raketový nárůst světové populace, která si nebude moci dovolit komfort dnešních vyspělých států, pokud nepřijdou naprosto zásadní technické inovace. Ty úzce souvisí s investicemi do vědy a vzdělání, dodal Šmída. Odhady počítající s poklesem porodnosti hovoří o tom, že na světě bude v roce 2050 přibližně devět miliard lidí (nyní asi 6,8 miliardy).
Více na Euractiv.cz.