Menu Zavřít

Oblíbenost takzvaných sick days roste. Bývají výhodné jak pro zaměstnance, tak pro firmu

19. 9. 2019
Autor: Pixabay

Sick day neboli zdravotní volno je benefit, jenž v současnosti nabízí čím dál více zaměstnavatelů. Inu, ono se vlastně ani není čemu divit. Lidí na trhu práce je stále málo, a tak se jednotlivé firmy předhánějí v tom, která z nich bude v očích potenciálních zaměstnanců atraktivnější. A peníze již dávno nejsou tím jediným určujícím faktorem. Daleko větší důraz se nyní klade na výhody, jakými jsou právě zmíněné sick days. Jak ale nastavit pravidla tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání?

V první řadě je třeba konstatovat, že rozhodnutí o využívání sick days, respektive dnů zdravotního volna je výhradně v kompetenci zaměstnavatele. Zákoník práce jako takový je technicky vzato nezná, a proto ani není možné, aby si je zaměstnanci jakkoliv nárokovali.

Co je sick day?

Podstatou sick days je možnost vzít si volno z práce ve chvíli, kdy se dotyčný necítí být zcela ve formě – například má chřipku nebo trpí nevolností, avšak tato zdravotní indispozice je pouze krátkodobého charakteru, během pár dní odezní, a proto není nutné rovnou sahat po dočasné pracovní neschopnosti.

Dny zdravotního volna jsou nad rámec řádné dovolené, k jejímu krácení tedy v důsledku čerpání nedochází.

Jaká mají sick days pravidla?

V souvislosti s využíváním tohoto benefitu vyvstává hned několik zásadních otázek. Kolik takovýchto dnů mohou zaměstnanci v průběhu kalendářního roku mít? Vztahují se bez výjimky na všechny pracovníky dané firmy? Náleží v době jejich čerpání dotyčnému plná mzda, respektive náhrada v plném rozsahu, nebo dochází k jejímu krácení? Kým je potřeba nechat si využití zdravotního volna schválit?

Vzhledem k tomu, že sick days nejsou upravovány žádným zákonem, je pouze a jen na zaměstnavateli, jak celý tento systém ve svém podniku nastaví. Důležité nicméně je, aby byla všechna pravidla sepsána v nějakém interním předpisu, protože jedině tak lze v konečném důsledku zabránit jakýmkoliv případným sporům.

V praxi firmy svým zaměstnancům nejčastěji nabízejí tři až pět dnů, během nichž mohou čerpat zdravotní volno. Má to své logické opodstatnění. Pokud by jich bylo méně, dost možná by se jejich smysl zcela minul účinkem. Ani sebemenší zdravotní komplikace totiž často během jednoho či dvou dní jednoduše neodezní. Pracovník by se po jejich uplynutí vrátil do zaměstnání, načež by následovalo nevyhnutelné – znovu by onemocněl, tentokrát ještě na delší dobu, a navíc by mohl nakazit i své kolegy. Což je přesně to, čemu mají sick days zabránit.

Neméně důležité je, aby vedení firmy stanovilo, jaká mzda bude zaměstnanci během čerpání zdravotního volna vlastně vyplácena. V souvislosti s tím je potřeba si uvědomit, že sick days mají být benefitem, tedy něčím navíc, co má přidat na atraktivitě daného podniku v očích svých i potenciálních pracovníků. Nikde sice není psáno, že nemůže být zaměstnanci mzda během těchto dnů zkrácena, pakliže by jim však vyplácel například méně než 60 procent, pozbývala by tato výhoda zcela na svém smyslu. V praxi je poměrně běžné, že pracovníkovi bývá přiznána plná mzda.

Dalším aspektem, kterým se musí vedení firmy zabývat, je to, k jakému účelu mohou být sick days využívány a co je potenciálně považováno za jejich zneužití. Protože zaměstnanec nemusí svoji absenci dokládat potvrzením od lékaře, bývá hranice mezi oprávněným čerpáním a zneužitím kolikrát velice tenká. Pakliže je pracovník během zdravotního volna doma a léčí se, je to samozřejmě zcela v pořádku. Jestliže ale chce tento benefit využít například k preventivní návštěvě praktického lékaře, může nastat problém. Zaměstnance navíc není možné v době tohoto volna kontrolovat, a tak je vše víceméně otázkou důvěry mezi oběma zúčastněnými stranami. Pokud zaměstnavatel dotyčného neúmyslně „nachytá“, jak se během požívání sick days účastní nějaké sportovní akce, dost dobře to může vyústit v (závažné) porušení pracovních povinností, které může mít za následek ukončení poměru. Důkazní břemeno nicméně bude v takové chvíli právě na straně zaměstnavatele.

V interních předpisech by pochopitelně mělo být rovněž uvedeno, kterých zaměstnanců se možnost čerpání sick days týká. Pokud jejich využívání firma nabízí, pak zpravidla všem. Jakákoliv diferenciace mezi nimi může být z právního hlediska dosti ošemetnou záležitostí, a to z důvodu nerovného zacházení či diskriminace.

Pracovníci by nadále měli vědět, jak mají postupovat v případě, že se zdravotní volno chystají využít. Zda je jeho čerpání možné pouze na základě prostého oznámení, nebo zda je potřeba o tuto formu absence napřed požádat svého nadřízeného, který k ní musí dát souhlas. Opět platí, že čím podrobněji bude v interních předpisech tento postup popsán, tím lépe. Vedení firmy by každopádně nemělo při stanovování tohoto pravidla zapomínat na to, že člověk po sick days sahá teprve ve chvíli, kdy zjistí, že není schopen se dostavit do zaměstnání. Nutnost oznamovat tento úmysl s větším časovým předstihem by proto mohla být poněkud nepraktickým řešením. Na druhou stranu, ani z pohledu zaměstnance by nemělo docházet ke zbytečným průtahům.

Pakliže má zdravotní volno plnit svůj účel, neměla by možnost tyto dny kumulovat představovat jakýkoliv problém. Oproti tomu převádění nevyčerpaných sick days do dalšího roku nebo jejich proplácení nebývá v českých podnicích běžné.

Zdravotní volno funguje téměř v polovině zdejších firem

Jak je tedy z výše uvedeného patrné, vymezení pravidel týkajících se sick days je zcela v kompetenci zaměstnavatele. Stejně tak je na něm i to, zda tento benefit ve svém podniku vlastně vůbec zavede. Pravdou nicméně je, že tak v poslední době činí čím dál více firem. Podle průzkumu společnosti Edenred je to zhruba 43 procent tuzemských zaměstnavatelů.

Firmy totiž zjistily, že nabízení dnů zdravotního volna může být výhodné i pro ně. Pakliže zaměstnanec bude mít čas na to, aby se doma v klidu vyléčil z lehčího nachlazení, nebude hrozit, že by tak nakazil ostatní kolegy nebo že by toto onemocnění přešlo v cokoliv vážnějšího, v důsledku čehož by si musel vzít neschopenku a nebyl k dispozici po výrazně delší dobu.

Dále čtěte:

Na osobní ohodnocení nemáte automatický nárok. Záleží na zaměstnavateli

Hledáte práci a nemůžete najít? Naučte se správně napsat životopis

MM25_AI

Nový profesní život začíná ukončením starého. Jak a kdy podat výpověď

Výpověď dohodou je trik zaměstnavatelů. Pokud ji podepíšete, přijdete o své nároky

  • Našli jste v článku chybu?