Od letošního května je možné do Německa vyslat zaměstnance bez pracovního povolení. Přibývá firem, které toho využily. Potvrzuje to praxe Jednotných kontaktních míst, která podnikatelům radí, jak poskytovat své služby v EU. Do Německa lákají české podnikatele mimo jiné lukrativní stavební zakázky. Kromě vidiny vysokého výdělku by měli ale počítat také s vyššími náklady.
Foto: Profimedia.cz
Stavební zakázky podnikatelé zpravidla realizují prostřednictvím vyslaných zaměstnanců. Podle směrnice o vysílání pracovníků (96/71/ES) se podnikatel musí řídit pracovněprávními podmínkami hostitelského státu, které jsou v Německu zakotveny v zákoně o vysílání pracovníků. Vysílajícímu podnikateli tento zákon nařizuje například vedení výkazů pracovní doby nebo pohotovost dokladů pro případ kontroly.
Německý zákon o vysílání pracovníků
Vysílajícímu podnikateli tento zákon (zvaný Arbeitnehmer-Entsendegesetz, AEntG) nařizuje vést výkazy pracovní doby, nebo mít v pohotovosti doklady pro případ kontroly.
Vedení výkazů pracovní doby
Zaměstnavatelé jsou povinni zapisovat začátek, konec a trvání pracovní doby zaměstnavatele a přestávky v práci. Výkazy pracovní doby musí být na stavbě vždy k dispozici.
Pohotovost podkladů
Po celou dobu vyslání je nutné mít pohotově k dispozici následující doklady v německém jazyce:
- pracovní smlouvy, popřípadě jejich dodatky týkající se úhrady německých minimálních mezd
- vyúčtování mezd
- doklady o uskutečněných výplatách mezd
- formulář A1 potvrzující příslušnost k českému systému sociálního a zdravotního zabezpečení
- evropský průkaz zdravotního pojištění
Německý zákon o vysílání pracovníků je dostupný na adrese http://www.gesetze-im-internet.de/aentg_2009/index.html.
Minimální mzda a příspěvek na dovolenou
Z hlediska nákladů si podnikatel připlatí nejen za mzdy zaměstnanců, kterým musí vyplatit přinejmenším minimální německou mzdu, ale také za příspěvky do fondu dovolenkové pokladny SOKA-BAU. Minimální mzda je v Německu stanovena kolektivními smlouvami pro stavebnictví. Při nedodržování minimální mzdy může podnikatele postihnout vysoká pokuta od německých úřadů.
Zatímco v Česku je dovolenková pokladna poměrně neznámým pojmem, v Německu ji využívají všichni pracovníci ve stavebnictví k financování svých nároků na dovolenou. Pro tento sektor je totiž charakteristická nestabilita, která je způsobená častou migrací pracovníků mezi různými staveništi a zaměstnavateli, opakujícími se pracovními výpadky či závislostí na příznivém počasí. Kvůli těmto specifikům dovoluje spolkový zákon o dovolené, aby si zaměstnanec „našetřil“ nárok na dovolenou u různých zaměstnavatelů, který později může uplatnit u svého aktuálního zaměstnavatele. Pravidelné odvody do dovolenkové pokladny mají zabránit nadměrnému finančnímu zatížení zaměstnavatele, který dovolenou poskytuje. Aby na německých staveništích platila jednotná úprava dovolené, vztahuje se zvláštní úprava ve stavebnictví také na vyslané zaměstnance.
Soudní dvůr EU stížnosti nevyhověl
Protože jsou odvody do dovolenkové pokladny poměrně vysoké (představují 14,3 procenta hrubé mzdy zaměstnance), podnikatelé si na ně často stěžují a označují je za nepřiměřenou ekonomickou i byrokratickou zátěž. Nabízí se tedy otázka, zda institut dovolenkových pokladen nenarušuje svobodu poskytování služeb. Obecně platí, že svoboda poskytování služeb může být omezena pouze z důvodu převažujícího veřejného zájmu; ten musí být navíc podpořen zásadou přiměřenosti, tedy že cíle nelze dosáhnout způsobem, který podnikatele méně omezuje.
Případ dovolenkové pokladny v Německu se dostal i před Soudní dvůr EU, kdy se do boje proti dovolenkovým pokladnám zapojilo hned několik evropských firmem. Soudní důr však německou praxi označil za oprávněnou. Odvody do dovolenkové poklady sice pro vysílající zaměstnavatele znamenají zvýšení finančních nákladů, na druhé straně ale vedou k vyšší ochraně vyslaných pracovníků. Přestože se výklad Soudního dvora může jevit jako nevyvážený, tedy výhodný pro zaměstnance a naopak zcela nevýhodný pro zaměstnavatele, nezbývá českým podnikatelům než se s německou praxí smířit. Osvobození od povinnosti platit odvody do dovolenkové pokladny je totiž možné pouze v případě, kdy zaměstnavatel odvádí v domovském státě za vyslané zaměstnance příspěvky srovnatelné instituci. Na české podnikatele se tedy možnost osvobození nevztahuje.
Poradenství můžete získat na telefonní helplince v češtině
Jednotná kontaktní místa a SOLVIT
Kde hledat v Česku podporu? Síť Jednotných kontaktních míst můžete navštívit osobně na patnácti živnostenských úřadech v krajských městech, nebo je kontaktovat prostřednictvím internetového formuláře. Ten naleznete na adrese www.businessinfo.cz/cz/dotaznik-eu/.
SOLVIT sídlí na Ministerstvu průmyslu a obchodu, Politických vězňů 20, Praha 1. Kontaktovat jej můžete na telefonu 224 221 701 nebo na e-mailu solvit@mpo.cz. Více informací najdete na webových stránkách www.mpo.cz/solvit.
Na obhajobu Německa je třeba uvést, že se snaží českým podnikatelům vyjít maximálně vstříc, co se týče poradenství ohledně administrativních postupů, které jsou s odvody do dovolenkové pokladny spojené. SOKA-BAU, která je německou organizací pro sociální fondy ve stavebnictví, zřídila pro české podnikatele telefonní linku, na které je možné získat potřebné informace v českém jazyce. Její číslo je +49 611 707 4056. Na internetových stránkách SOKA-BAU je také dostupná informační brožura pro zaměstnavatele, ve které jsou obsaženy praktické návody týkající se výpočtu a odvodu poplatků, a to rovněž v češtině.
Otevření německého trhu představuje pro české podnikatele velkou příležitost. Přestože je v současné době možné do Německa vyslat pracovníky bez pracovního povolení, je nutné, aby si podnikatel ohlídal formality, které k podnikání v zahraniční patří. Pro podnikatele byla proto za tímto účelem v Česku zřízena síť Jednotných kontaktních míst na specializovaných živnostenských úřadech v krajských městech, které poskytují poradenství o podnikání v EU. Pracovníci Jednotných kontaktních míst poradí každému, kdo se chystá rozšířit své podnikatelské aktivity do zahraničí, ale neví, jak na to.
V případě, že podnikatel při svém působení v zahraničí narazí na problémy s úřady, může kontaktovat bezplatnou službu SOLVIT, která je neformálním systémem pro řešení problémů na vnitřním trhu. SOLVIT přijímá stížnosti občanů nebo podnikatelů, které úřad poškodil nesprávnou aplikací evropského práva například v oblasti přeshraničního poskytování služeb, volného pohybu zboží, uznávání kvalifikace či sociálních dávek.
Autorka pracuje na odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.
Jak spočítat odvody do dovolenkové pokladny
V případě, že vysílající podnik poskytuje služby, které spadají do oblasti platnosti německé tarifní smlouvy pro oblast stavebnictví, musí tuto skutečnost nahlásit fondu pro dovolené a mzdová vyrovnání ULAK, který je součástí SOKA-BAU.
Zaměstnavatel je po celou dobu vyslání povinen platit za každý kalendářní měsíc k 15. dni následujícího měsíce příspěvek do dovolenkové pokladny ve výši 14,3 procenta hrubé měsíční mzdy vyslaného zaměstnance. Výše mzdy nesmí být nižší, než stanovuje německá kolektivní smlouva pro stavebnictví. Aktuální výše minimální mzdy ve stavebnictví je dostupná na adrese http://bit.ly/nSrIp3.
Praktický příklad
Vyslaný zaměstnanec odpracoval za uplynulý měsíc 160 hodin na stavbě v Hamburku. Vzhledem k tomu, že jeho činnost byla kvalifikována jako jednoduché stavební a montážní práce, spadá do mzdové skupiny 1. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci minimální německou pracovní mzdu, která v tomto případě činí 11 eur za hodinu. Výpočet mzdy zaměstnance a odvodu do dovolenkové pokladny bude následující:
160 x 11 eur = 1 760 eur
1 760 eur x 14,3/100 = 251,68 eur
Za odpracovaný měsíc musí být zaměstnanci vyplacena částka 1 760 eur a do dovolenkové pokladny musí být tedy odvedena částka 251,68 eur.
Kontakt na SOKA-BAU:
Hauptabteilung Europa
Wettiner Str. 7, 65189 Wiesbaden / nebo: Postfach 5711, 65047 Wiesbaden 1
Fax: +49 611 707 4555 nebo 4553
e-mail: europaabteilung@soka-bau.de
Telefon: +49 611 707 4056 (na tomto čísle je možné získat relevantní informace v češtině)
Další informace najdete na www.soka-bau.de.
**
