Od letošního května padly poslední bariéry ve volném pohybu pracovních sil v Evropské unii. I přesto může v Německu český živnostník narazit na stejné problémy při kontrole úřady, s jakými se setkal sádrokartonář v níže uvedeném případu. Co potřebujete k tomu, abyste mohli v současnosti v Německu provozovat regulovanou živnost?
Foto: Profimedia.cz
František J. ze západočeské obce v těsném sousedství německých hranic je šikovný sádrokartonář s dlouhou praxí. Jeho známý Milan V. se věnuje různým řemeslným profesím, jeho doménou jsou především podlahy a parkety. V Česku oba působí jako osoby samostatně výdělečně činné a čas od času se některému z nich podaří získat zakázku na stavbě v Německu. Odměna v eurech je lákavá a německy se na základních věcech domluví. Již od našeho vstupu do EU tak oba párkrát za sezónu vyrážejí k sousedům a dosud vše probíhalo k všestranné spokojenosti.
V Unii pomůže SOLVIT
O další doporučení a rady stran podnikání na území Evropské unie lze požádat SOLVIT centrum. Adresa: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Politických vězňů 20, Praha 1. Telefon: 224 221 701. e-mail: solvit@mpo.cz. Web: www.mpo.cz/solvit.
Jednoho květnového dne letošního roku se ale na scéně objevil „třetí hráč“ – německý dozorčí orgán. Pan František byl klidný, vždyť každý týden v televizi slyší o Evropě bez hranic a zrovna před pár dny se s velkou pompou oznamovalo, že k 1. květnu 2011 padly i ty poslední pracovní bariéry. Navíc pan Milan nedávno v hospodě vyprávěl, jak na něj přišla úřední kontrola, zrovna když pokládal parkety v jedné německé novostavbě. Prý se jen zběžně podívali na jeho do němčiny přeložený živnostenský list, hezky poděkovali a odporoučeli se.
U Františka to ale bylo jiné. Kontroloři si ověřili jeho totožnost a konstatovali, že zde pracuje nelegálně. Zaskočený řemeslník sice mával živnostenským listem a bránil se, že jako občan EU přece nemůže pracovat nelegálně, že má české živnostenské oprávnění, platí daně, jakož i všechna povinná pojištění, a že jich je. Úředníci však byli neústupní a oznámili mu, že může v nejbližších dnech čekat obálku s výzvou k zaplacení pokuty ve výši svého měsíčního výdělku. Prý se „nezaregistroval“ a neposlal tenhle papír a pak ještě tamten.
Hned po návratu domů, ještě naplněn spravedlivým hněvem, sedl k počítači a začal hledat, jak to s tou Evropskou unií a jejími svobodami vlastně je. Narazil i na službu SOLVIT, která bezplatně pomáhá občanům a podnikatelům v případech, kdy nějaký úřad poruší jejich práva plynoucí z evropských předpisů. Přesně můj případ, pomyslel si, a za chvíli už v SOLVIT centru zvonil telefon.
SOLVIT si vyslechl jeho argumenty, ale vyhodnotil, že v tomto případě německé úřady postupovaly správně. Zároveň konstatoval, že rovněž v případě jeho známého podlaháře postupovaly úřady v souladu s právem. Pan František tomu moc nerozuměl. Proč Milan může, a on ne? Tak máme tu svobodu podnikání v rámci EU, nebo platí jen pro někoho?
S regulovanou živností to nejde tak snadno
Ano, volný pohyb služeb je realitou, možná však není tak volný, jak by si někteří představovali. Přesto se v každém případě jedná o pokrok, o kterém si ještě před dvaceti, ba i deseti lety mohli nechat zdát jen ti největší snílci. Stačí totiž vyřídit několik drobností a cesta k zahraničním zakázkám je otevřená.
Výběr neregulovaných živností v Německu
- podlahář a parketář
- pokladač kachliček
- krejčí (na míru)
- úklidová služba
- fotograf
- kosmetička
- vestavba normovaných stavebních doplňků (okna, dveře, regály)
- čištění koberců
Pokud chce česká osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykonat zakázku v jiné zemi Unie, může tak učinit na základě českého živnostenského oprávnění. Musí se jednat o dočasný či příležitostný výkon činnosti, přičemž „těžiště zájmů“ musí zůstat v domovském státě. Věc má jen jeden drobný háček: záleží na tom, o jakou činnost jde.
Živnosti se v Německu, stejně jako u nás, dělí na regulované a neregulované. Rozdíl spočívá v tom, že u regulovaných činností je třeba prokázat určitou kvalifikaci, typicky odborné vzdělání v oboru nebo několikaletou praxi. Právě to byl kámen úrazu – zatímco podlahář nebo parketář jsou činnosti v Německu neregulované, sádrokartonář je živností regulovanou.
Jaké dokumenty potřebujete?
Seznam regulovaných a neregulovaných živností je uveden v příloze německého živnostenského zákona. Většina řemeslných činností atraktivních pro naše OSVČ je v Německu regulována, přesto se však najde hodně neregulovaných. Co konkrétně je tedy třeba udělat?
Chcete-li vyjet za zakázkou a dotyčná činnost je v Německu regulována, je třeba před jejím zahájením oznámit kvalifikaci. Oznámení se provádí na řemeslnické komoře v příslušné spolkové zemi, kam je třeba zaslat kopii dokladu totožnosti, do němčiny přeložený výpis z živnostenského rejstříku a doklad o odborné kvalifikaci (což může být například výuční list a/nebo doklad o odborné praxi, tedy potvrzení, že dotyčná osoba skutečně a v souladu s právem povolání v České republice vykonávala). Toto oznámení platí na jeden rok a podnikatel se může hned dát do práce. S sebou by měl mít rovněž formulář A1, který vystaví příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení a který potvrzuje jeho příslušnost k českému sociálnímu systému. Posledním dokumentem je Evropský průkaz zdravotního pojištění, což je pouhá formalita, neboť se bude v drtivé většině případů jednat o kartičku pojištěnce.
Pokud se jedná o neregulovanou profesi, není třeba nic posílat a oznamovat. Stačí si s sebou přibalit formulář A1, výpis z živnostenského rejstříku přeložený do němčiny a kartičku pojištěnce. Byrokratické formality jsou tu tedy omezeny na naprosté minimum.
Pokud by německé kontrolní orgány vyžadovaly jakékoliv další dokumenty, jednalo by se o porušení evropského práva a případ pro SOLVIT. Tento neformální způsob řešení sporů je k dispozici zdarma, pracuje rychle a s vysokou úspěšností. SOLVITu se daří většinu případů vyřešit do šesti týdnů a ušetří tak našim občanům i podnikatelům nervy z potyček s cizími úřady, jakož i peníze za právní asistenci. SOLVIT však může pomoci pouze tam, kde dojde k porušení evropského práva ze strany nějakého veřejného orgánu, nejedná se tedy například o spor zaměstnance se zaměstnavatelem. Živnostníkům zase nemůže pomoci v případech, kdy jsou postihováni za takzvaný švarcsystém, který je například v Německu a Rakousku přísně zakázán a pokutován.
Důležitá poznámka na závěr: Není třeba pátrat v přílohách německého zákona, pokud chcete zjistit, kam spadá vaše profese a kam oznámit svou kvalifikaci! V Česku existuje síť jednotných kontaktních míst (JKM), která radí, jak podnikat v Unii, ať už dočasně jako v případě pánů Františka a Milana nebo jak se v té které zemi trvale usadit. Na JKM se můžete obrátit osobně na 15 krajských živnostenských úřadech, telefonicky nebo pomocí jednoduchého on-line formuláře na serveru BusinessInfo.cz (http://www.businessinfo.cz/cz/dotaznik-eu).
Autor působí na odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchod.
