Máme skvělé sestry, doktory a ostatní zdravotnický personál. Víme, že je to těžké povolání, a chceme je motivovat k další práci. Jsme rádi, že zde bude probíhat otevřená diskuse a jsme připraveni naslouchat lidem z praxe. Tak zahájil premiér Andrej Babiš konferenci Zdravotnictví 2019, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR a vydavatelství Mladá fronta, divize Medical Services, už popáté. Právě personální krize ve zdravotnictví je i podle prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů Jiřího Horeckého tématem, které v letošním roce hýbe zdravotnictvím. Premiér a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se mu proto v sále nabitém více než čtyřmi stovkami odborníků věnovali podrobněji.
Více studentů, více lékařů
Jedním z opatření, kterými ministerstvo zdravotnictví na nedostatek lékařů asester reaguje, je jedenáctiletý plán na navýšení kapacit lékařských fakult o 15 procent. Ten počítá s tím, že na platy učitelů půjde sedm miliard korun. Návrat lékařů po studiích zpět do regionů by mělo podpořit to, že studenti mohou nově po absolvování lékařské fakulty vykonávat praxi v okresních nemocnicích. Ministerstvo také počítá s novým systémem rezidenčních míst - začínající doktoři by měli dostat finanční podporu odstupňovanou podle oblastí s nedostatkem lékařů v dané specializaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že do českého zdravotnictví jde v roce 2019 rekordních 320 miliard korun, což umožňuje kontinuální růst platů.
„Celkově jde na platy o šest miliard korun navíc - sedm procent pro sanitáře, sestry a mladé lékaře, příplatek na směnnost u sester pět tisíc korun navíc a u sanitám dva tisíce korun navíc,“uvedl Adam Vojtěch. Premiér Babiš si myslí, že by sestry ve směnném provozu mohly dostávat příspěvek na bydlení podobně jako vojáci, což mu připadá smysluplnější než systém výsluh, o kterém se diskutovalo v minulosti.
Na ministerstvu vznikla pracovní skupina, která hledá pro personální stabilizaci systémové řešení. Možná by mohlo pomoci i to, že se resort pokouší snížit administrativní zátěž pro zdravotníky, aby se místo lejstrům mohli více věnovat pacientům. Nová vyhláška o zdravotnické dokumentaci snižuje požadavky na ni a ponechává více na poskytovatelích péče, zda budou vytvářet záznam a v jaké podobě. Zjednodušily se také postupy na vyřazení a zničení dokumentace. A tím to nekončí. Ministerstvo zadalo administrativní audit, který by měl hledat další možnosti zjednodušení.
Konec bloudění v systému?
Zlepšení podmínek a motivační programy pro pracovníky ve zdravotnictví by měl logicky pocítit pacient v lepší dostupnosti péče. Na periferiích by měly zafungovat dotační programy pro praktické lékaře, včetně pediatrů, a pro zubaře.
Do roku 2021 je na ně vyčleněno sto milionů korun. Cílem je zřízení nebo udržení praxe i v méně atraktivních částech republiky. Adam Vojtěch ale představil i plány na „evoluci“ v primární péči, která by měla posílit roli praktických lékařů. Ti by se měli stát vstupní bránou pacienta do systému a měli by zvládnout „odbavit“ většinu běžných problémů, ke specialistovi by měli posílat až ve skutečně těžších případech.
To by mělo zlepšit organizaci péče o pacienta - už by se neměl ztrácet v „systému“ a chodit od jednoho lékaře ke druhému.
„První úspěšný krok k reformě jsme už udělali. Praktičtí lékaři a onkologové uzavřeli dohodu, že se od nového roku o pacienty po úspěšné onkologické léčbě bude starat jejich praktický lékař, což by mělo být precedentem pro další oblasti,“ uvedl Adam Vojtěch. 9
O autorovi| Hana Boříková borikova@mf.cz
